Všechno, co chcete vědět o placebo efektu

W.carter - Own work / Wikimedia

Placebo efekt působí vždycky, je ale mnohem účinnější při léčbě subjektivních potíží jako je bolest, úzkost, deprese a podobně.

Autor: Eva Hauserová / Publikováno na webu Sisyfos

Francouzský psychiatr, farmakolog a praktický lékař Jean-Jacques Aulas se dlouhá léta zabývá placebo efektem a jeho působením v alternativní medicíně, především v homeopatii, která je ve Francii velmi oblíbená. A upozorňuje, že placebo efekt se zdaleka netýká jen pilulek bez obsahu jakékoli farmakologicky účinné látky…

“Už od svých prvních praktických zkušeností jsem viděl, že v některých případech není pro uzdravení nejdůležitější účinek samotného farmaka,” vykládá. “Uvedu příklad pacienta, který nemohl usnout bez prášku na spaní. Jednoho dne mu ošetřovatelka omylem dala extrakt z artyčoku, oba výrobky totiž vypadaly skoro stejně. A náš nespavec měl tu noc stejně tvrdý spánek jako jindy! Tento příklad a jemu podobné mě přesvědčily, že psychologický faktor v lékařství skutečně působí.”

Pojem “placebo efekt” obvykle používáme v trochu pejorativním smyslu, označujeme jím léčbu jakýmsi “nic”. Jean-Jacques Aulas ale tímto pojmem označuje psychologické působení, které je nedílnou součástí veškeré léčby a na některé potíže a neduhy může mít skutečně mocný vliv. “Placebo efekt působí vždycky,” vysvětluje, “je ale mnohem účinnější při léčbě subjektivních potíží jako je bolest, úzkost, deprese a podobně. Například bolesti polytraumatizovaných pacientů utišujeme morfinem. Standardní dávka morfinu odstraní více než polovinu bolesti u 75 % pacientů. Když jim za stejných podmínek podáte místo morfinu placebo, účinek je stejný u 56 % pacientů!”

Nejdůležitější je přesvědčení lékaře

Jedna velice zajímavá studie provedená anglickým praktickým lékařem K. B. Thomasem ukázala, jak velice placebo efekt závisí na očekávání pacientů a na sebejistém a uklidňujícím chování lékaře. Ze své klientely vybral 200 pacientů, kteří si stěžovali na vágní potíže, u kterých nedokázal stanovit přesnou diagnózu (bolesti hlavy, neurčité bolesti břicha, únava, bolesti v kříži apod.), a rozdělil je na dvě skupiny. První oznámil jasnou diagnózu a slíbil jim, že se určitě zotaví. Druhé skupině přiznal svou bezradnost a navrhl jim, aby se k němu po nějaké době vrátili, že snad dospěje k nějakému výsledku. Každou skupinu ještě rozdělil na dvě poloviny, jedna dostala placebový lék, druhá nikoli.

O dva týdny později se dařilo lépe 64 % pacientů z první skupiny, ale jen 39 % z druhé skupiny. Mezi podskupinami, které užívaly nebo neužívaly placebo, přitom nebyl žádný znatelný rozdíl. Názorná ukázka, že placebo efekt je ovlivněn vystupováním lékaře více než podáním nějakého preparátu. “Mezi nejdůležitější faktory placebo efektu patří to, jak dalece je sám lékař přesvědčen o účinku léčby, kterou ordinuje,” uzavírá Jean-Jacques Aulas. “Čím víc je o něm přesvědčen, tím silnější je placebo efekt. Velmi důležitá je i kvalita vztahu mezi pacientem a lékařem. Tento faktor můžeme jen těžko měřit, ale dá se říci, že vstřícný a účastný lékař placebo efekt maximalizuje, zatímco chladný a odtažitý lékař ho minimalizuje.”

