Jak si pan Forejt zaanalyzoval

Ilustrační foto: Martin Strachoň / Wikimedia Commons

Jindřich Forejt, čerstvá akvizice Institutu Václava Klause, sepsal analytický komentář „Dánům přerostli přistěhovalci přes hlavu“. Své analytické schopnosti však poněkud přecenil již ve svém prvním textu.

Článek zveřejnil IVK(b) 23. února 2017.

Autor vyšel z pověsti o vzniku dánské vlajky, dánsky Dannebrog. Zjevně přitom čerpal z české Wikipedie, odkud doslovně převzal i formulaci „… se biskup Andrei obrátil s prosbou o pomoc k Bohu.“ Jenže on to nebyl biskup Andrei, nýbrž arcibiskup Anders Sunesen. Wikipedii jako zdroj dokazuje i chybně napsané jméno dánského krále, které je správně Valdemar, nikoli Waldemar.

Kromě Wikipedie Forejt ještě cituje dánskou královnu (ta se ovšem nejmenuje Mergrethe II., jak uvádí, nýbrž Margrethe II.). Citáty jsou bez opět uvedení zdroje, ale zjevně jsou přebrány z německojazyčného tisku, a to z rozhovoru zveřejněném na Spiegel Online 23. 9. 2016 a z webu Nordschleswiger z 23. 10. 2016.

Citáty jsou relativně přesné, lze vytknout pouze drobnosti, jako například toto: „Dánsko není multikulturní země.“ (Forejt) versus „Neřekla bych, že jsme multikulturní země.“ (Der Spiegel).

Jádro textu je věnováno společenské a parlamentní diskusi o údajných potížích způsobeným přistěhovalci. Autor píše: „Politici na půdě parlamentu otevřeli debatu, zda je pro další rozvoj Dánska přijatelné, aby se Dánové dostali v některých oblastech do menšiny. Vzniklé obavy se promítly i do nedávno přijaté deklarace.“ Tuto debatu vloni v prosinci otevřeli politici opoziční protiimigrantské Dánské lidové strany (DF; právě s europoslancem této strany se shodou okolností 21. 2. 2017 sešel Václav Klaus). Na základě této debaty přijal dánský parlament hlasy konzervativních poslanců 7. února 2017 deklaraci s názvem „O počtu obyvatel s migračním původem v Brøndby Strand“ (pozn. jde o předměstí 13 kilometrů jihozápadně od centra Kodaně.). Deklarace vyjadřuje obavy, že v Dánsku existují oblasti, kde podíl přistěhovalců a jejich potomků z nezápadních zemí přesahuje 50 %, a vyzývá vládu, aby učinila veškerá opatření k omezení žádostí o azyl a slučování rodin. Pan Forejt už nedodává, že deklarace byla přijata těsnou většinou (55 hlasy tří konzervativních stran menšinové vlády a opoziční DF proti 54 hlasům), že už vůbec nehovoří o předměstí Brøndby Strand, ačkoli to stojí v názvu, a že nenavrhuje opatření.

Jak se ukázalo o několik dní později, tvrzení, z nějž vycházela diskuse i deklarace, není pravdivé. Pořad Detektor Dánského rozhlasu zjistil, že v žádném poštovním okrsku není víc „nezápadních přistěhovalců“ než rodilých Dánů. Spíše než aby šlo o skutečné, či sílící problémy s přistěhovalci (i policejní statistika ukazuje, že policie musela v roce 2015 použít násilí výrazně méně často než o rok dříve), se situace jeví tak, že Dánská lidová strana potřebovala výrazněji zabodovat v očích voličů poté, co jí od října v důsledku skandálu se zneužíváním prostředků EU klesly sympatie o čtvrtinu. Dánský tisk přímo hovoří o krizi strany (například zde nebo zde). V  linii deklarace pokračoval i Søren Espersen, který coby místopředseda DF a předseda zahraničního výboru parlamentu koncem února 2017 nadhodil revizi hranic s Německem.

Na konci svého článku autor píše: „Snad Dánsko současné krizi odolá. A Dánové budou i nadále vzhlížet na krásnou červeno-bílou vlajku s hrdostí a dojetím.“ Pan Forejt se o Dannebrog dozajista nemusí obávat. Od října 2016 totiž vlajka visí v parlamentu a její instalaci výslovně uvítal poslanec Konzervativní strany Naser Khader (syrského původu), autor a jeden z předkladatelů výše zmíněné rezoluce.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že Forejtovy závěry jsou nepodložené. Autor neuvádí argument pro tvrzení z nadpisu. Není také proč vyčítat Dánsku, že přichází s opatřeními pozdě. Jeho imigrační politika byla vlivem DF striktní už od začátku nového tisíciletí, zažila cézuru za vlády liberálů s tolerancí levice mezi lety 2011 – 2015, od posledních voleb předloni ale došlo opět k jejímu výraznému zostření. Dánská imigrační politika je nyní považována za nejpřísnější v Evropě, což svou kritikou potvrzuje i Amnesty International. Na oficiální stránce dánské vlády je vyvěšen i anglickojazyčný vládní materiál o imigraci, který na grafu ukazuje, jak se přijatá opatření projevila na počtu žadatelů o azyl v roce 2016. Správný postup dánské vlády ostatně potvrzuje i český velvyslanec v Dánsku v článku Lidových novin o Forejtově komentáři.

Shrnutí

„Analytický komentář“ pana Forejta je velmi chabý text, jehož jediným cílem dokázat předem stanovenou tezi. Příspěvek odráží autorovu povrchnost a zásadní neznalost dánských reálií, o které ostatně svědčí i jeho školácké chyby ve vlastních jménech. Jeho práce s prameny je na úrovni žáka střední školy. Není to ale nic, co by překvapilo a co by vybočovalo z běžné produkce IVK(b), kde jsou zveřejňovány argumentačně řídké příspěvky Ivo Strejčka, Filipa Šebesty a dalších.