V přehledném textu jsou seřazeny vybrané pasáže článků Rudého práva a Zemědělských novin z období Palachova týdne a dozvuků dramatických událostí v tisku ve dnech 15. – 21. ledna 1989.
Autor: Václav Misík / Moderni-dejiny.cz
Jako Palachův týden se označuje údobí na počátku roku 1989, během kterého se konaly spontánní pietní akty u příležitosti dvacátého výročí upálení Jana Palacha. Tyto manifestace byly režimem brutálně potlačovány a spontánně přerostly v protirežimní demonstrace. Hlavní akce se konaly ve dnech 15. – 21. ledna 1989.
K pietě vyzývaly nezávislé iniciativy jako České děti, Charta 77, Mírový klub Johna Lennona, Nezávislé mírové sdružení nebo Společenství přátel USA. 15. ledna bylo Václavské náměstí, kde se mělo pietní shromáždění konat, uzavřeno a manifestanti rozehnáni příslušníky policie a Lidových milicí. V pondělí 16. ledna odpoledne došlo na Václavském náměstí k další spontánní manifestaci, při níž byla zadržena řada občanů a představitelů nezávislých iniciativ, mezi jinými i Václav Havel. Ve středu 18. ledna se na Václavském náměstí konalo další shromáždění, proti kterému policie nezasáhla. Ve čtvrtek 19. ledna byla manifestace, čítající tisíce lidí, brutálně rozehnána a mnoho dalších lidí bylo pozatýkáno nebo obviněno v souvislosti s demonstracemi. V sobotu 21. ledna se konala pouť k hrobu Jana Palacha ve Všetatech. StB a VB akci monitorovaly, příchozí vyslýchaly, kontrolovaly jim občanské průkazy a rozvážely je na různá místa. Manifestací během Palachova týdne se denně účastnilo několik tisíc lidí a kromě středy 18. ledna režim vždy odpověděl násilným zásahem bezpečnostních složek.
K událostem z neděle 15. ledna 1989 se Rudé právo v pondělí 16. ledna 1989 vyjadřuje následovně: „Na Václavském náměstí v Praze se v neděli několik protistátních živlů pokusilo o provokaci dlouhodobě připravovanou západními diverzními centry a některými západními rozhlasovými stanicemi – zejména Svobodnou Evropou a Hlasem Ameriky – ve spolupráci především s předáky tzv. Charty 77. Snažily se zneužít výročí nesmyslné sebevraždy studenta J. Palacha k vyvolání protisocialistických emocí a narušení pořádku v hlavním městě, přestože státní orgány takovou akci zakázaly. Příslušníci pořádkových jednotek Veřejné bezpečnosti rázně zakročili a proti provokatérům a jimi plánovaným akcím, které znemožnili. Jedenadevadesát nejaktivnějších narušitelů předvedli. Na žádost pracovních kolektivů se na udržování pořádku a klidu ve středu města podíleli příslušníci Lidových milicí z pražských závodů. Jak uvedla Čs. Televize, po 17. hodině byl v ulicích města klid.“
Zemědělské noviny podaly, až na pár změněných slov, totožnou zprávu. Obě zprávy byly velmi stručné a byl jim věnován nevýrazný prostor uvnitř periodik.
V úterním vydání 17. ledna 1989 Zemědělské noviny píší: „O pokračování nedělní provokace se na Václavském náměstí v Praze pokusily skupiny protistátních živlů organizovaných pod záminkou výročí sebevraždy Jana Palacha. Provokatéři narušili veřejný pořádek svým agresivním chováním i přes opakované výzvy Veřejné bezpečnosti k rozchodu. Plnou odpovědnost nesou iniciátoři tzv. nezávislých struktur včetně Charty 77. V zájmu zajištění pořádku a bezpečnosti Pražanů a návštěvníků Prahy byli příslušníci pořádkových jednotek nuceni proti těmto živlům rázně zakročit. V souladu s československými zákony a pro jejich hrubé, opakované porušení a neuposlechnutí výzev státních orgánů byli někteří organizátoři provokačních akcí zadrženi.“
Článek byl umístěn opět uvnitř periodika na poslední stránce. Jinak tomu však bylo u Rudého práva, kde se téma s názvem Záměr je jasný: provokovat k neklidu dostalo na hlavní stranu a pokračovalo na straně uvnitř.
