Jan Vítek, pravidelný zásobovatel Neffova Neviditelného psa, zveřejnil 5. prosince 2019 na tomto webu článek Okamurovci, nesmutněte…
Vítek se v textu zmiňuje o snaze Okamurovy SPD potírat neziskové organizace (obdobně jako Trikolora Klause mladšího) tím, že jim bude zakázáno financování ze zahraničí, a dovozuje přitom, že jde o zejména o George Sorose (který prý zajistil zvolení Zuzany Čaputové) a také Národní nadační fond pro demokracii, National Endowment Fund for Demoracy, který údajně jako prodloužená ruka CIA vyvolal převrat na Ukrajině a nyní má prsty v převratu v Bolívii a v nepokojích v Hong-Kongu (v tom Vítek zcela přebírá kremelskou rétoriku).
Autor Okamurově straně navrhuje inspirovat se americkým zákonem FARA:
„FARA staví mimo zákon veškerou činnost, která ovlivňuje americkou politiku či veřejné mínění ve prospěch zahraničních objednavatelů, foreign principals, jmenovitě vlád, politických stran a jiných organizací či jednotlivců. Kdo svým působením spadá pod FARA a sám se neohlásí ministerstvu spravedlnosti, může být odsouzen k pokutě deseti tisíc dolarů a pětiletému pobytu ve vězení. Po registraci musí takový agent podávat periodická hlášení o penězích, které dostal ze zahraničí a na co je vydal. Informační materiál, který rozšiřuje, musí obsahovat sdělení, že pochází od registrovaného agenta a jméno zahraničního objednatele.
Prohlašovaným cílem FARA je zdiskreditovat věrohodnost jednotlivců, organizací a spolků řízených ze zahraničí pomocí „reflektorů neúprosné publicity“.
Je to zákon jako řemen, jehož výklad může být bezbřehý. Například umožňuje federální policii, FBI, obvinit jednotlivce nebo skupinu, jako je u nás Milion chvilek pro demokracii, že jednají účelově ve prospěch zahraničního objednavatele.“
Jan Vítek zcela nepokrytě lže. Snaží ve vyvolat dojem, že americký zákon je namířen proti neziskovým organizacím (navíc ještě v této souvislosti naprosto nesmyslně zmiňuje Milion chvilek pro demokracii, financovaný dobrovolnými příspěvky). To, co doporučuje pan Vítek, ve skutečnosti je ruský zákon o tzv. zahraničních agentech, případně zákon o nežádoucích organizacích.
Naproti tomu americký zákon FARA se nikterak nevztahuje na neziskové organizace, i když to u nás tvrdí různí konspiracisté a proputinovští aktivisté (mezi kterými vyniká Jan Schneider). Této problematice jsme se podrobně věnovali před dvěma lety v článku Jan Schneider a ruské mýty o neziskovkách.
Z výše zmíněného článku uvádíme obsáhlejší citaci:
Spojené státy americké přijaly zákon FARA, plným názvem Foreign Agents Registration Act, tj. Zákon o registraci zahraničních zástupců, v roce 1938 jako nástroj boje proti nacistické propagandě. Zásadně novelizován byl v roce 1966, kdy bylo zpřísněno důkazní břemeno pro stát (od roku 1966 nebyl nikdo odsouzen podle trestního práva, jediná tři trestní řízení byla zastavena). Zákon se od té doby týká pouze politického lobbingu.
Za porušení zákona je možné uložit peněžitý trest v maximální výši 10 000 USD nebo trest odnětí svobody až na 5 let.
O vztahu zákona FARA a nevládních neziskových organizací uvádí ministerstvo zahraničí USA dále toto:
FARA je zákon ukládající osobám působícím v USA jako zástupci zahraničních zadavatelů a provádějícím určité činnosti pravidelně zveřejňovat informace o svých vztazích se zahraničním zadavatelem a rovněž zveřejňovat informace o své činnosti, přijatých prostředcích a výdajích spojených s těmito činnostmi. Obecným účelem tohoto zákona je zajistit, aby veřejnost a její zákonodárci v USA byli seznámeni se zdroji určitých informací, určených k ovlivnění veřejného mínění, politiky a zákonů v USA, aby tím bylo vládě a americkému lidu umožněno informované vyhodnocování těchto informací. Tento zákon ukládá všem osobám či organizacím (americkým či zahraničním), působícím jako zástupci zahraničního zadavatele, povinnost zaregistrovat se u amerického ministerstva spravedlnosti v případě, že v USA vyvíjejí určitou činnost, a uvést zahraničního zadavatele, pro kterého pracují, prováděné činnosti a také přijaté prostředky a výdaje spojené s těmito činnostmi.
Za zahraniční zadavatele se považují vlády, politické strany a osoby či organizace působící mimo území USA (s výjimkou amerických občanů) a dále všechny organizační jednotky založené podle zákonů cizí země, nebo jednotky, které mají hlavní sídlo v cizí zemi.
Zástupcem zahraničního zadavatele je osoba působící na území USA jako „zástupce, zaměstnanec nebo státní zaměstnanec nebo jakákoli osoba jednající v jakémkoli jiném postavení podle nařízení, požadavku nebo na základě pokynu nebo pod vedením zahraničního zadavatele nebo osoba, jejíž činnosti jsou přímo nebo nepřímo v plném rozsahu nebo z větší části kontrolovány nebo řízeny, financovány nebo subvencovány zahraničním zadavatelem“ a která se zapojuje do určitých politických nebo kvazipolitických aktivit.
Fara zahrnuje všechny „osoby“, včetně fyzických osob, obchodních společností a sdružení, ale uvádí celou řadu výjimek z registrace včetně osob, jejichž činnosti spočívají „v podpoře náboženských, vzdělávacích, akademických či vědeckých činností či výtvarného umění prováděných v dobré víře“. FARA vyjímá z registrace i určité další soukromé a nepolitické aktivity, jako je například pořádání sbírek na zdravotnickou pomoc nebo „sbírek potravin a ošacení pro zmenšení lidského utrpení“ a osvobozuje od registrace rovněž osoby, které jsou registrovány u mezinárodních organizací, jež vyrozuměly ministerstvo zahraničí USA v souladu s ustanoveními zákona o imunitě zahraničních organizací (International Organizations Immunities Act). Další výjimky z registrace se vztahují na diplomaty a státní úředníky cizích vlád a jejich zaměstnance, kteří jsou řádně akreditováni ministerstvem zahraničí, na osoby, jejichž aktivity mají výlučně komerční povahu, na advokáty, kteří zastupují zahraniční zadavatele při soudních nebo obdobných řízeních, která se netýkají ovlivňování americké vnitřní nebo zahraniční politiky a na osoby, které spadají pod zákon o lobbingu (Lobbying Dislosure Act).
Některé vlády nesprávně tvrdily, že FARA omezuje politické svobody ve Spojených státech. Je tomu naopak, FARA nebrání svobodě projevu, nereguluje obsah šířených informací, neukládá žádná omezení zástupcovy lobbistické aktivity nebo publikování informací či propagačních materiálů zástupcem a je neutrální v přístupu ke všem zemím. Co se financování ze zahraničí týče, nepředepisuje FARA výši a ani žádná jiná omezení ohledně získávání finančních prostředků ze zahraničí nevládními neziskovými organizacemi působícími v USA ani neukládá daňovou povinnost. Požadavky zákona FARA na registraci nejsou vázány na financování cizí vládou. Přesněji řečeno je registrace je povinná pro toho, kdo provádí určité činnosti na žádost nebo podle pokynů či pod vedením zahraničního zadavatele, a to výlučně za účelem zveřejnění.