První přiznané placebo na trhu

Jean-Jacques Aulas neúnavně upozorňuje veřejnost, že všechny úspěchy homeopatie jsou výsledkem placebo efektu, který může u některých typů potíží skutečně vyléčit řádově i desítky procent pacientů. “Žádná z nezávislých studií homeopatických postupů, které byly provedeny, nikdy neprokázala klinický účinek vyšší než na úrovni placebo efektu,” říká. “Homeopatie je zvlášť účinná v případech lehčích infekčních virových nemocí, které se vyléčí samy, a v případech chronických funkčních obtíží jako jsou migrény, únava, úzkost, bolesti zad apod. Týká se potíží, v jejichž vzniku i léčbě mají psychologické faktory značnou důležitost.” Čili se shoduje s placebo efektem I co do spektra potíží, na které působí.

Homeopaté sami v účinnost své léčby věří, což je pro jejich úspěch podstatné. Navíc tráví hodně času nasloucháním pacientovi, zajímají se o něj, uklidňují ho, poskytují mu rady ohledně režimu a životního stylu, a to všechno působí uzdravujícím způsobem. Musí si ale pomáhat pilulkami neobsahujícími vůbec žádnou účinnou látku? To Jean-Jacques Aulas pokládá za nepřípustné klamání. Když se mu nedařilo na postojích veřejnosti ani úřadů nic změnit, rozhodl se to vzít z jiného konce a začal dodávat do lékáren první přiznané placebo. V roce 2003 uvedl na trh “psychoaktivní elixír” LOBEPAC (anagram placeba). Předpokládal, že přípravek si může na trhu vést stejně dobře jako homeopatické preparáty, a přitom se nezaštiťovat žádnou mlhavou teorií, připomínající spíše magii. Na otázku, jak může mít placebo nějaký účinek, když pacient ví, že užívá preparát, který nic neobsahuje, odpovídal: “Když jsem na sluníčku, cítím se lépe. I když vím, že jde o čistě psychický efekt, stejně je mi na slunci veseleji. V placebo efektu hraje velkou roli sugesce. Pokud jste přesvědčeni, že se věci zlepší, pak se skutečně zlepší. To je známý jev a není v tom žádná lež. Není třeba lhát, aby placebo efekt fungoval!”

Reakce veřejnosti se různily. Některým lidem připadala tato myšlenka zajímavá, jiní ji označovali za absurdní a scestnou. Prodávat nic a přiznávat to, to je přece fraška! Zvlášť lékárníci ve specializovaném časopise Moniteur des pharmacies volali, že je to skandál. “Klamat ze zvyku nebo z nevědomosti, když prodáváme homeopatikum, se tedy zdá lékárníkům přijatelnější, než prodávat Lobepac,” komentoval to Jean-Jacques Aulac.

Ačkoli Lobepac existuje již sedm let, příliš se nerozšířil. Důvod je nasnadě – lékaři, kteří by ho ordinovali pacientům, by o jeho účinnosti prostě nemohli být přesvědčení tolik jako homeopati o účinnosti svých preparátů. A jak víme, víra lékaře či léčitele v účinnost léčby je pro fungování placebo efektu naprosto rozhodujícím faktorem.

Naskýtá se otázka, proč vlastně brát pacientům víru v homeopatické pilulky, když to tak hezky funguje. Tady má Jean-Jacques Aulac jasno. “Lež vytváří problémy,” říká. “Ten první je právní. Prodávat klam je přece podvod, třebaže velký trh s tlacháním a nesmysly často klidně existuje bez ohledů na právo. Druhý problém je etický. Když lékař klame pacienta, bere na sebe odpovědnost za to, že ho uzavírá v nepoctivém morálně terapeutickém kruhu. Proto má uvedení Lobelacu na trh také etický cíl: lékař už není nucen pacientovi lhát, když ho chce uzdravit!”

Jak tedy placebo efekt funguje?

