Nejen na tyto otázky odpovídá Ali Almossawi v Ilustrované knize argumentačních klamů. Publikace je dostupná zdarma.

Do češtiny byla přeložena volně dostupná kniha, která by mohla patřit k základnímu vzdělání v kritickém myšlení. Věnuje se logickým chybám a argumentačním faulům ( tématu jsme se také věnovali například v článku Argumentační fauly: jak nenaletět na řečnické triky).

Ilustrovaná kniha argumentačních klamů

Autorem Ilustrované knihy argumentačních klamů je Ali Almossawi. Ten vybral malý soubor obvyklých chyb v argumentaci a znázornil je pomocí snadno zapamatovatelných ilustrací, které jsou doplněny příklady. Účelem je, aby se tak čtenář na těchto stránkách seznámil s některými z nejobvyklejších nástrah argumentování a byl schopen je v praxi rozpoznat a vyhnout se jim.

Kniha se tak dá považovat za dobrý úvod do rozpoznání běžných klamných argumentů. Celou knihu v češtině i dalších jazycích najdete na stránkách Book of bad arguments, či webu překladatelů ze spolku Archetypal.  Dostupná je zdarma.

Ali Almossawi Ilustrovaná kniha argumentačních klamů beta – Archetypal.cz

A jaké nejběžnější argumentačními klamy v knize například najdeme?

Poukázání na důsledky

Poukazovat na důsledky znamená obhajovat nebo vyvracet pravdivost nějakého tvrzení poukazováním na jeho důsledky. To, že výrok by měl nepříjemné důsledky, neznamená, že je nepravdivý. Podobně se výrok nestane pravdivým jen proto, že má dobré důsledky. David Hackett Fischer to vystihl slovy: „Nelze předpokládat, že lze vlastnosti důsledku volně přisoudit jeho příčinám.”

Slaměný panák

Zkreslit něčí argument se záměrem napadnout výslednou karikaturu namísto argumentu samotného označujeme jako podsouvání argumentu. Například, Můj protivník se vás snaží přesvědčit, že jsme se vyvinuli z opic, které se houpou na stromech; vskutku směšné tvrzení. V tomto případě jde o očividné zkreslení skutečných tvrzení evoluční biologie, které říkají jen to, že lidé a šimpanzi měli před miliony let společného předka.

Odvolání na nevhodné autority

Je  možné se rozumně odvolávat na autority vhodné, což dělají typicky vědci a akademici. Z tohoto typu argumentu se stane klam ve chvíli, kdy se odvoláváme na autoritu, která není expertem na probírané téma.

Falešné dilema

Jedná se o argument, který předkládá dvě kategorie a předpokládá, že všechno, o čem probíhá diskuze, musí do jedné z těchto kategorií patřit. Pokud do jedné nepatří, znamená to, že musí patřit do té druhé. Například Ve válce s fanatismem nejde stát opodál; buďto jste s námi, nebo jste s fanatiky.

Zdánlivá příčina

Klam předpokládá, že existuje příčina nějaké události, přestože nejsou důkazy o tom, že by událost skutečně nějakou příčinu měla. Dvě události se mohou udát jedna po druhé nebo zároveň i proto, že spolu souvisí, ať už čistě náhodou nebo protože mají společnou nějakou skrytou příčinu, ale závěr, že existuje příčinné propojení, nelze udělat bez důkazů. Například: Nemůžu říct, že když jsem v roce 1976 nakreslil robota, a Hvězdné války vyšly až potom, že mi ten nápad museli ukrást.

Zastrašování

Klam podsouvá lidem představu děsivé budoucnosti, kterou by přivodili, kdyby přistoupili na předložený návrh. Namísto, aby poskytl důkazy o tom, že závěr vyplývá z několika předpokladů, což by mohlo skutečně obavy opodstatnit, klamný argument spoléhá na rétoriku, výhrůžky či dokonce přímé lži. Například, Žádám všechny své zaměstnance, aby v nadcházejících volbách hlasovali pro mnou vybraného kandidáta. Pokud vyhraje ten druhý, zvýší daně a mnoho z vás tak přijde o práci.

