Racionálně o řepce

V České republice se šíří hoaxy, které obviňují pěstitelé řepky (především Agrofert, který donedávna patřil Andrejovi Babišovi) ze škod způsobených pylovým smogem. Ten v posledních týdnech zasáhl naše území. Lidé si především stěžují na všudepřítomný pyl, na autech, oknech i v domácnostech a také na prudké alergické reakce. Může tedy za to řepka a jaká jsou pozitiva a negativa hojného pěstování řepky na našem území?

Větrné počasí a kvetoucí rostliny a sucho v posledních dnech způsobily, že žlutá pylová zrníčka jsou úplně všude. Nejvíc tím trpí alergici, ale situace dělá vrásky i řidičům aut, kterým pyl znečišťuje vozy. Na sociálních sítích se strhla vášnivá diskuze, odkud se žluté nánosy vůbec berou. Mezi lidmi převládá názor, že za nimi stojí pole s řepkou. Jenomže to není úplně pravda. V mnoha ohledech kontroverzní plodina sice letos vykvetla podle odborníků příliš brzy a pylu z ní jde požehnaně, nešíří se ale do měst. Její pylová zrnka se prý pohybují jen v okolí stovek metrů od polí.

To, že za pylovým smog může řepka si nemyslí ani alergolog z Fakultní nemocnice v Brně Ondřej Rybníček. „Je to úplná blbost. Říká se tomu sírový sediment, i když to se sírou nemá nic společného, a způsobují to jehličnany – borovice a smrky. Ty dělají žlutou pokrývku, řepka nelétá, její pyl je těžký a lepkavý, aby se mohl nalepit třeba na čmeláka,“ řekl pro Český rozhlas.  Myslí si, že za problémy můžou jiné plodiny. „Borovice a smrky mají tři až pětileté periody, kdy kvetou silně. Letos přišla silná sezona,“ dodává.

„Hlavní pylové peklo skončí, jakmile zaprší,“ uvedl v Událostech komentářích České televize náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Vít Šrámek. A pokud nezaprší, může podle něj pokračovat pylové období i zhruba další dva týdny. „Hlavní problém v současné době je kvetení borovice a z části smrku, tam by hlavní fáze kvetení měla odeznít do čtrnácti dní,“ řekl Šrámek pro Českou televizi.

Racionálně jde tedy říci, že řepkový pyl tvoří jen nepatrnou část současné vlny pylového smogu a problémy může způsobit tam, kde lidé parkují poblíž polí s řepkou, případně obec je obehnána těmito poli ze všech stran.

Pozitiva nebo negativa?

Česká republika je velký producentem řepky. „Je druhým největším pěstitelem řepky v Evropě. Českou republikou se do množství pěstované řepky olejky může v Evropě rovnat pouze Estonsko. V obou zemích nezaměnitelně žlutá rostlina zaujímá statisticky bezmála 14 % veškeré orné půdy. Je to nejvíce v celé Evropě. Podle údajů českého ministerstva zemědělství v osevních postupech zaujímala řepka na českých polích dokonce podíl 20 %. Kupříkladu Slovensko řepku pěstuje na 8,8 % své orné půdy, srovnatelné Rakousko jen na necelých třech procentech,“ píše Hlídací Pes.

Podle ministerstva zemědělství je výměra zemědělské půdy v České republice 4,2 milionu hektarů. Oseta je zhruba polovina, přibližně 2,5 milionu hektaru. Řepka podle ministerstva představuje 20 % vysetých plodin. Je tedy druhou nejčastěji pěstovanou plodinou v Česku.

Pěstování pšenice a řepky se projevuje také v tom, že čeští zemědělci hospodaří na obrovských lánech. Letecké snímky ukazují, na jaké ploše se hospodaří v ČR a na jaké v Rakousku. Jednotvárnost pěstování se bezesporu projeví na biodiverzitě krajiny a rovněž na počtu žijících živočichů na našem území.  