Podle Jeana-Jacqua Aulaca jsou hlavními mechanismy placebo efektu sugesce a podmiňování okolnostmi léčby. Další biologické mechanismy nerozebírá, ale není těžké si zhruba představit, jak může stav psychiky ovlivňovat pacientovu fyziologii. Jak známo, nervová zakončení dokáží vylučovat různé hormony a další látky ovlivňující fyziologické procesy v organismu. Nejznámějším příkladem jsou žaludeční vředy vyvolané tím, že se pacient nervuje. Takových propojení a souvislostí je v organismu určitě spousta a snad nikdo už dnes nepopírá, že stres imunitu snižuje a životní pohoda ji naopak posiluje. Čili léčitelé, kteří nám navodí stav životní pohody, budou úspěšní u velké části pacientů, a to i dlouhodobě. Nemusí jít jen o přechodné “pohlazení po duši” a dočasnou autosugesci, po níž nastane propad.

Jean-Jacques Aulac uvádí příklad, jak mocně placebo efekt ovlivňuje psychiku, z oblasti terapie fobií. “Jedna velmi zajímavá práce srovnávala behaviorální léčbu skupiny pacientů s kontrolní skupinou, která dostávala věrohodné placebo. Studie se prováděla na 36 pacientech, trpících vážnou formou arachnofobie a fobie z hadů. Část z nich byla léčena klasickou metodou desenzibilizace Paulovou technikou. Pacientům druhé skupiny bylo řečeno, že jim během léčebných sezení budou promítány podprahové obrazy, spojené se slabým elektrickým výbojem do prstů. Dostali vysvětlení, že v jejich podvědomí se tím zafixují obrazy, které uvedou do pohybu oslabování jejich fobie. Ve skutečnosti se jim nepromítaly vůbec žádné obrazy a elektrické výboje byly distribuovány náhodně. Tato placebo léčba byla stejně účinná jako standardní léčba. Pro úplnost je třeba dodat, že počet pacientů nebyl dost velký na to, aby výsledky studie byly zcela statisticky průkazné.”

Jiná studie ukázala, že na typ placebo efektu má vliv i barva pilulek. Zdraví lidé měli sledovat účinky pilulek, které obsahovaly jen laktózu. Červené pilulky u nich vyvolávaly podrážděnost a rozčilení, zatímco modré vedly k pocitům únavy a ospalosti.

A kde placebo efekt nefunguje? “Placebo efekt vůbec nepomáhá u vážných nebo infekčních nemocí, jako je otrava krve nebo různé druhy rakoviny,” říká Jean-Jacques Aulac. “Výjimkou je Parkinsonova nemoc, degenerativní onemocnění bazálních ganglií v mozku. Placebo zde stimuluje stejné funkční oblasti jako běžně používaný lék, L-Dopa, a vyvolává objektivní zlepšení psychomotorických výkonů pacientů.”
Několik studií ukázalo, že placebo efekt tlumící bolest je modulován systémem endogenních opiátů. Zóny mozku ovlivněné placebo efektem jsou stejné jako ty, které jsou ovlivněny léky proti bolesti. Stejné výsledky přinesla pozorování zón mozku zasažených Parkinsonovou nemocí a depresí, jediný rozdíl byl v tom, že ovlivnění mozku placebem bylo méně intenzivní a difuznější než ovlivnění léky.

Možná byste čekali, že emočně labilní lidé budou k placebo efektu citlivější. Není tomu tak. Žádná korelace mezi osobnostními rysy pacientů a silou placebo efektu nebyla zjištěna. Ani takzvaní hysterici, u kterých bychom to očekávali, nepodléhají placebo efektu více než jiní lidé.

Jean-Jacques Aulac je autorem těchto knih:
« Les Médecines douces. Des illusions qui guérissent » (Odile Jacob, 1993)
« Placebo. Chronique d’une mise sur le marché » (Science infuse, 2003).

A je spoluautorem knihy « Placebo, le remède des remèdes » (Jacques André éditeur, 2008).

Citace Jeana-Jacqua Aulaca pocházejí z těchto zdrojů:
http://www.zetetique.ldh.org/itvaulas.html
http://www.carnetsdesante.fr/Aulas-Jean-Jacques

Sisyfos - Český klub skeptiků