Ze senátních kandidátů dezinformační média nejvíce zaujal Jiří Drahoš, Ladislav Jakl a Martin Konvička

Lidé z The Prague Security Studies Institute (PSSI) se rozhodli se v měsíci září a říjnu zaměřit na volby do horní komory parlamentu, tedy do Senátu. „Cílem projektu je popsat chování webů šířících dezinformace během kampaně před senátními volbami 2018. Budeme sledovat, jak o volební kampani tyto weby informují a kterým kandidátům projevují sympatie a které naopak kritizují. Důležitou součástí výzkumu je i upozorňování na šířené dezinformace. Sledovány budou platformy, které v minulosti šířily dezinformace, hoaxy a neověřené zprávy, mají velké publikum a jejichž články jsou často přebírány dalšími platformami,“ je napsáno v úvodu autoři studie. Mezi ně jsou například AC24, Sputnik, Parlamentní listy, FB stránka Zprávy.cz, Aeronet, Časopis Šifra, Krajské listy nebo NWOO. V předběžných výsledcích PSSI zveřejnil výsledek za měsíc září.

„Za výzkumné období (od 10. do 30. září 2018) bylo na sledovaných platformách publikováno 125 textů věnujících se senátním. Nejaktivnější platformou byly Parlamentní listy (publikovaly 60 textů), facebooková stránka Welcome to Reality – Freedom for Europe (17 příspěvků) a Vlastenecké noviny (9 textů); senátní volby však nebyly pro sledované platformy příliš významným tématem. Nejzmiňovanějším kandidátem byl Jiří Drahoš, jehož jméno bylo uvedeno v 17 textech, přičemž z toho 10krát v negativních konotacích; Drahoš byl kritizován nejčastěji za přístup k migraci a v souvislosti se sporem s Evou Sykovou (která též kandiduje na Praze 4). Sledované platformy často poskytovaly prostor antisystémovým kandidátům – Ladislavu Jaklovi (6 převzatých vyjádření), Benjaminu Kurasovi (7 převzatých vyjádření) a Martinu Konvičkovi (5 převzatých vyjádření),“ píše se předběžné zprávě.

„Z hlediska typu textů převládaly články zpravodajské typu informující o dění souvisejícím s volební kampani, kterých bylo publikováno 44. Ne vždy se však jednalo o nestranný popis situace a v některých zpravodajských textech se objevovaly manipulativní prvky (zavádějící nadpisy, manipulativní slovní spojení, nestejný prostor pro vyjádření různým stranám sporu atd.). Dále se objevovaly názorové texty – rozhovory (32 textů) a komentáře (12 textů). I přestože některé texty obsahovaly manipulativní prvky, žádná dezinformace se v nich neobjevila,“ dodává analýza.

„Oproti výše zmíněným výrazným kandidátům byly jednotlivé politické strany na sledovaných platformách zmiňovány výrazně méně. Určitou výjimku v tomto ohledu představuje SPD, jejímž kandidátům byl na webu Parlamentní listy dáván větší prostor než u ostatních subjektů. Parlamentní listy publikovaly ve sledovaném období rozhovory se čtyřmi kandidáty SPD do Senátu (nepočítaje Ladislava Jakla), zatímco u jiných stran nebyl publikován žádný nebo jen jeden rozhovor s některým jejich kandidátem,“ doplňuje Jonáš Syrovátka, Tereza Barbora Kupcová a Jukub Merc, kteří za studií stojí.

Jak nám můžete pomoci, se dozvíte zde.