Blíží se 50. výročí vpádu okupační vojsk do ČSSR. Proto bychom rádi připomněli i osudy lidí, kteří se okupaci postavili. Jedním z nich je Ryszard Siwiec. 8. září 1968 se na varšavském Stadionu Desetiletí polil rozpouštědlem a zapálil na protest proti účasti polských jednotek na okupaci Československa.
Ryszard Siwiec se narodil 7. března 1909 v Dębici; zde ukončil základní školu. V raném dětství ztratil otce; poté se s matkou přestěhoval do Lvova, kde navštěvoval gymnázium Jana Dlugosze. Po jeho absolvování studoval na Universitě Jana Kazimíra ve Lvově, kde získal titul magistra filosofie. Roku 1936 se přestěhoval natrvalo do Přemyšle, a do začátku druhé světové války pracoval na berním úřadě. Za války byl spolupracovníkem odbojové Zemské armády (Armia Krajowa, AK).
Na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa se 8. září 1968 upálil při celostátních dožínkách na varšavském Stadiónu Desetiletí za přítomnosti vedení polské komunistické strany, diplomatů a přibližně sta tisíc diváků. Svůj čin pečlivě naplánoval. Na magnetofon namluvil poselství, v němž obvinil Moskvu ze snahy rozpoutat další světovou válku. Na Stadionu Desetiletí se polil rozpouštědlem, a křičel, že protestuje proti okupaci Československa. Na místě se našla aktovka s letáky. Po uhašení byl odvezen do nemocnice, kde byl hlídán příslušníky tajné policie. Zemřel po 4 dnech v důsledku popálenin (více než 85 % povrchu těla).
„Na svůj čin se pečlivě připravil – na magnetofonový pásek namluvil poselství, v němž obvinil Sovětský svaz z imperialismu a snahy rozpoutat novou světovou válku. Získal vstupenku na centrální oslavy dožínek, které se na Stadionu Desetiletí odehrávaly za přítomnosti nejvyššího stranického a státního vedení PLR. Kulturnímu programu přihlíželo okolo sta tisíc osob, u nichž však protest nevyvolal reakci, kterou Siwiec patrně očekával. Po uhašení byl okamžitě odvezen. Většina přihlížející byla jeho činem naprosto otřesena. V nemocnici byl celou dobu hlídán tajnou policií a za čtyři dny zemřel. O události se po několika dnech sice dozvěděla polská redakce Rádia Svobodná Evropa, ale její vedení nepovažovalo zprávu za důvěryhodnou. Teprve poté, kdy se upálil Jan Palach a kdy mnichovská redakce opět obdržela z Polska nový popis celé události, byla v březnu 1969 zpráva o sebeupálení ve Varšavě odvysílána,“ píše se na stránce Jan Palach. „Lidé, v nichž ještě tkví jiskřička lidského citu! Vzpamatujte se! Slyšte můj křik! Křik šedivého, obyčejného člověka, syna národa, který vlastní i cizí svobodu miloval nade všechno, i nad vlastní život! Vzpamatujte se! Ještě není pozdě,“ řekl v magnetofonové pásce.