Ve středu 18. ledna 1989 se ani jedno z periodik na hlavní stránce o manifestacích nezmínilo. Zemědělské noviny uvedly na vnitřní straně článek s názvem Pokus o další provokaci a Rudé právo otisklo články Nezbytná opatření k zajištění klidu a Nenávistná slina pánů z Kurieru.
Vydání Rudého práva ze čtvrtka 19. ledna 1989 umístilo téma manifestací opět na titulní stranu, a to hned ve třech různých článcích. K dění se v rubrice Slovo ke dni vyjádřili i občané: „O co těm živlům jde? Jen o narušení klidu a pořádku. Kdo jsou vůbec ti lidé a co asi dělají, že mají tolik času a denně táhnout ulicemi? My ve fabrice máme jiné starosti!“ … „Slyšel jsem, jak jsou několikrát nabádáni k rozchodu. Ale oni stáli dál jako solné sloupy. Asi se potom moc divili, když i vůči nim byl proveden zákrok příslušníků Bezpečnosti.“…
V pátek 20. ledna 1989 napsaly na titulní straně Zemědělské noviny následující: „V prohlášení ÚV SSM se mj. praví: Jsme hluboce zneklidněni událostmi, k nimž dochází tento týden na pražském Václavském náměstí a jejichž cílem je zneužít výročí tragické smrti Jana Palacha. Mrzí nás, že mezi těmi, kdo se v centru Prahy podílejí na vyvolávání nepokojů, je i řada mladých lidí, kteří se k nerozvážným činům nechávají strhávat zkušenými provokatéry. Tito lidé se léta snaží naší společnosti škodit, zneužívají toho, že mladí se ne vždy plně orientují v některých historických souvislostech, nemají dostatek životních a osobních zkušeností, neprožili vše, čím naše republika za uplynulých 70 let prošla.“…
Rudé právo ze stejného dne věnuje manifestacím mnohem více prostoru. Názvy uveřejněných článků mluví samy za sebe: Republiku si rozvracet nedáme, Výzva pražského primátora, Komu slouží napětí, Rozvratníkům nelze ustupovat, Přejeme si klid k práci.
Sobotní vydání Zemědělských novin 21. ledna 1989 se k událostem týdne poprvé vyjadřuje nejdříve na titulní straně s pokračováním uvnitř. Rudé právo manifestacím věnuje více kratších i delších článků. Jsou to často rozhovory, vyjádření národních umělců nebo jiných občanů: … „Naše doba potřebuje jiné hrdiny, ale ti nejsou na Václavském náměstí. Ti plní svoje povinnosti v továrnách, na polích. Ve svém okolí jsem se nesetkala s žádným názorem, který by počínání protisocialistických živlů schvaloval, a to ani u lidí, kteří mají k lecčemu u nás výhrady.“…
V pondělí 23. ledna 1989 Rudé právo píše: … „V sobotu odpoledne se pokusili iniciátoři provokačních srazů spjatých s výročím nesmyslné tragédie J. Palacha zorganizovat další akci, tentokrát ve Všetatech na Mělnicku. Za účasti zástupců velvyslanectví některých zemí Severoatlantického paktu (Kanady, USA, Velké Británie apod.) mělo dojít k jakémusi demonstračnímu shromáždění na místním hřbitově, u hrobu rodiny Palachových. K účasti na akci podněcovaly několik dní předem americké rozhlasové stanice. Proto rada místního národního výboru v souladu s míněním občanů požádala orgány SNB o přijetí preventivních opatření k zajištění veřejného pořádku v obci. Během soboty do Všetat přijelo z různých míst všehovšudy asi 200 lidí. Záměr podněcovatelů akce se nezdařil, k narušení pořádku v obci nedošlo.“…
Ve stejném duchu se nesl článek v pondělních Zemědělských novinách s názvem Chceme žít v klidu: Hlasy všetatských občanů proti snahám provokačních sil.
