Nejobávanější přísadou vakcín jsou bezesporu hliníkové soli. Je však strach z této látky na místě?
Hliník je lehký, bělavě šedý kov, který je hojně využívaný v řadě odvětví. Vyrábějí se z něj nádoby, mince, ale i vodiče. Přirozeně se vyskytuje všude kolem nás. Nalezneme jej ve vodě, ve vzduchu, v potravinách, ale i v mateřském mléku.
Ve vakcínách se používají hliníkové soli jako takzvané adjuvans. Umožňují zesílit imunitní reakci těla na očkování. Díky tomu je očkování efektivnější a k úspěšné imunizaci je potřeba méně dávek vakcín.
V malém množství je hliník neškodný. Dávka hliníkových solí vakcínách je naprosto zanedbatelná. V prvních šesti měsících života kojenec dokonce přijme více hliníku z mateřského mléka než ze všech vakcín, které jsou aplikovány ve stejném období.
Množství hlinitých solí se ve vakcínách pohybuje od 0,125 mg do 0,820 mg v jedné dávce. Průměrný denní příjem hliníku v potravinách a vodě je přitom 10-15 mg. Za minimálně rizikovou se považuje hranice denní expozice hliníku ve výši 2 mg/kg tělesné hmotnosti.
Hliník se stává nebezpečným pouze při dlouhodobém vystavení vysokému množství. K němu dochází například v továrnách, ve kterých se s hliníkem pracuje. U dělníků, kteří nebyli dostatečně chráněni proti vdechování hliníkového prachu nebo výparů se mohou objevovat zdravotní problémy.
Je nutné si uvědomit, že nebezpečnost většiny látek je závislá na jejich množství. V dostatečném množství vás dokáže zabít každá látka. Kupříkladu i voda, která je základem života, má svou smrtelnou dávku. Při vypití velkého množství vody během krátké doby může dojít k hyponatrémii, při které poklesne koncentrace sodného iontu v krvi. Tento stav následně může skončit i smrtí.
Zdroje: