O tom, že v souvislosti s ničivými požáry v Austrálii se objevila řada nepravdivých informací a konspiračních teorií jsme Vás informovali v našem článku 13. ledna tohoto roku. Tehdy jsme při průzkumu zpráv nenašli žádný novinářský článek, který by tyto nepravdivé informace propagoval v mediích hlavního proudu v Česku. Netrvalo to však dlouho a 27. ledna zveřejnila redakce internetového deníku iDNES ve své prémiové sekci falešnou zprávu, která přináší vymyšlené informace a manipulace právě o australských požárech. Lživá informace se tu dostala už do titulku. Preventivnímu vypalování území v Austrálii, které by zabránilo šíření velkých ničivých požárů, prý brání ‘ekologické náboženství’. Jak už víme z našeho téměř měsíc starého článku zmíněného výše, preventivní vypalování probíhá v Austrálii velmi intenzivně. Dále není problém dokázat, že ekologické organizace preventivní vypalování podporují, právě proto, že brání v šíření větších požárů.
První tři odstavce článku iDNES popisují, co stojí za ničivými požáry, jak vznikají a jak se šíří. V části ‘Učit se od domorodců’ to začne fakticky skřípat. Zde autor vychází z textu Tima Blaira na server The Spectator. ‘Publicista Tim Blair z tamního listu Daily Telegraph soudí, že tragédii by bylo možné zabránit, kdybychom dnes tak překotně neustupovali od staletých tradic. „Podle dnešních standardů by byl můj dědeček považován za ekologického zločince,“ vzpomíná Blair. Líčí, jak jeho předci vypalovali husté křoviny v okolí každé farmy, aby tak vytvořili pás území, který případné plameny zastaví. Naučili se to od domorodců.’ Jak už víme, preventivní vypalování je v Austrálii běžně prováděno a vypaluje se více území než v minulých dekádách. Jak je to s ‘ekologickými zločinci’ bude popsáno dále v textu.
‘Nedělali nic jiného než původní obyvatelé kontinentu po celá tisíciletí. Aboriginci zakládali malé řízené požáry, aby tak zabránili příchodu těch opravdu ničivých. Naučili se požáry kontrolovat dávno předtím, než do země přišli v roce 1788 Britové.’
Aboriginci tyto metody zvládali určitě výborně, v té době však měla Austrálie diametrálně rozdílné klima. Za posledních 200 let lidé spálili tolik fosilních paliv a následným skleníkovým efektem oteplili klima na celé planetě. Aboriginci nemuseli čelit takto horkému a suchému klimatu dlouhodobě. A když se po suché a teplé zimě dostaví letní teplotní rekordy v podobě veder a s nimi silný vítr, dochází masivním požárům. I když se preventivně vypaluje.
iDNES pokračuje ‘V současné době je takové vypalování křovin nemyslitelné. Deník The Sydney Morning Herald informoval o případu 71letého důchodce Johna Davida Chia, který nechal ze svého území odstranit 74 vzrostlých stromů. Ekologičtí aktivisté se zděsili a celá věc putovala k soudu. Ten sice uznal Chiův argument, že měl obavy z požáru, a proto chtěl území vyčistit, přesto mu uložil vysoký peněžitý trest. V rozsudku konstatoval, že došlo k velké újmě na životním prostředí.’
Že v současné době je takové vypalování křovin nemyslitelné je lež, kterou iDNES se však snaží podepřít konkrétními případy. O to hůř tato argumentace dopadne, když si zjistíme fakta. Případ Johna Davida Chia se skutečně stal, ale tento pán nic vypalovat nechtěl, on stromy pokácel. iDNES lže, že stromy byly na jeho pozemku, protože stromy rostly na třech parcelách a jen jedna patřila panu Chia. Větším problémem je však zákon ‘Environmental Planning and Assessment Act’, který se vztahoval na všechna vykácená území. Stromy na těchto pozemcích jsou chráněné a je možné je kácet jen s povolením úřadů. Třešničkou na dortu je, že případ pana Chia a kácení se událo před pěti lety v roce 2014. iDNES tedy argumentuje, že v současnosti se nesmí preventivně vypalovat, protože před pěti lety pan Chia vykácel stromy v chráněné oblasti a byl za to potrestán.