„Nejen krajina, ale v důsledku i zemědělci doplácí na to, že nemáme dlouhodobou a ucelenou koncepci zemědělské politiky. Čeští zemědělci musí přežít v tvrdém konkurenčním prostředí a tomu odpovídá i způsob jejich hospodaření. Nezastupitelnou úlohou státu ale je, aby zvýhodnil ty zemědělce, kteří prospívají krajině, volně žijícím živočichům a pomáhají uchovat nebo dokonce vylepšit kvalitu půdního fondu,“ tvrdí pro Idnes senátor Šilar, předseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova, který iniciativu také podpořil. „Rozsáhlé polní celky s nevhodným hospodařením zvyšují erozi půdy. Každoročně ztrácíme ornou půdu v hodnotě několika miliard korun a obrovské škody vznikají také obcím při odstraňování následků eroze. Navíc se díky technickým úpravám toků v minulosti z naší krajiny rychle odvádí voda, což má negativní důsledky nejen pro přírodu, ale i pro samotné zemědělské hospodaření,“ vypočítával Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.

Žluté lány řepky, které zaplavily střední Čechy i další kraje, přinášejí zisk zemědělcům. Myslivci jsou z nich ale nešťastní. Je totiž zabijákem pro srny, které ji s chutí spásají. Předseda mysliveckého sdružení v Lysé nad Labem Radomír Koňák potvrzuje, že každý rok hynou stovky kusů srnčí zvěře, které otráví vražedná kombinace látek obsažených právě v řepce. „V naší honitbě zhruba tak 15 procent uhynulé zvěře jde na vrub řepky olejky,“ bije na poplach myslivec ze Sezemic Miroslav Jeník.

Půdě neškodí, podíl vyseté plochy se bude zmenšovat

Evropská Unie, na základě lobbistických tlaků, nařídila podíl 10% biopaliv přimíchávaných do nafty. „Původní závazek byl 10 % do roku 2020. Před dvěma lety se tento závazek přehodnotil na 7 %, jak začaly být známější informace o tom, že biopaliva nejsou zase takovým přínosem pro životní prostředí, jak se dříve říkalo. Teď aktuálně na přelomu roku Evropský parlament konstatoval, že je potřeba další snížení a tento podíl – zatím to není definitivně přijato – by měl být 3,6 % z toho důvodu, aby existovalo něco jako postupný útlumový program na využití řepky jako biopaliva,“ říká pro Info.cz zemědělský analytik Petr Havel.

„Z ryze zemědělského pohledu to není tak špatná komodita. Je to dáno tím, že je to poměrně mohutná plodina, má tedy i poměrně mohutný kořenový systém. Navíc se občas i zaorává, což v podstatě znamená, že se tak půda obohacuje o organickou hmotu. Problém české krajiny obecně je právě nedostatek organické hmoty v půdě. Řepka tedy má v tomto směru naopak pozitivní dopad. Když se zaoře nebo i zůstane část organické hmoty jako kořínků pod zemí, tak to je hmota, která napomáhá mimo jiné ke snížení eroze. Často se říká, že řepka je erozivní rostlina, ale to není pravda, naopak je spíše protierozní. Druhá věc je, že řepka obsahuje poměrně dost živin. Některé sice naopak sama vytáhne z půdy, ale tím pádem v rostlině zůstanou. Když se tedy zaoře nebo její část zůstane v půdě, tak se zase země zpětně obohacuje. Pěstování řepky tak má i svá agrotechnická pozitiva.

 „Řepka je rostlina, která je dost náchylná na choroby, jež způsobují různí škůdci. Celkem jich je asi padesát, takže velice široké spektrum. Aby se dožila produkčního věku, je potřeba ji chemicky ošetřovat. V tom spočívá negativum řepky, protože v jejím případě jsou chemická ošetření asi nejčastější ze všech hospodářských plodin. V okamžiku, kdy plodinu četně stříkáte proti škůdcům, část těch chemikálií zůstane v půdě, kde to naopak zabíjí organismy, které v půdě jsou a které jsou také prevencí proti erozi. V této chvíli nevím o žádné vědecké práci, která by dala dohromady proti sobě tyto dva aspekty. To, že řepka jakožto mohutná rostlina je pozitivní pro půdu, protože jí dodává živiny a organickou hmotu, ale zároveň se při jejím pěstování používá hodně chemie, což zase ty organismy likviduje. Jaká je korelace mezi těmito dvěma vztahy zatím – pokud já vím a sleduji to dlouhodobě – nikdo nekonstatoval. Tím chci říct, že řepka není ani jednoznačně negativní, ale ani jednoznačně pozitivní plodina,“ dodává pro Info.cz Petr Havel.

Napsal: Jan Cemper
Líbil se vám článek? Podpořte nás a staňte se naším patronem!
Jan Cemper