Většina lidí se domnívá, že jsou nadprůměrní, inteligentnější a hezčí než ostatní. Tento fenomén bývá v psychologii označován jako iluze nadřazenosti. Pokud máte pocit, že tohle se týká jen hloupějších lidí, jste na omylu.
Z pohledu internetového buzzu, počtu prokliků a ostatních marketingově obchodních atributů lze konstatovat, že pokud bychom neměli běžence, museli bychom si je vymyslet, uvádí analýza Hate Free Culture.
Předpokládá se, že manipulátoři podléhají jistému druhu citové deprivace a neschopnosti kvalitně a citlivě interagovat s jinými lidmi. Podle J. Klimeše trpí manipulátoři citovou retardaci dospělých, kteří ustrnuli na nižších stupních emočního vývoje.
Jak je možné, že normální lidé konají zlo? Proč se z dobrých lidí stávají lidé špatní? Co je to vlastně zlo? Jak se mu postavit a stát se tak hrdinou?
Útoky na západní civilisty, brutální propaganda tzv. islámského státu a nakonec příliv z uprchlíků z islámských zemí: poslední době vévodí nevyhnutelný pocit, že „západní civilizace“ a „islámský svět“ jsou v konfliktu. Čím dál víc lidí na Západě i mezi muslimy si myslí, že liberální západní svět a konzervativní náboženský východ stojí v jakémsi zásadním protikladu.
Lidé mají silný sklon poslouchat autority. To, co nás Milgram naučil, je, jak moc je tento sklon obrovský – ve skutečnosti je tak silný, že nás může přinutit jednat dokonce v rozporu s našimi morálními zásadami.
Válka je nestandardní a krizová, vyhrocená situace, proto i chování lidských jedinců a společností během ní je daleko více iracionální, než je obvyklé.
Proč lidé věří pochybným vykladačům karet, rádoby expertům či vesmírným léčitelům – tedy všem těmhle podvodníkům, kterých je bezpochyby většina? A proč jsou lidé ochotni za jejich služby zaplatit obrovské sumy peněz?
Člověk si lépe zapamatuje to, co je spojeno s emocemi, především pak s emocemi negativními, z nichž patrně nejsilnější je strach a animozita.Vytvoření obrazu nepřítele vždy, levně a snadno stabilizuje veřejné mínění v době války, nebo přípravy na ni.
Současnost je svědkem neobyčejného nárůstu protimuslimské propagandy a demagogie zneužívající v základu sice reálné, leč neúměrně přeceňované hrozby radikálních a extrémních islamistických militantů a teroristů. Strach z muslimských spoluobčanů nabírá na iracionalitě a pomalu přerůstá v příslovečného bubáka pod postelí v dětském pokoji.
