Zpráva MV: Hlavní témata extremistů jsou migrace a propagace Ruska

Zdroj: Wikimedia ( Autor: Tobias "ToMar" Maier )

Ministerstvo vnitra ČR vydalo pravidelnou čtvrtletní Souhrnnou situační zprávu o vývoji extremistické scény. Přetiskujeme z ní to podstatné.  

Autor: Ministerstvo vnitra ČR

Hlavní témata – migrace a podpora Ruska

Hlavním mobilizační tématem je stále tzv. migrační vlna, která je v rámci krajní pravice i populistických subjektů vnímána jako příležitost pro získání stoupenců, uvádí zpráva MV. Zejména v rámci krajní pravice se stále častěji projevovala více či méně otevřená podpora a veřejná propagace politiky Ruské federace a Vladimíra Putina.

Krajní pravice

Na jedné straně lze v rámci krajní pravice hovořit o období stagnace některých proudů, zejména neonacistického hnutí, na straně druhé však i o období transformace od pravicově extremistických k populistickým subjektům, kterou symbolizuje Národní demokracie.

Národní demokraté, jakožto relativně nový subjekt tuzemské mimoparlamentní scény, sázeli na to, že jejich vazby na extremistickou scénu nejsou dosud širší veřejnosti příliš známé. V rámci propagace tak získali výhodu oproti DSSS, jejíž nezpochybnitelné a zjevné kontakty s pravicovými extremisty jsou opakovaně a dlouhodobě medializovány. Svou výrazně populistickou a zároveň radikální rétorikou, která se zaměřovala především na téma migrace a v této souvislosti i kritiku (zejména) vládních stran, dokázali Národní demokraté oslovit i širší publikum. ND se pod záštitou patriotismu vymezovala výrazně proti Evropské unii a NATO. Vyhrocená vyjádření získala straně příznivce i v řadách starší generace. V projevech Národní demokracie se vyskytovaly i prvky konspiračních teorií, ale i latentní antisemitismus.

Jednou z nejvýznamnějších událostí sledovaného období byla veřejná shromáždění k výročí 17. listopadu. Demonstracím v letošním roce dominovalo téma uprchlické krize. Průběh demonstrací do jisté míry symbolizoval výše uvedený propad DSSS a zároveň rostoucí podíl ND, která dokázala spojit svou demonstraci s dalšími inciativami a subjekty a uspořádat shromáždění s následným pochodem k Úřadu vlády ČR.

Protiislámské a protimigrační subjekty

Ve sledovaném období byly nadále výrazně aktivní populistické protiislámské a protimigrační subjekty a iniciativy, které ve velké míře konkurují pravicově-extremistickým subjektům. Jedním z nejvýznamnějších uskupení je Blok proti Islámu, který spolupracuje s Úsvitem – Národní koalicí.

Subjekty, které dlouhodobě vystupují nejen proti migraci, ale i proti islámu v Evropě, podpořily a významně se podílely na organizaci demonstrace na pražském Albertově dne 17. listopadu, v rámci které vystoupil i prezident Miloš Zeman.

Mezi účastníky uvedené demonstrace se v hojném počtu vyskytli mj. i členové paramilitantního uskupení Českoslovenští vojáci v záloze („dále jen ČsVZ“), kteří přišli vyjádřit podporu M. Zemanovi. Zástupci ČsVZ se následně zúčastnili i demonstrace Národní demokracie, kde vyzvali k zakládání oddílů domobran a vyjádřili ochotu se podílet na „metodickém vedení“. O týden později rezignoval „vrchní velitel“ MUDr. Marek Obrtel a uskupení je v současnosti spíše nefunkční. ČsVZ tvoří ideově poměrně heterogenní skupinu, jejímž společným jmenovatelem je odmítání členství ČR v NATO, sympatie s politikou Ruské federace a obecně i nesouhlas či přímo frustrace s tzv. polistopadovým vývojem.

Krajní levice

I ve 4. čtvrtletí byla krajně-levicová scéna zastoupena především aktivitami anarchistického hnutí. To se v uplynulém období nadále zaměřovalo na straně jedné formou různých dobrovolnických činností či sbírek na pomoc uprchlíkům, na straně druhé se formou pasivních protestů vyhraňovalo proti akcím pravicově extremistických či populistických uskupení.

Ve sledovaném období nebyly zaznamenány útoky spojené s militantním anarchistickým hnutím. Činnost radikálního anarchistického spektra se však zaměřila na publikační činnost. V říjnu byla vydána příručka, obsahující návody k plánování, přípravě a provedení tzv. přímých akcí „sabotážního“ charakteru. Další zaznamenané texty naopak propagují dříve uskutečněné aktivity militantního uskupení Síť revolučních buněk. Ve druhém pololetí roku 2015 bylo uskupení z hlediska přímých akcí neaktivní. Výjimkou bylo rozlití kyseliny máselné v pražské restauraci, proti jejímuž majiteli Síť revolučních buněk dlouhodobě bojuje, zahrnuje ho výhrůžkami a zapálila mu opakovaně firemní auta.

Kompletní zprávu včetně statistik kriminality naleznete zde.

redakce