Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) na svém zasedání 1. října vyšla s tiskovou zprávou, ve které se uvádí, že „Česká televize se dopustila porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských a politickopublicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti tím, že odvysílala pořad 168 hodin dne 9. června 2019 od 22:00 hodin na programu ČT1, neboť provozovatel v předmětném vydání pořadu neposkytl prostor k vyjádření zástupci společnosti AGROFERT, a to zejména v souvislosti s tvrzením analytika Davida Klimeše, z něhož vyplývá, že podnikání společnosti AGROFERT je bez dotací těžko udržitelné, a divákovi tak poskytl pouze jednostranný pohled na probírané téma.“
Naráží na tvrzení z okrajové informace, která zazněla v reportáži. Konkrétně se jednalo o tvrzení dramaturgyně pořadu Nory Fridrichové. „Koho nejvíce ohrožují nálezu auditorů? Zabývají se dotacemi pro holding Agrofert a také pro firmy příbuzných Miroslava Tomana. Podle auditorů Andrej Babiš stále ovládá Agrofert. Dotace jsou přitom pro Agrofert životně důležité,“ zaznělo v reportáži. Radě se rovněž nelíbí výrok analytika Davida Klimeše, že „s poslední výroční zprávy Agrofertu víme, že na jedné straně dotace se podílejí až 40 % na konsolidovaném zisku, což je poměrně velký balík. Na druhou stranu také víme, že ten holding má 35 miliard úvěrů. Jsou banky, které půjčily té firmě. Protože si mysleli, že bude dělat dobrý byznys. Když z toho dotace dáme pryč, tak ten byznys nefunguje anebo funguje mnohem hůře. Věřím, že ty banky, které úvěrují se brzy začnou ptát, zdali ten byznys lze udržet.“
Nutno však dodat, že tato informace v reportáži zazněla okrajově a samotná reportáž se týká úplně jiného tématu. Týká se auditní zprávy Evropské unie, ze které vyplývá, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů ve vztahu s jeho politickými aktivitami a ve vztahu se společností Agrofert. Auditoři EU se totiž domnívají, že Andrej Babiš má stále na společnost vliv. Audit Evropské unie zkoumá i státní zastupitelství. Tato pasáž zabrala necelou minutu více jak devítiminutové reportáže, která se jinak týká již zmíněného jiného tématu. Ve zbytku reportáže dávají prostor tvůrci pořadu 168 hodin i obhajobě ze strany Andreje Babiše a dalších poslanců ANO.
“Takže velká vysílací rada došla k závěru, že pořad 168 hodin je málo ohleduplný k zájmům Agrofertu. Všechny předchozí stížnosti Agrofertu – tehdy na Reportéry ČT – radní zamítli. Přišli pánové Jakl a Petrov, nominanti SPD a ANO, a hned to jde. Asi náhoda. Ale sranda teprve začíná. Příští rok končí šest radních ČT, takže vedle Xavera bude potřeba ještě pět takových bojovníků, kteří se nebojí dát najevo, že budou odvážně bojovat proti útisku mocných. Tlačenice i tlačenka bude,” napsal v reakci dramaturg jiného publicistického pořadu Marek Wollner.
Nejkritičtějším rokem pro Radu pro televizní a rozhlasové vysílání bude rok 2021. To končí funkční období hned osmi radním. Příští rok končí Jana Kasalová. Rada má podle zákona 231/2001 Sb. 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny, a to neprodleně po obdržení návrhu. Funkční období člena je 6 let. Pokud se tedy nestane nic neočekávaného, nové radní bude vybírat ještě tato poslanecká sněmovna.