Utišení migrační krize vzalo extremistům hlavní téma, častěji se hrozí umístěním bomb a pravicová scéna fragmentuje. Tak vidí extremistickou scénu Ministerstvo vnitra ve druhém čtvrtletí 2016.
Kompletní znění zprávy naleznete zde.
Ministerstvo vnitra extremistickou scénu považuje ve 2. čtvrtletí za obecně klidnější: “Subjekty, které apelují na obranu českého národa a ochranu českých tradic nedisponují šířeji pojatým dlouhodobějším programem. Po odeznění migrační krize nedokázaly najít nová mobilizační témata. Dále je velmi limitovaly vnitřní rozpory. V pozadí těchto animozit nestály spory programové, ale spíše politické boje o moc či dohady o financích.
Výraznější událostí, která ovlivnila extremistickou scénu, bylo britské referendum o setrvání v Evropské unii. Pravicově extremistické, protiislámské a protiimigrační subjekty tzv. Brexit velmi ocenily jakožto vítězství nacionalismu nad „multikulturalismem Evropské unie“ a krok Britů, který má zabránit migraci. Přitom ovšem zamlčovaly či bagatelizovaly, že někteří britští nacionalisticky ladění zastánci vystoupení z Evropské unie ostře vystupovali i proti migrantům z východní Evropy. Z odlišných ideologických pozic pak na Brexit nahlížely levicově extremistické subjekty, které Evropskou unii považují za nástroj „nadnárodního byznysu“ určený ke kontrole neprivilegovaných vrstev.
V produkci, která slouží jako informační background tuzemské extremistické scény, pokračovala tzv. alternativní média. Svobodné rádio se stalo mediálním partnerem Dělnické strany sociální spravedlnosti.
Bylo registrováno několik oznámení o nástražných výbušných systémech, k nimž se přihlásily osoby či buňky odkazující se na militantní formu anarchismu. ”
Protiislámské a protiimigrační subjekty
Vzájemné neshody se promítly i do fragmentace protiislámské a protiimigrační scény. Koncem dubna vypověděl Blok proti islámu smlouvu koaličnímu partnerovi, straně Úsvit – Národní koalice (dále jen „ÚNK“). Lídr Bloku proti islámu Martin Konvička obvinil ÚNK z podvodného jednání a neplnění závazků.
Následně se v průběhu května rozpadl i Blok proti islámu. Vznikly dvě frakce – Blok proti islamizaci, který spolupracuje s ÚNK, a bývalí členové Bloku proti islámu, kteří nadále podporují Martina Konvičku. Samotný Konvička pak založil Iniciativu Martina Konvičky, jeho příznivci kolem Petra Hampla založili Alternativu pro Českou republiku. Inspirací jim byla populistická, protiimigrační Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland). Tyto subjekty se ve 2. čtvrtletí naprosto vyčerpaly vzájemnými spory a zakládáním nových uskupení. Společně s odezněním migrační krize to mělo za následek, že jejich vliv byl velmi malý.
Pravicově extremistická scéna
Pravicově extremistická scéna byla nadále ovlivněna soupeřením mezi Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (dále jen „DSSS“) a Národní demokracií (dále jen „ND“). Tento stav obě strany oslaboval a marginalizoval. Toto se projevilo i nízkou účastí na demonstracích.
Kromě provokativních ostrých vyjádření se snažila ND profitovat i z projektu Národní domobrany. Tento registrovaný spolek stavěl na šíření strachu z imigrantů a odmítání Evropské unie a NATO. Národní domobrana, podobně jako ND, účelově zveličovala svůj význam. Prezentovala se jako progresivní těleso, kterému neustále přibývají nové pobočky a přidávají se k němu stále další domobranci. Reálně lze jeho působení kvalifikovat jen jako virtuální. Prakticky nebyly zaznamenány žádné aktivity, jedinou výjimkou byly organizované střelby, které měly patrně zároveň i jistý komerční význam pro jejich organizátory.
Zaznamenáníhodná byla i podpora Národní domobrany separatistům na východě Ukrajiny. V březnu a červnu letošního roku navštívila delegace z řad tohoto spolku Doněckou lidovou republiku. Členka Rady Národní domobrany Nela Lisková byla posléze jmenována „honorární konzulkou“ tohoto samozvaného kvazi-státu v ČR. Tento typ domobran Ministerstvo vnitra jednoznačně považuje za bezpečnostní riziko.
Levicově extremistická scéna
Veřejné projevy levicově extremistické scény lze hodnotit ve 2. čtvrtletí jako poměrně
umírněné. Relevantní byly pouze aktivity anarchistického hnutí. Hlavními tématy ve sledovaném období bylo zejména dění okolo Autonomního sociálního centra Klinika v Praze a probíhající trestní řízení v kauzách souvisejících s anarchistickým hnutím. Ohlašování bomb se stalo pravidelnou součástí kampaně proti restauraci Řízkárna.
Kromě toho oznámil neznámý pachatel uložení nástražných výbušných systémů v budovách Kriminalistického ústavu Praha, Vrchního soudu v Praze, České televize a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Na webu anarchistické Asociace Alerta bylo uveřejněno prohlášení buňky „Black June“ („Černý červen“) , která se k rozeslání zprávy o chystaných výbuších přihlásila.