Cold reading: Jak se stát věštcem?

The Fortune Teller-Caravaggio / Wikimedia

Chcete-li zahájit svou kariéru v ezo byznysu, a jste-li připraveni nechat si platit od nešťastných lidí za to, že jim budete říkat, co chtějí slyšet, mám pro vás souhrn informací, které vám v obluzování druhých pomůžou.

Dobrý věštec se neobejde bez empatie, pozorovacího talentu, pokročilých znalostí psychologie a řeči těla, musí působit sebejistě a důvěryhodně a navrch klást šikovné otázky. Není to tak těžké jak by se mohlo zdát – lidé toho totiž mají víc společného, než rozdílného. Obvykle je trápí vztahy a láska, peníze či kariéra, anebo všelijaké ambice.

Navrch my všichni rádi věříme právě tomu, o čem si myslíme že je pravda, a nejsnáz se dáme nachytat na to, co máme rádi a čemu věříme, a co souzní s naší osobností, přáními či tužbami.

Každý začínající věštec by měl vědět, že je to právě princip Forerova efektu, který je v hojné míře využíván v ezoterice nejen jasnovidci, léčiteli, kartářkami, senzibily, ale také mentalisty, iluzionisty a manipulátory a podvodníky všeho druhu. Ne nadarmo. Svou roli má i v marketingu, reklamě a PR. Obzvláště účinným se stává tento efekt ve spojení s takzvaným Chladným čtením alias Cold readingem. To je proces, který vykonává člověk za účelem přesvědčit druhou osobu, že zná všechny její problémy a ví o ní úplně všechno, aniž by se kdy předtím potkali. (Hyman, 1977)

Předpoklady pro úspěšné chladné čtení

(dle Raye Hymana)

Buďte sebejistým vykladačem – věrohodnému, sebejistému, charismatickému věštci budou lidé důvěřovat spíše, než bude-li působit opačně. Podstatné je vzbudit dojem, že věštec je osoba s jistou prestiží a schopnostmi, která ví, co dělá.

Využijte aktuálních statistických dat – Sledování nových statistických souhrnů, analýz a průzkumů může napovědět, v co které skupiny obyvatel věří. Užitečné je zjistit, z jaké části země, z jak velkého města klient pochází, jaké má vzdělání, jak je starý atd. Ve spojení se statistickými daty získáte poměrně přesná vodítka k fabulaci předpovědí.

Buďte skromní – nevystupujte z pozice síly, nabubřele a nesvádějte klienta k souboji důvtipu.

Docilte aktivní spolupráce – úspěch vašich předpovědí z velké části závisí na aktivní spolupráci klienta. Dobrý věštec dovede vědomě či nevědomě klienta k aktivnímu prohledávání vlastní paměti a doplňování významů věštcových předpovědí.

Používejte obvyklé triky – lidé očekávají vaší práci s křišťálovou koulí, vykládání karet, nebo čtení z dlaně. Používání takových technik jednak propůjčuje situaci nádech nového a buduje atmosféru, jednak věštci umožňuje získávat čas pro rozmýšlení odpovědí. Čtení z ruky je k tomuto velmi vhodné. Pozorným sledováním svalového napětí lze odhalit reakce subjektu na to, co říkáte.

Mějte připraveny obecné fráze – znalost věštecké hantýrky, výklad jednotlivých tarotových karet či charakteristika té které čáry na dlani vám jednak poskytne čas k formulování myšlenek, ale také ke sledování reakcí na vhodně zařazená klíčová slova a charakteristiky.

Mimo to používejte univerzální charakteristiky z Forerova experimentu jako: „Máte velkou potřebu, aby vás druzí lidé měli rádi a obdivovali, Máte tendenci být sebekritický, Máte mnoho nevyužitých schopností, které jste nevyužil ke svému prospěchu, Občas máte vážné pochybnosti, zda jste učinil to správné rozhodnutí nebo udělal správnou věc.“ A tak podobně.

Všímejte si detailů – jak je klient oblečen, upraven, všímejte si šperků, gest, stejně jako emočních reakcí a dopadu vašich slov. Vzhled, vystupování a reakce prozradí mnohé.

Zprvu použijte metodu rybaření – pro získání informací je výhodnější zpočátku pronášet výroky ve formě otázek. Postupně konkretizujte na základě toho, co vám o sobě klient řekl, používejte jiná slova a popisy pro totéž. Lidé mají tendenci postupem času zapomínat na to, že to byli oni, kdo vám o sobě něco sdělil. Nehledě k tomu, že formulací vašich výroků jako otázek nutíte klienta k nalézání specifických vzpomínek, které by se vešly do vašich obecných charakteristik.

Poslouchejte – dobrý věštec je i dobrým posluchačem. Nechává klienta mluvit dle libosti a sleduje, na co klade důraz, která jeho vyjádření jsou emočně zabarvená a jakými je doplňuje gesty. Lidé, navštěvující věštce obvykle potřebují někoho, kdo je vyslechne a podpoří je ve více či méně preferovaném rozhodnutí.

Dramatizujte – zdůrazněte to málo, co o klientovi víte, vytvářejte barevnější a výraznější interpretace toho, co vám řekl.

Vždy vyvolávejte dojem, že víte víc, než říkáte – přesvědčíte-li klienta, že o něm víte nějakou pro něj podstatnou věc, se kterou se běžně nesvěřuje, snadno získá pocit, že o něm víte i všechno ostatní. Tím snáze se vám otevře a bude se dále svěřovat.

Zalichoťte – využijte každou příležitost k lichocení. Každý o sobě chce slyšet něco dobrého. Bude-li se klient lichotkám bránit, obraťte takové odmítání v lichotku další, třeba takto: „Jste vždy podezřívavý k lidem, kteří vám lichotí, že? Prostě nemůžete uvěřit, že o vás někdo řekne něco dobrého, aniž by sledoval nějaké postranní cíle.“

Říkejte, co chtějí slyšet – dobrý věštec je ten, kdo předpovídá právě to, co si klient přeje a co je pro něj důležité, potvrzuje jeho představy o sobě samém, plánech do budoucna, posiluje i nevyřčená rozhodnutí. Není úplnou náhodou, že jeden z anglických výrazů pro věštce je Fortune teller, tedy ten, kdo vypráví o štěstí.

Nemusí se ale vždy jednat jen o budování falešné věštecké aury a podvádění lidí, tedy „věštění“ v negativním a manipulativním smyslu. Tyto techniky chladného čtení mají v jádru poměrně dost společného i například s rogersovskou psychoterapií. Ta vychází z toho, že každý jedinec ve svém nitru disponuje předpoklady k sebeporozumění a proměny vlastního sebepojetí a postojů. Terapeutická role pak vychází z podobných principů jako věštecká manipulace, totiž v bezpodmínečném přijetí klienta a hledání cest k němu samému skrz parafrázování jeho vlastních výroků.

Znalost chladného čtení z nás tedy nemusí udělat jen úspěšného podvodníka, ale i jedince proti těmto praktikám odolnějšího, anebo – v tom nejlepším případě – člověka s větším pochopením pro druhé.