Zpráva MV: Migrace jako hlavní téma extremistů

Zdroj: Wikimedia ( Autor: Tobias "ToMar" Maier )

Pokusy o průnik do reálné politiky, snahy o rozkládání společnosti, vliv proruských webů či žhářské útoky. Tak vidí extremistickou scénu Ministerstvo vnitra v roce 2015.

MV vydalo souhrnnou zprávu o extremismu na území České republiky v roce 2015. Přinášíme z ní to podstatné. ( Celá zpráva je ke stažení na webu MV. )

Hlavní téma: Migrace

Zpráva konstatuje, že v roce 2015 „Protiislámské a protimigrační subjekty představovaly konkurenci krajně pravicovým uskupením a zároveň svou činností přispívaly k polarizaci společnosti,“ přičemž „Hlavním akcentovaným tématem všech politicky motivovaných extremistických uskupení v roce 2015 byla migrace.“

Celkem bylo zaznamenáno 307 akcí pořádaných politicky motivovanými extremistickými subjekty anebo s účastí osob aktivních v extremistických subjektech a jde o mírný nárůst oproti roku 2014.

V rámci krajní levice bylo nejaktivnějším anarchistické hnutí, mobilizující nejen proti růstu obliby protiislámských a protimigračních subjektů, ale i proti policejní „operaci Fénix“, která směřovala proti osobám podezřelým ze zapojení do militantního uskupení Síť revolučních buněk. To se v uplynulém roce přihlásilo k celkem 8 žhářským útokům.

Trendy

Migrace výrazně ovlivnila zejména krajně pravicové politické spektrum. Na jedné straně totiž došlo k oslabení potenciálu dříve „tradičních“ uskupení, na straně druhé se ovšem vyskytly skupiny populisticky využívající protiislámské a protimigrační nálady. Společenská nebezpečnost druhé zmíněné kategorie může být vyšší.

Tyto se neprofilují v tradičním pravolevém spektru, nýbrž spíše jako protestní iniciativy, které se orientovaly na kritiku členství ČR v mezinárodních organizacích, zejména EU a NATO, a na kritiku tzv. polistopadového vývoje, politické reprezentace a společenských elit.

Těmto subjektům se zpráva věnuje z těchto důvodů:

  • V minulosti či v současnosti probíhala prověřování anebo trestní řízení v souvislosti s akcemi uvedených subjektů, zejména s výroky a projevy, které na nich zazněly.
  • Celkově se projevy zástupců takových uskupení pohybují na hraně zákona, zejména s ohledem na podněcování k nenávisti anebo hanobení určitých skupin osob, zpravidla na základě jejich etnické příslušnosti nebo náboženského přesvědčení.
  • Využívají krajní populismus s cílem oslovit co možná nejširší okruh veřejnosti, mj. i stoupence a sympatizanty krajně pravicové scény.
  • Způsob mobilizace stoupenců se neliší od způsobů využívaných extremistickými platformami. Jedná se zejména o záměrné vyvolávání subjektivního pocitu ohrožení a nebezpečí, kterého bývá dosahováno i na základě účelových, dezinterpretovaných anebo ojediněle i lživých informací.

Neméně zajímavé je, že velká část extrémní levice se snažila na veřejnosti prezentovat prostřednictvím aktivit, které nelze považovat jako extremistické, ale naopak jako hodnotově indiferentní, či dokonce občansky chvályhodné. Zpráva se o nich zmiňuje zejména proto, že „jejich členové či sympatizanti se uchylují při prosazování svých cílů k násilným aktivitám.“

Bezpečnostní hrozby

Jako hlavní bezpečnostní hrozby jmenuje MV především:

  • Snahu extremistů štěpit společnost a oslabovat ČR vytvářením antagonismů na základě etnického, náboženského, třídního, či jiného klíče.
  • Další nárůst napětí na základě etnického či náboženského klíče.
  • Možný výskyt radikalizovaných militantních jedinců či malých skupin, kteří mohou k prosazení svých zájmů použít násilí.
  • Přejímání extremistických prvků do politického mainstreamu
  • Možný vznik politicko-extremistického subjektu s charismatickým vůdcem, který dokáže sjednotit extremistickou scénu a oslovit další potenciální příznivce.
  • Vznik extremistických domobran

Protiislámské a protiimigrantské skupiny

Jako jeden z největších úspěchů těchto skupin skupiny je ve zprávě označováno vystoupení Bloku pro islámu ( BPI ) na shromáždění dne 17. listopadu v Praze. Na to se dostavilo zhruba 2.500 osob a vystoupil na ní i prezident republiky Miloš Zeman.

Zpráva dále konstatuje pokusy o přechod z internetu na veřejnost a ambice proniknutí do reálné politiky a označuje tyto subjekty jako ty, které významně přispěly k polarizaci společnosti.

Pravicový extremismus

Dochází k pokusům o dílčí stmelování krajně pravicové scény a i zde je hlavním tématem migrace. Rostly zejména nenávistné projevy prostřednictvím internetu.

Levicový extremismus

Z hlediska trestné činnosti je nejvýznamnějším subjektem Síť revolučních buněk (dále jen „SRB“) se od svého počátku přihlásilo k odpovědnosti za celkem 14 převážně žhářských útoků. K prvním třem útokům došlo v průběhu března 2015. Dva mířily na vozidla restaurace Řízkárna, jeden na vozidlo PČR v Olomouci. Další útoky SRB následovaly po policejní akci Fénix ze dne 28. dubna 2015, při níž byly zadrženy osoby podezřelé z podílu na činnosti SRB. Pět osob bylo následně obviněno v souvislosti s plánováním teroristického útoku na vlak přepravující vojenský materiál pomocí zápalných lahví a jedna za nedovolené ozbrojování.

Kromě toho pak zpráva zmiňuje aktivizaci levicové scény především ve formě protidemonstrací proti pravicově extremistické a protiislámské scéně.

Alternativní zpravodajské weby

MV konstatuje, že „Tato média dokázala výrazným způsobem ovlivňovat tuzemskou extremistickou scénu, ale i část veřejnosti, která má pocit, že tzv. Mainstreamové zpravodajství záměrně zamlčuje nebo zkresluje některé informace. V loňském roce již nebyl pouze stimulován tento dojem v řadách čtenářů, ale byly zároveň zaznamenány zjevné pokusy o manipulování veřejného mínění či dokonce o vyvolání protestních a jiných akcí.“

Tyto označuje za „otevřeně proruské. Na jedné straně otevřeně propagovaly politiku Ruské federace, potažmo prezidenta Putina, na straně druhé některé z nich využívaly konfliktních témat k vytváření antagonismů ve společnosti.

Mezi ústředními proruskými weby zpráva zmiňuje Aeronet (AE – News), českou verzi SputnikNews, První zprávy, AC24 či Stalo-se.