Na internetu se opět šíří text, který porovnává neporovnatelné. Tedy příjmy z dotací a odliv výnosů z ekonomiky. Tentokrát nese název: „Ať žije EU, ale za své“. Autorem textu je bloger Idnes.cz Petr Havlíček. Na Idnes.cz si však blog přečetlo jen několik set lidí. Článek byl však převzat mnoha dezinformačními weby. Mezi ně patří například Outsidermedia.cz, AC24.cz, Novárepublika.cz nebo EUportal.cz. Tento článek vychází z analýzy ekonoma Thomase Pikettyho, která je ovšem špatně interpretována. Z analýzou pracuje i další článek na webu Nová republika s názvem „Lépe později než vůbec ne, ale víme už dnes, jak na to?“ nebo web E-Republika s článkem „Proč se musí ve vykrádaném Česku zavést bankovní daň.“
Všechny weby využívají neznalosti čtenářů v ekonomické vědě a ekonomických pojmech. Srovnávají totiž příjem dotací s odlivem výnosů z ekonomiky (dividend). Dividendy však nemají s naším členstvím v EU nic společného. K odlivu výnosů by docházelo, přestože by Česká republika členem EU nebyla. Ostatně. K odlivu výnosů nedochází jen do zemí EU. K odlivu peněz z ČR dochází i do Ruska, Číny nebo USA. Akcie si může koupit prakticky kdokoliv a akciový trh je nezávislý na EU. Zároveň samotná EU z výnosů nedostává ani euro. Pokud z dividend má někdo nějaký „benefit“, pak to jsou členské státy na základě zdanění příjmů daných akcionářů. Stejně tak tomu však může být v případě Ruska nebo USA.
Dividenda je peněžité plnění akciových společností vyplácené akcionářům podle rozhodnutí valné hromady: Vyplácí se majitelům akcií podle rozhodného dne jejich držení. Vyjadřuje se zpravidla pevnou částkou na akcii. Ideální představa je, že výše dividendy závisí především na zisku akciové společnosti po zaplacení daní, ale dividendu může vyplácet i společnost momentálně bez zisku nebo naopak i zisková společnost nemusí vyplácet žádné dividendy. Tedy, jedná se o transakce mezi akciovými společnostmi sídlícími v Česku a jejich akcionáři.
Dovolíme si proto citovat Jan Bittnera, který to výborně vysvětlil pro také levicový Deník referendum:
„Pokud jde o odliv zisků, Piketty správně upozorňuje na zvláštnost situace v postkomunistických zemích. Ty na západní trhy vstupovaly bez vlastního domácího kapitálu, tedy bez místních firem, které by v soutěži mohly konkurovat těm zahraničním. A co více, zahraničním investorům státy umožnily skoupit odvětví se strategickým významem, která bývají v západní Evropě chráněná, tedy neprivatizovatelná. Typicky takto Česká republika přišla třeba o kontrolu nad vodárenstvím ve prospěch francouzské korporace Veolia.
Průšvih přichází ve chvíli, kdy Piketty srovnává již zmíněný odliv výnosů z ekonomiky s přílivem prostředků z Evropské unie. Porovnává totiž neporovnatelné.
Problém odlivu výnosů se týká tržních mechanismů a pohybu kapitálu. Na celé řadě nedostatečně zregulovaných privatizací vydělávají zahraniční investoři, kteří si ovšem své zisky stahují domů. Kupříkladu výnosy ze správy zdejších vodovodů tak putují do Francie.
Naopak příjmy z fondů EU jsou prostředky, které se přerozdělují v rámci evropského rozpočtu. Peníze procházející rozpočtem nelze srovnat s tržním přerozdělováním: trh přerozděluje nesrovnatelně větší objem peněz a za pomocí jiných mechanismů. Srovnávat odliv dividend s příjmy z rozpočtu EU by tak bylo jako porovnávat zisky českých firem s veřejným financováním sociálních podniků.
Sám Piketty se navíc dopustil ještě jednoho zjednodušení. Započítal totiž do porovnávaného „odlivu“ i tu část zisku, kterou vlastník na našem území reinvestoval, místo aby ji odlil na dividendách. Z 2 252 miliard připadalo na reinvestice 516 miliard, čili skoro čtvrtina. Tato část by v grafu být také neměla, protože to není ztráta kapitálu pro českou ekonomiku. Takto reinvestovaný kapitál u nás zůstává a v podobě investic naopak podporuje ekonomický růst.
Celý proces šíření hoaxu pak musel probíhat asi takto: jméno nějakého (asi uznávaného ekonoma) se smíchá s nějakými jeho čísly (ať už znamenají cokoli), přidá se zmínka o relevanci zdroje (prý čerpal z Eurostatu) a celé se to nasdílí na sociálních sítích a konspiračních serverech.
A výsledek? Od roku 2010 do roku 2016 odešlo z ČR 2 252 miliard korun dividend, přitom na dotacích získala Česká republika jenom 563 miliard korun. Brusel nám škodí. Nazdar.“
„V okamžiku, kdy bychom začali snášet bariéry pro odliv kapitálu nebo výnosu z kapitálu, tak žádný kapitál nepřiteče. My ty zahraniční investory odradíme, nezůstanou tu, noví nepřijdou, to je opravdu velký hazard,“ varuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. „Je to přirozený důsledek toho, že před 15 lety přitekl do České republiky západní kapitál. Ten tady vytvořil spoustu pracovních míst, zlepšil obchodní bilanci, zlepšil běžný účet platební bilance, pomohl zvýšit životní úroveň v České republice. Za to majitelé tohoto kapitálu nyní požadují zisk ze svých investic,“ vysvětlil ekonom v rozhovoru pro ČT24.
Česká republika celkově od vstupu do EU v květnu 2004 do konce roku 2017 zaplatila do rozpočtu EU 515,8 miliardy korun a získala z něj 1,211 bilionu korun. Celkem Česko tedy dosud získalo z EU o 695,5 miliardy korun více, než do něj odvedlo. Zůstává tak stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. ČR loni obdržela z unijního rozpočtu 97,9 miliardy korun a odvedla do něj 42,4 miliardy korun. Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti loni činily 64,1 miliardy Kč. Příjmy ze Společné zemědělské politiky byly 29,4 miliardy Kč, z toho přímé platby 22,5 miliardy korun.