Tomáš Ortel: Od neonacismu ke kultu „vlastenectví“

Kapela Ortel, se stejnojmenným frontmenem Tomášem Ortelem (nechal se úředně přejmenovat z Tomáše Hnídka) je vnímána jako symbol vlastenectví a je silně podporovaná dezinformačními servery (1, 2). Jak je to ale s Tomášem Ortelem? Je symbolem vlastenectví nebo spíše neonacismu?

Neonacistická minulost

Okolo roku 1994 začal hrát na bicí v neonacistické kapele Conflict 88. Texty písní skupiny Conflict 88 přitom vyzdvihují nadřazenost bílé rasy a jsou otevřeně antisemitské a rasistické. Například ve skladbě Čistej svět vyzývá posluchače: „Lidi, vyjděte ze svých domů, pojďte se přidat k nám. Už bylo dost těch všivejch Romů, jejich mrav bude potrestán.“ V písni Sláva vítězům pak např. zpívá: „Kdo vyhrává, stává se vůdcem a usedá na trůn! Sláva vítězům! Heil! Heil!“ Conflict šel i dál. Zde je část textu skladby Sionismus:

„Probuďte se válečníci, v naší Český zemi, sražte hvězdu šesticípou, co chce zářit na nebi. Probuďte se válečníci, bílý Evropy, sražte konečně na kolena, ty židovský psy. Jestliže si necháme dále, ničit naší zem, nebude už Čechů, budem otroky jen. Proto vezmem svý zbraně, pevně do rukou, vyženem je z Evropy, ať třeba chcípnou. Všude proudy krve, z nepřátelských židů, zhroutila se vláda, těchhle sionistů. Teď zvolíme si vůdce, nebudem stát stranou, záleží jen na nás, kdo nám bude vládnout.“

Za své působení v této kapele se Ortel nestydí a nelituje jej, svůj odchod z kapely a založení vlastní kapely jdoucí odlišným směrem považuje za důkaz posunu smýšlení. V roce 2002 založil skupinu Ortel. Jenže… Písně neonacistické kapely Ortel zpíval dál. Dokonce ještě v roce 2012. O několik měsíců později se potom proslavil songem Mešita. Ještě 14.7.2012 na akustickém koncertu zpíval písně Krásné časy a Vrať se k nám, které patřily do repertoáru neonacistické kapely Conflict 88 (1, 2).

Ještě v srpnu 2013 se Tomáš Ortel po boku známých neonacistů z uskupení Čeští lvi zúčastnil demonstrace v Plzni a jako správný „vlastenec“ na ní držel Českou vlajku vzhůru nohama. Ve stejné době nosil též kšiltovku s logem W.P.E.P. (White Power Evropští Patrioti), což je sdružení založené bývalým členem Dělnické strany, neonacistou Jaromírem Pytlem.

Podpora antisemity

Kapela Ortel dvakrát hrála i na „Táborech lidu“ pořádaných soudně odsouzeným antisemitou Adamem B. Bartošem. Adam B. Bartoš spolu s někdejším místopředsedou Národní demokracie Ladislavem Zemánkem vytvořili text s úmyslem hanobit židovský národ a vyvolat vůči němu nenávist. Nechali ho pak v březnu 2017 u hrobu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Devatenáctiletá Hrůzová byla v roce 1899 zavražděna. Zločin na konci 19. století vyvolal v zemi protižidovské nálady. Na ceduli připevněné na oficiální informační tabuli stálo: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“ Spojení slov „konečné řešení židovské otázky“ používali přitom nacisté především v souvislosti s židovským holokaustem. Text pak publikovali na veřejně přístupných internetových stránkách. Za tento text dostal Adam B. Bartoš podmínku. Rozsudek je pravomocný.

Adam B. Bartoš též vydal pamflet Protokoly Sionských mudrců. Jedná se o text zfalšovaných protokolů. Protokoly byly sestaveny ruskou tajnou policií Ochranka, aby obvinily Židy z tehdejších politických i společenských problémů Ruska. Napsat je měl Matvej Golovinskij, ruský spolupracovník policie cara Mikuláše II., a byly založeny na několika dřívějších publikacích, např. na satiře Dialogue aux enfers entre Machiavel et Montesquieu od Mauriceho Joly z roku 1864, spojující Napoleona III. s Niccolem Machiavellim, nebo na románu Biarritz z roku 1868 od Hermanna Ottomara Friedricha Goedscheho, v němž je v kapitole Na židovském hřbitově v Praze popsáno tajemné setkání na starém Židovském hřbitově v Praze, kde vysocí rabíni plánují spiknutí na ovládnutí světa.

A co s tím má společného Tomáš Ortel a kapela Ortel? Jak jsme již napsali, Tomáš Ortel hrál dvakrát na demonstracích přímo pořádaných Národní demokracií Adama B. Bartoše. 16. srpna 2015 na Vyšehradě a 17. listopadu 2015 na pražském Náměstí Republiky.

 Rasismus

Za rasistickou lze též nazvat skladbu keply Ortel Problém. „Oni nevidí, nebo nechtěj vidět tuhle špínu pod rukama (…) Zakážeme diskuze a přejmenujem jejich kmen na úřadech jednat s romem nikoliv už s cikánem,“ nazývá špínou ve skladbě Romy. Skladba Mešita pak byla na Youtube omezena. „V důsledku reakcí uživatelů jsme zablokovali některé funkce, například komentáře, sdílení nebo doporučená videa, neboť toto video obsahuje materiál, který může být pro některé diváky nevhodný nebo urážlivý,“ píše Youtube. Jako hymna zakázané Dělnické strany pak byla používána skladba Hadr. Dělnická strana byla rozpuštěna 17. února 2010 rozhodnutím Nejvyššího správního soudu. Soud dovodil, že představovala bezprostřední riziko ohrožení demokracie, protože byla ideově navázána na nacionální socialismus a neonacismus a podporovala násilí. I text písně Cizinec z alba „Defenestrace“ lze nazvat rasistickým: „Tak si k větvím zaskočím pro cigaret pár/kousek vedle jehněčím/voní kebaby stán/Černoch mi pak za rohem slevu vnucuje/v bordelu kde Asiatka gatě stahuje nebo patrně.“

Zprávy o extremismu

Kapely Ortel si všimlo i Ministerstvo vnitra ve zprávách o extremismu. „Závěrem roku vzbudila pozornost nominace a následné ocenění kontroverzní plzeňské kapely Ortel v anketě Český slavík Mattoni. Část jejích členů v minulosti působila i v tělesech žánru tzv. White Power Music. V roce 2010 se Ortel jako jedna z prvních pravicově extremistických kapel zaměřil na koncerty čistě komerčního charakteru. Ačkoliv jeho publikum tvořili a nadále tvoří sympatizanti krajní pravice, v současné době představují nezanedbatelnou část jeho příznivců i zástupci širší veřejnosti. Tvrdé neonacistické jádro se od Ortelu distanovalo, protože nesouhlasilo s jeho umírněnější produkcí. Lídr kapely Tomáš „Ortel“ Hnídek v roce 2015 vystupoval opakovaně v rámci shromáždění ND. Jeho hudební produkce byla velmi protiislámsky a protiimigračně zaměřená. Na příkladu Ortelu lze demonstrovat fakt, že některým hudebníkům posloužilo populistické využití kritiky problémů spojených s migrační vlnou ke zvýšení popularity,“ píše Ministerstvo vnitra ve výroční zprávě za rok 2015.

Napsal: Jan Cemper
Jak nám můžete pomoci se dozvíte zde.
Jan Cemper