Unáhlené zobecnění

Na tento klam narazíme, když zobecňujeme podle vzorku, který je příliš malý nebo příliš výjimečný, než aby mohl představovat celou populaci. Například když se zeptáme deseti lidí na ulici, co si myslí o vládním plánu na snížení deficitu, nemůžeme prohlásit, že výsledky zachycují postoje celé země.

Dovolávání se neznalosti

Takový argument předpokládá, že návrh je pravdivý jednoduše proto, že nemáme žádné důkazy o tom, že by pravdivý nebyl. Nepřítomnost důkazů o jevu je tedy považována za důkaz nepřítomnosti jevu. Například slovy Carla Sagana: „Nemáme závažné důkazy o tom, že by UFO nenavštěvovalo Zemi, UFO tedy existují.”

Útok na původ tvrzení

Zdroj argumentu nebo původ osoby, která ho vyjadřuje, nemá na platnost argumentu naprosto žádný vliv. Útok na původ tvrzení znamená, že argument je shozen nebo bráněn jen kvůli své historii. Odpovídajícím způsobem je možný také útok na původ v kladném smyslu, lze například říci, Jackův pohled na umění nemá sobě rovného; pochází z dávného rodu předních umělců.

Klamné propojení

Klamné propojení diskredituje argument poukázáním na to, že podobnou myšlenku sdílí nějaký společensky démonizovaný jedinec nebo skupina. Další druh argumentu, který bývá v některých společnostech opakován ad nauseam, zní takto: Nemůžeme ženy nechat řídit auta, protože ženy smí řídit auta jen v bezbožných zemích.

Stížnost na pokrytectví

Je také znám pod svým latinským názvem, tu quoque, tedy ty také. Tento klam odpovídá na obvinění obviněním se záměrem odvést pozornost od původního argumentu, namísto adresování zmíněného tématu. Například John říká: „Tento muž nemá pravdu, protože nemá žádnou integritu; jen se ho zeptejte, proč ho propustili z práce,” na což Jack odpovídá: „Co kdybychom si promluvili o tom tučném bonusu, co sis loni odnesl domů, přestože jste propustili půlku lidí.”

Šikmá plocha

Šikmá plocha kauzálního typu se snaží zdiskreditovat návrh pomocí tvrzení, že přijetí tohoto návrhu bude bezpochyby vést k celé řadě událostí, z nichž alespoň některé jsou nežádoucí. Ačkoliv třeba taková posloupnost událostí může s nějakou pravděpodobností nastat, tento druh argumentu předpokládá, že jednotlivé kroky posloupnosti jsou nevyhnutelné, aniž by pro podporu tohoto tvrzení přinášela důkazy. Například Neměli bychom lidem dovolit přistupovat k Internetu bez dozoru. Ani se nerozhlédneme, a už budou navštěvovat pornografické stránky, a zanedlouho na to se rozpadnou i poslední zbytky morálních struktur a budou z nás jen zvířata.

Ad hominem

Argument ad hominem útočí na charakter osoby místo na to, co dotyčná osoba říká. Záměrem je odvést diskuzi jinam a argument oné osoby zdiskreditovat. Například Nejste historik; radši se držte svého oboru. Ať už dotyčný je nebo není historik, nemá to vliv na hodnotu původního argumentu a nijak to neposiluje pozici útočníka.

Logický kruh

Dotyčný schválně nebo mimoděk v jedné nebo více premisách předpokládá závěr. Například Máš to úplně špatně, protože to nedává žádný smysl. Oba výroky jsou vlastně jeden a ten samý, protože ‚máš to špatně’ a ‚nedává to smysl’ říkají v tomto kontextu to stejné. Argument jednoduše tvrdí ‚jelikož platí x, platí x’, což je bez významu.

A další. Celou knihu se můžete přečíst na webu Archetypal.


administrator

Tým manipulatori.cz