Kvůli očekávané výrobě vakcín na koronavirus může být zabito kolem půl milionu žraloků. Jejich játra totiž produkují živočišný olej skvalen, který se při výrobě vakcín používá. Napsal to britský server Sky News. V českém prostředí o tom psala například Prima Zoom. Do šíření se zapojily samozřejmě i dezinformační weby jako Badatel. Jak upozorňuje například fact-checkingový web Snopes.com, jedná se o zavádějící informaci.
Důvodem všeho je skvalen. Tato látka se přidává do některých vakcín a jejím hlavním zdrojem je olej ze žraločích jater. Je vypočítáno, že pro pokrytí celosvětové potřeby COVID-19 vakcíny, bude nezbytné zavraždit 500 000 žraloků.
Máme se tedy bát, že výroba vakcín bude doprovázena masovým vražděním žraloků?
Ne. A tady je důvod. Skvalen se do některých vakcín přidává kvůli svým adjuvantním vlastnostem. To znamená, že dokáže stimulovat imunitní systém, což je hlavně u vakcín velmi potřebné. Skvalen si můžeme představit jako zvýrazňovač, který upozorní imunitního systému na látky ve vakcíně a tělo tak na ně adekvátně zareaguje a vytvoří potřebné protilátky. Adjuvancia se tedy do vakcín přidávají s cílem zvýšit jejich účinnost.
To se provádí například při výrobě vakcín proti chřipce. Ne však u všech. Aktuálně v ČR dostupné vakcíny proti chřipkovému viru (Influvac Tetra a Vaxigrip Tetra) žádné adjuvancia neobsahují. Na sezónu 2019/2020 bylo v Evropské unii registrovaných 15 chřipkových vakcín, z nichž skvalen obsahovala pouze 1 vakcína. Většina vakcín je totiž dostatečně účinná i bez skvalenu, či jiných adjuvantních látkek a proto je obsahovat nemusí.
A stejně to platí i pro vakcíny proti novému koronaviru. Aktuálně se testují desítky vakcín a většina z nich adjuvancia na bázi skvalenu nevyžaduje. Aby se naplnil scénář výpočtů, museli by selhat úplně všechny vakcíny, které skvalen neobsahují. Takový scénář je vysoce nepravděpodobný a spíše nás čeká situace, kdy bude na trhu několik různých druhů vakcín od různých výrobců.
Jak tedy ovlivňuje izolování skvalenu populaci žraloků?
Lidé ročně zabijí přibližně 63 až 273 milionů žraloků ročně. Olej z jater se přitom extrahuje jen z pár milionů těchto žraloků. Skvalen se tedy získává ze žraloků, ale žraloci nejsou zabíjeny kvůli skvalenu.
Výrobci vakcín tedy v žádném případě nenesou hlavní odpovědnost za vraždění žraloků. Pokud je naším cílem chránit zvířata tím, že budeme limitovat získávání přírodních látek ze zvířat, tak potom neorientujme náš zrak na potenciální vakcíny proti COVID-19. Většina skvalenu získávaného ze žraloků totiž stále směřuje do kosmetiky a opalovacích krémů.
I tento nejnovější příspěvek od Badatele nám ukazuje, jak se snaží zneužívat naše emoce. Do nadpisu přidají slovo “masakr” a senzace je na světě. Autor článku vezme pár faktů, vytrhne je z kontextu, překroutí a dospěje k závěru, že cílem vakcíny je otrávit nás. Přitom nám ještě stihne říci, že obyčejný vitamín D je účinnější než vakcína.
Jde však o komplexní téma, které by mohlo podnítit plodnou debatu o vykořisťování zvířat. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že Badatel bojuje za práva zvířat, ale on je ve skutečnosti jen hnusně využil k šíření své propagandy a nijak nepřispěl k řešení problému. Problém vlastně ani není. Skvalen není bezpečnostním rizikem a ani důvodem, proč se vraždí žraloci a kvůli potenciální vakcíně se další žraloci také vraždit nebudou. Badatel tak přišel s neexistujícím problémem, na který nenabídl řešení a přitom jen využil naše emoce, aby si zvýšil sledovanost.
Kromě toho dezinflační web Badatel vyjádřil své obavy i nad bezpečností této přísady. Skvalenu připsali všemožné nežádoucí účinky jako je narkolepsie, revmatoidní artritida či lupénka. Co říkají data? Od roku 1997 bylo podáno 22 milionů dávek chřipkové vakcíny Fluad, která obsahuje 10 mg skvalenu. Výsledek? S touto vakcínou nebyly pozorovány žádné závažné nežádoucí účinky. Tento fakt potvrdily i studie. Klinické studie s vakcínami obsahujícími skvalen probíhaly u kojenců a novorozenců bez prokázání obav o bezpečnost.
Zdroj: Očami farmacie