Další případ je podobně iracionální. ‘Podobných případů je totiž víc. Jistý Liam Sheanan musel zaplatit v přepočtu sto tisíc amerických dolarů, když prořezal křoviska v okolí své farmy v Reedy Creek ve státě Victoria. Dnes je přitom jeho majetek jedinou stavbou v širokém okolí, která zůstala po ničivých požárech nepoškozena. Nejde však jen o kácení a prořezávání stromů.’
Tento případ se také udál, ale opět nešlo o vypalování. Liam Sheanan vykácel asi 250 stromů a keřů sice na svém pozemku, ale bez povolení. Ale ani tento případ se neudál letos nebo loni, ale dokonce v roce 2002. Jak může 17 let stará událost kácení stromů a křovin dokazovat, že se v současnosti nedá v Austrálii provádět preventivní vypalování?
iDNES dále píše ‘Pokud se lesy nacházejí na území přírodního parku, nesmí se sbírat ani palivové dříví, žádné větve ležící jen tak na zemi. Za porušení hrozí vysoké pokuty. Fiona Buchananová ze správy národních parků ve státě Nový Jižní Wales vysvětluje, že to není samoúčelné opatření. „I padlé stromy jsou součástí ekosystému, k hnízdění je používají mnohé druhy ohrožených ptáků,“ říká. Jenže teď jsou všechny tyto cenné ekosystémy spáleny na popel. Je tedy otázkou, jestli tradiční hospodaření v lesích nepřinášelo přírodě menší škody.’
Tato část je zmanipulovaná a víc nám napoví oficiální stránka ‘Environment, Energy and Science’ australské vlády. Tam se ve zprávě z konce dubna 2019 dočteme ‘S poklesem teplot vydává správa národních parků každoroční upozornění obyvatelům Středozápadního regionu, že je zakázáno sbírat palivové dřevo v národních parcích, chráněných oblastech a přírodních rezervacích.’ a dále v textu následuje citace, kterou přebral iDNES o ekosystému a hnízdění ohrožených ptáků. Australská roční období jsou přehozena s našimi na severní polokouli, Fiona Buchananová tedy mluví o tom, že na konci léta v Austrálii už nehrozí požáry, je tedy zakázáno sbírat v chráněných oblastech palivové dřevo. Autorovi článku iDNES tyto souvislosti zcela unikají.
Po dvou odstavcích, které popisují boj s rozsáhlými požáry v Kalifornii v loňském roce se dostáváme k závěru. ‘Někteří experti ale zůstávají ve světle australské katastrofy opatrní. Připouštějí sice pozitiva, které přinášejí kontrolované požáry, ale současně říkají, že tamní přírodní pohroma dosáhla takových rozměrů, že ani preventivní vypalování by nepomohlo. „Mohutné plameny tam přeskakují v korunách stromů, takže ani odstranění přízemních křovisek by podle všeho nepomohlo,“ soudí Stefan Doerr, botanik z britské Swansea university. Do budoucna je podle něj třeba kombinovat přírodní techniky, jako je vypalování křovin, s širší strategií zacílenou na to, jak zmírnit dopady extrémních výkyvů počasí.’ Škoda, že si iDNES neudrží takový nadhled i při popisu dění v Austrálii. Dokazovat současnou nemyslitelnost vypalování pokutou za kácení provedené před čtyřmi lety je nesmysl a závěr to nezachrání.
Autorem textu na iDNES je Jiří Sládek, jehož tvorba už u nás jednou byla, šlo o HOAX, že Švédové vzdávají integraci. Pan Sládek také v jiném svém článku pro iDNES tvrdil, že ‘Celé Rinkeby, jedna ze švédských uzavřených čtvrtí neboli no-go zón, … ‘, což je nesmysl.