Pražský institut bezpečnostních studií (Prague Security Studies Institute, PSSI) publikoval 30. března 2020 studii Dezinformace jako byznys mapující způsoby, jakými české weby šířící dezinformace získávají peníze na svůj provoz. Vedle vybírání příspěvků od čtenářů patří mezi nejpopulárnější způsoby poskytování prostoru pro internetovou reklamu. Weby zkoumané ve studii si takto přijdou přibližně na 340 tisíc Kč měsíčně.

Autoři studie upozorňují na to, že tzv. dezinformační weby nelze chápat jako jednolitou skupinu. “Na jedné straně stojí weby, které se soustředí především na témata související se zdravím a svým obsahem propagují širokou škálu údajně ozdravných produktů od přírodních mastí až po spiritistické seance. Dále se lze setkat s ideově vyhraněnými weby, které – často z přesvědčení autorů – šíří extrémní politické názory, konspirační teorie nebo propagandu cizích států. A pak lze narazit na obchodníky se strachem, tedy lidi, kteří si ze šíření konspirací a strachu udělali byznys,” vysvětluje Jonáš Syrovátka, programový manažer z Pražského institutu bezpečnostních studií.

Jednou z iniciativ, která se problematice financování šíření dezinformací z internetové reklamy věnuje, je Fair Advertising. Ta na Twitteru upozorňuje firmy, že se jejich reklama objevila na webu s problematickým obsahem. “I přesto, že řada českých firem inzeruje na webech, které šíří dezinformace, konspirační teorie a nenávist, mnoho z nich o tom kvůli automatickému umisťování reklamy neví. Přitom se jejich reklama často objevuje vedle textů, které mohou poškodit důvěryhodnost jejich značky. Za první tři měsíce fungování našeho projektu jsme na inzerci na problematickém webu upozornili okolo 130 firem. Reakcí jsme se bohužel dočkali pouze přibližně od pětiny z nich,” říká Alena Zikmundová, zakladatelka projektu Fair Advertising.

České firmy si tedy skutečnost, že svou reklamou financují šiřitele dezinformací, zatím v mnoha případech neuvědomují. A to navzdory tomu, že je tento problém v odborné komunitě diskutován již od roku 2016. Autoři studie jsou však optimističtí. “V zahraničí začaly být soukromé firmy – i díky aktivitám občanských iniciativ – mnoho opatrnější při umisťování internetové reklamy. Tisíce společností se již zavázaly, že nebudou podporovat svou inzercí šiřitele dezinformací a nenávisti. Věřím, že tato praxe se postupně stane pevnou součástí etického kodexu soukromých firem i u nás,” dodává Syrovátka.

„Bez ohledu na motivaci jejich provozovatelů – poskytováním internetové reklamy získává finanční prostředky většina českých webů šířících dezinformace. Proto je na místě ocenit aktivity občanských iniciativ, které se touto problematikou zabývají. Na druhou stranu je však třeba si být vědom omezeného vlivu redukce příjmů z reklamy na fungování webů šířících dezinformace. Většina jejich provozovatelů je totiž motivována ideově a využívají i další zdroje financování (zejména příspěvky od čtenářů). Omezení reklam na webech šířících dezinformace tedy zřejmě nepovede k výraznému narušení fungování českého dezinformačního ekosystému, ale i přesto představuje důležitý,“ konstatuje studie.