Jeden ze zvláštních mravů naší žurnalistiky je jistý morální teror. Veřejně činný člověk nesmí projevit nějaké vlastní mínění nebo svůj rozum, aby se o něm v tu ránu neříkalo a nepsalo, že “slouží” tomu a tomu, že “je orgánem” toho nebo onoho a že snad je zkrátka a dobře za to určité mínění placen.