Jak už náš web psal, společnost Behavio, která se zaměřuje na zkoumání podvědomých motivací, nechala přes 500 lidí vyplnit znalostní kvíz o uprchlické problematice. Polovině z nich ovšem dopředu řekla, že za každou správnou odpověď dostane 5 korun. „Když se Čechům zaplatí za správné odpovědi, vědí najednou o uprchlících mnohem víc. Udělali jsme pokus. Nechali jsme 500 lidí vyplnit znalostní kvíz o migraci. Polovině jsme dopředu řekli, že za každou správnou odpověď dostane 5 Kč, ostatní nic nedostali. Ti, kteří byli finančně motivovaní, měli v kvízu více správných odpovědí,“ napsala agentura na Facebooku.
Ačkoli byly obě skupiny z hlediska pohlaví, vzdělání, příjmů i postojů k české imigrační politice identické, lidé, kteří za správné odpovědi dostávali peníze, měli v kvízu mnohem správnější odpovědí. Třeba v otázce, zda většina uprchlíků ze Sýrie odešla buď do EU, nebo do Turecka, odpověděla jen třetina lidí správně, tedy že do Turecka a okolních států. Ve skupině, které se platilo za správné odpovědi, uvedla správnou odpověď téměř polovina lidí.
„U silně emocionálních témat lidé neodpovídají podle toho, čemu skutečně věří. Emoce a intuice jsou často silnější motivace. Díky placení za správné odpovědi lépe zjistíme, co si opravdu myslí,” říká Lukáš Tóth, behaviorální ekonom z Amsterdamské univerzity a spolumajitel Behavio.
A vysvětluje: „Při rychlých intuitivních reakcích jsme ve vleku emocí a obrazů, které vidíme nejčastěji. Mozek ze všech informací, které má někde uloženy, vybírá jen ty, které se mu víc hodí – například k tomu aby burcoval proti ohrožení, které pociťuje. I za cenu takové malé, často i podvědomé lži.”
“Lidé, kteří dostávali odměnu za správnou odpověď, odpovídali v průměru pomaleji: nad odpovědí se více zamýšleli. Neznamená to nutně, že znali správné odpovědi, ale že vzali v potaz co nejvíce informací, aby jejich odhad byl co nejpřesnější. Není to vůbec záležitost toho, zda je někdo chytrý nebo hloupý. Emoce takto ovlivňují každého z nás. Ale výzkum ukazuje, že je možné vytvořit si od této své prvotní reakce odstup a zamyslet se více kriticky. Emocí se nezbavíme, ale nikdo nám nebrání vytvořit si návyk přemýšlet pomaleji – tak, jako kdyby nám někdo platil za správné odpovědi,” napsal nám Lukáš Tóth, spolumajitel společnosti Behavio a behaviorální ekonom z Amsterdamské Univerzity.
Právě na emoce spoléhají různí internetový šmejdi i v případě dezinformací. Ty v mnohých případech spoléhají na emocionální stránku lidí a tedy, že emocionální příspěvek budou sdílet nebo přeposílat dál dříve, než se nad samotnou zprávou kriticky zamyslí. Typickým příkladem pro dezinformace jsou emocionální titulky, který ani mnohdy úplně nekorespondují se samotným obsahem textu.
Co si Češi myslí o migraci
Když se vrátíme k zmiňovanému průzkumu, zajímavé jsou i samotné výsledky testu. Většina dotazovaných si uvědomuje, že ČR uprchlická vlna příliš nezasáhla. Zároveň však má pocit, že je v ČR mnohem méně cizinců s dlouhodobým pobytem, než je realita. Dotazovaní Češi vědí, že má ČR naprostou autonomii v imigrační politice, neví však, že v nedávné historii ČR udělovala mnohem více azylů než v době uprchlické krize, například v době války na Balkáně. Většina dotazovaný osob také neví, že uprchlíci ze Sýrie šli převážně do okolních států a mají pocit, že jich většina odešla do EU.
„Lidé standardně odpovídají podle svých intuic, které souvisí s (ne)spokojeností s imigrační politikou a pocitem, že se do EU vydalo příliš mnoho uprchlíků. Když dostanou odměnu za správnou odpověď, odpovídají výrazně více podle pravdy. Placením nezískáváme nutně promyšlenější, ale spíše upřímnější odpovědi. Lidé méně spokojení s finanční situací mají častěji pocit, že uprchlíci odcházeli ze Sýrie do EU,“ zjistila dále agentura Behavio v testu.
