Předseda SPD Tomio Okamura 13. srpna 2020 publikoval na svém facebookovém profilu příspěvek týkající se eutanazie. Příspěvek stejného znění publikoval i místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Příspěvek z velké části vychází z textu článku „Eutanazie si razí cestu: Na špici je Belgie. Budeme vražděni proti své vůli?“ publikovaný na webu Protiproud v roce 2017. Web Protiproud se nachází na seznamu stránek se sporným obsahem Konspirátoři.sk. Dále vychází z textu na webu Holocaust.cz a také z Wikipedie.
První část příspěvku se věnuje historii eutanazie. Autor textu zmiňuje, že pojem eutanazie byl poprvé v praxi použit nacistickým Německem. To je pravda. Za problematickou však jde označit část, ve které se píše: „Jak uvádí web holocaust.cz, pojem eutanázie označuje systematické vraždění duševně nemocných a jinak postižených pacientů v německých ústavech.“ Je pravdou, že web Holocaust.cz to skutečně uvádí, nutné také dodat, že web Holocaust.cz je tematickým webem týkajícím se pouze dění těsně před a v době 2. světové války, převážně ve vztahu k holocaustu. Samotné tvrzení je však nepravdivé. Pojem eutanazie vznikl mnohem dříve a nacistickým Německem byl pouze zneužit. Velmi důležitým teoretickým příspěvkem k tomuto pojetí „dobré smrti“ tak, jak ji primárně chápeme dnes, se stala esej Samuela D. Williamse „Euthanasia“ publikovaná v Londýně v roce 1873. Nesmí být opomenuta kniha Právo zemřít, jejímž autorem je Adolf Jorst a která vyšla v roce 1885. Kniha zmíněného autora je textem, který se zabývá možnostmi, jak provádět eutanázii – tedy milosrdnou smrt nevyléčitelně nemocným, kteří chtějí svůj odchod urychlit. Společnost začala eutanazii interpretovat jako milosrdné zabití nebo asistovanou sebevraždu za pomoci lékaře a ti z nich, kteří ji již dříve potají praktikovali podáváním zvýšených dávek léčiv určených k potlačení bolesti, mohli díky tomu, že došlo k veřejným diskuzím na toto téma a ke změně společenského klimatu, tuto skutečnost otevřeně přiznat. Nacistickým Německem bylo přisvojeno až dílo z roku 1920 a to pod názvem Poskytnutí souhlasu ke zničení života, který žití není hoden od německého právníka Karla Bindinga. Právě z ní vycházeli nacisté a používali ji jako etické, teoretické i „vědecké“ zdůvodnění svého programu eutanazie, ačkoli ani jeden z autorů nacionálním socialistou nebyl. Sám pojem eutanazie tedy vznikl jako akt milosrdenství s vážně nemocnými. Tato pasáž statusu je tedy při nejmenším zavádějící.
V další pasáži SPD píše: „Pokud jde o současnost, tak v Belgii se dokonce děje, že jsou staří lidé usmrcování bez svého vědomí a bez souhlasu. Studie z roku 2013 týkající se belgického zákona o eutanázii prokázala, že v belgickém Vlámsku je 32 procent asistovaných usmrcení vykonaných bez žádosti a 47 procent není nahlášených.“ Podobně problematická je i pasáž: „Jak Schadenberg uvádí, podle dostupných údajů bylo v roce 2013 více než 1000 belgických úmrtí „urychleno“ bez vyslovené žádosti.“ Zdrojem tvrzení se stal pravděpodobně text Charlotte Lozier Institutu z roku 2015, který pak převzal Alex Schadenberg a toto tvrzení převzal web Protiproud. Nutné však napsat, že text Charlotte Lozier Institute není studií, ale jen interpretací studie. V originálu studie od The New England Jornal of Medicine se nic o úmrtí bez žádosti nepíše. Eutanázie v Belgii bez žádosti není možná. Pacient musí být v době žádosti právně způsobilý a musí být v plném vědomí. Aktuální žádost musí být dobrovolná, dobře zvážená, opakovaná a bez vnějšího tlaku. Podle Belgické veřejné zdravotnické služby musí tato nemoc způsobovat stálé a nesnesitelné fyzické nebo duševní utrpení , které je důsledkem vážné a nevyléčitelné poruchy způsobené nemocí nebo nehodou. Belgický zákon rozlišuje dva druhy žádostí. Tzv. akutní žádost a předběžné opatření. V případě předběžného opatření jde o písemný dokument, kterým osoba dává lékaři souhlas s praktickým užíváním eutanázie v budoucnosti za podmínek stanovených zákonem pro případ, že by tato osoba již nemohla vyjádřit svou vůli, protože je v bezvědomí a to nezvratně (kóma nebo ve vegetativním stavu). Předběžné opatření nemůže napsat osoba mladší 18 let. I předběžné opatření je však bezesporu žádostí, protože si osoba přeje, aby lékař jednal. Pasáže tedy považujeme za nepravdivé.
Problematická je i pasáž: „Již před několika lety zazněly varovné signály. Starší žena byla usmrcena eutanazií proti své vůli. Osmdesátiletá žena trpěla demencí. Předtím údajně požádala o eutanazii, až „přijde její čas“. Ve svých posledních dnech však vyjádřila touhu dál žít. Přestože změnila svůj názor na ukončení svého života, lékař jí dal sedativa do kávy. Když to nestačilo, požádal o pomoc členy rodiny, aby drželi bojujícího a protestujícího pacienta, aby mu mohl podat smrtelnou injekci. To je sprostá vražda.“ Jedná se o nepřesnou interpretaci. Žena v posledních dnech svou vůli nezměnila. Probudila se jen těsně před eutanázii, navzdory tomu, že ji byl poskytnut prášek na spaní a snažila se bránit postupu. Nizozemská lékařka byla očištěna od jakéhokoli protiprávního jednání, protože zdravotní stav ženy se nadále zhoršoval. Tuto pasáž tedy považujeme za zavádějící, protože interpretace není přesná a neuvádí celý příběh.
Další pasáže příspěvku SPD jsou pravdivé, program SPD nehodnotíme.