Petr Pithart varuje před Panevropskou vysokou školou. Co o ní lze zjistit?

Jméno Panevropské vysoké školy je poslední dobou často skloňované ohledně vzdělání současné ministryně Taťány Malé. Ta při vypracování diplomové práce podváděla a část diplomové práce opsala. Co přesně opsala a od koho píšeme zde. Tato vysoká škola univerzitního typu má za sebou i několik dalších zvláštních titulů. Miloš Kadlec například poukazuje na podivnou disertační práci Petra Žantovského.

Petr Pithart v Klubu Pátečníků dne 27. června 2018, kdy se svěřil s informací od Jána Čarnogurského, který je podle něj členem privilegovaných účastníků setkání s Vladimírem Putinem v klášteře na území Ruska. Čarnogurský založení Panevropské vysoké školy podle Petra Pitharta bez zábran spojil s financemi poskytnutými přímo od Vladimíra Putina a z Ruska. „Ve stejném vystoupení Petr Pithart vyjádřil pochybnosti o pověsti této vysoké školy, která podle něj nemá mezi právníky dobrý zvuk, nicméně je lákavá příjmy určenými přednášejícím. Prokazatelně je s touto školou spojen vedoucí diplomové práce Taťány Malé právník David Elischer, který je kromě pedagogické činnosti i členem Advokátní kanceláře Kocián, Šolc, Balaštík, která se na svých stránkách prezentuje i prozatím úspěšným zastupováním Agrofertu s lucemburskou společností EUB,“ shrnuje Pithartův příspěvek Forum24.

 

Z hlediska původu školy a jejích vazeb stojí za zvláštní připomenutí, že toto pracoviště, které začalo s právnickou agendou, postupně rozšířilo své zaměření také na tři studijní obory v oblasti masmédií. „Původ školy a její pražské pobočky sídlící v prostorách Církve československé husitské v Dejvicích je dostatečným důvodem k pochybnostem, i kdyby plagiátorství nebylo prokázáno. Je jistě možné, že na některých ze čtrnácti bakalářských a magisterských studijních oborů učí věrohodné osobnosti a že škola ve vědecké části své práce dosahuje uznaných výsledků. Její financování a její směrodatná zahraniční vazba, pokud jde o kvalifikaci člena vlády, však vzbuzuje vážné pochybnosti.  Pozoruhodné je přejmenování školy (v souvislosti s jejím rozšířením postupně až na pět fakult) podle Panevropské unie, hnutí, jehož dlouholetým předsedou byl Otto Habsburský. Tento politický směr bývá, zvláště po rozdělení v roce 1965, kdy jej opustila proevropská liberální část (posléze pod názvem Evropské hnutí), vyhodnocován jako radikálně pravicový,“ všímá si Ivan Štampach pro Deník referendum.

Panevropská vysoká škola je slovenská soukromá vysoká škola. Vznikla v Bratislavě 14. července 2004 na základě usnesení vlády Slovenské republiky č. 725/2004, kterým získala státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola s názvem Bratislavská vysoká škola práva. Zakladatelem školy byl slovenský právě politik Ján Čarnogurský se dvěma ruskými podnikateli Alexandrem Somovem a Vasilijem Lipitskym. V roce 2010 změnila svůj název na současný. Na konci roku 2014 školu ovládl český podnikatel Miroslav Kurka, který se stal předsedou její správní rady. V roce 2015 slovenský ministr školství Juraj Draxler škole pozastavil akreditaci k udělování magisterského a bakalářského titulu v oboru práva. Škola se proti tomu odvolala a akreditaci v roce 2016 získala zpět. Současným rektorem je Ing. Dr.h.c. Juraj Stern, PhD. Česká advokátní komora neuznává tituly z fakulty práv udělené na této škole, i když si právní pozitivisté stěžují na diskriminaci. Podle advokátní komory jsou „právní řády ostatních států Evropské unie i států mimo Evropskou unii jsou v současné době již natolik odlišné od právního řádu České republiky, že jejich znalost bez dalšího nepostačuje k řádnému výkonu koncipientské praxe v ČR“. Nelze ovšem vyloučit, že si absolventi následně doplní své vzdělání studiem na českých právnických fakultách a bude je možné do daného seznamu zapsat. Každá žádost však má být posuzována individuálně.

Ján Čarnogurský, který za univerzitou stojí, je bývalý československý a slovenský politik a disident. Jeho otcem byl politik Pavol Čarnogurský, který byl, za druhé světové války, poslancem Snemu Slovenskej krajiny, tedy v době, kdy Slovensko otevřeně kolaborovalo s nacistickým Německem. Na zasedání Slovenského sněmu v únoru 1939 k problematice školství Pavol Čarnogurský uvedl: „…odstránili sme v prvom rade 126 židovských učiteľov, ktorí už v dôsledku svojej rasovej príslušnosti muselí stáť v protive s národnou a kresťanskou výchovou našej mládeže. Slovenské ministerstvo školstva odstránilo z národných škôl 884 učiteľov českej národnosti… boli odstránení viacerí školskí inšpektori … správcovia a riaditelia škôl,“. Ján Čarnogurský se jako jeden z mála polistopadových politiků vždy veřejně hlásil ke svému rusofilství. Je předsedou Slovensko – ruské spoločnosti, založené v roce 2006. Valné shromáždění uvedené společnosti, které se konalo v lednu roku 2015, vyzvalo vládu Slovenské republiky, aby nepodpořila sankce Evropské unie proti Rusku.

Na svém blogu publikoval článek s názvem „Spojme sa s Ruskom“. „Ako nám NATO pomáha proti teroristickým útokom? Príde čas, keď bude aktuálny náš výstup z NATO. Dovtedy aspoň nedovoľme, aby sa čižmy NATO pevnejšie rozkročili v našej krajine medzi Tatrou a Dunajom. Teraz aj potom budeme potrebovať spojenca, ktorý nám pomôže aspoň tak, že bude biť nášho nepriateľa, pretože jeho tiež ohrozuje. Takým spojencom je Rusko. Hľadajme zbližovanie s Ruskom, kde je to len možné,“ ptal se.

Není to poprvé, kdy se Čarnogurský vyslovil proti NATO. Minulý rok v březnu měl řeč na demonstraci proti umístění vojenských základen NATO na Slovensku. Označil demonstraci za „den, kdy se svobodní občané Slovenska shromáždili, aby dali najevo, že nechtějí základny NATO, ani vtahování Slovenska do vojenského konfliktu, který není jejich konfliktem.“ Taky tvrdil, že kdyby se NATO nerozšiřovalo na východ, nikdy by nedošlo k ukrajinské krizi, shrnuje Fórum 24.

Napsal: Jan Cemper
Jak nám můžete pomoci se dozvíte zde.
Jan Cemper