S postupem týdne se v Zemědělských novinách pozornost začíná ubírat jinam, Rudé právo se však událostí předchozího týdne drží. Zařazuje rubriku Na dotazy čtenářů, ve které po dalších několik dní odpovídá čtenářům na otázky týkající se téměř výhradně Palachova týdne. V Rudém právu z 27. ledna 1989 například padl dotaz: „Nesouhlasím s tvrzením, že událostí na Václavském náměstí se zúčastnily i kriminální živly. Čím to můžete dokázat?“
Redakce odpovídá: „Mezi lidmi kontrolovanými od neděle 15. ledna do čtvrtku 19. ledna v souvislosti s nepovolenými demonstracemi na Václavském náměstí bylo přes 300 soudně trestaných osob. Tito demonstranti se v minulosti nejčastěji zodpovídali za krádeže, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, ublížení na zdraví, výtržnictví, příživnictví, opilství, podvody, mravnostní delikty, přečiny proti pracovní kázni apod.“…
Obě periodika, Rudé právo a Zemědělské noviny z roku 1989, mohou být v dnešní době přínosná pro studenty i badatele právě tím, v jakém prostředí a za jakých okolností vznikala. S časovým odstupem je můžeme kriticky zkoumat a číst mezi řádky. Za pomoci dalších pramenů, které jsou nám dnes k dispozici (archivní materiály, zahraniční literatura, prameny orální historie), lze z režimních deníků, kterými RP a ZN bezesporu byly, vyčíst mnohé nejen o fungování komunistického státu. Předkládaná periodika nepřímo vypovídají o tom, jak režim nakládal s informacemi, jaké metody používal k manipulaci obyvatelstva, jak pružně byl schopen reagovat na vývoj situace a mnohá další zjištění. Rudé právo a Zemědělské noviny z období Palachova týdne poskytují badateli unikátní pohled na dění ve státě optikou vedoucí strany, což většina odborné literatury v takové míře nenabízí (a ani to nebývá jejím cílem). Použijeme-li při práci se stranickými periodiky určitou míru kritické reflexe, dostaneme cenný historický pramen, který je svou autenticitou jedinečný.
Seznam použitých zdrojů
- Knižní publikace:
- TŮMA, Oldřich (1994): Zítra zase tady!: Protirežimní demonstrace v předlistopadové Praze jako politický a sociální fenomén. Praha: Maxdorf/Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.
- VLADISLAV, Jan; PREČAN, Vilém (1990): Horký leden 1989 v Československu. Praha: Novinář.
- Periodika:
- BRADÁČ, Vlastimil; JANOUŠKOVEC, Jiří. Odešli s nepořízenou. Rudé právo, 1989, roč. 69, č. 19.
- Chceme klid a pořádek. Zemědělské noviny, 1989, roč. 45, č. 17.
- Chceme žít v klidu: Hlasy všetatských občanů proti snahám provokačních sil. Zemědělské noviny, 1989, roč. 45, č. 19.
- KOJZAR, Jaroslav. Nenávistná slina pánů z Kurieru. Rudé právo, 1989, roč. 69, č. 15.
- Na dotazy čtenářů. Rudé právo, 1989, roč. 69, č. 23.
- Nezbytná opatření k zajištění klidu. Rudé právo, 1989, roč. 69, č. 15.
- Pokus o další provokaci. Zemědělské noviny, 1989, roč. 45, č. 15.
- Pro zajištění klidu a pořádku. Zemědělské noviny, 1989, roč. 45, č. 14.
- PROŠKOVÁ, Stanislava. Hlasy občanů k výtržnostem. Rudé právo, 1989, roč. 69, č. 18.
- Rudé právo, 1989, roč. 69, č. 17.
- STÁREK, Kamil. O co jim jde. Rudé právo, 1989, roč. 69, č. 16.
- Záměr je jasný: Provokovat k neklidu. Rudé právo, 1989, roč. 69, č. 14.
- Zpráva ČTK. Rudé právo, 1989, roč. 69, č. 13.
Publikováno na webu Moderní-historie.cz