Pár slov o tom masakru v Germánii

Angela Merkel ( א (Aleph) Wikimedia )

Editoři českých médií (ti, co kompilují a editují zprávy a vymýšlejí titulky) často nemají páru o tom, o čem informují, a jsou ve vleku honby za konflikty a senzacemi, které přinášejí prokliky a čtenost.

Jiří Hlavenka, někdejší majitel ComputerPress, dnes kandidát do zastupitelstva Jihomoravského kraje se na svém facebookovém profilu 5.9. pozastavil nad titulky našich médií oznamující ohlasy německého tisku na výsledky víkendových voleb ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko: „Německý tisk: Masakr motorovou pilou, šok, hnojivo pro populisty„, Tisk: Merkelové zvoní umíráček“, „Merkelová dostala těžkou ránu, ze které se možná už nevzpamatuje“.

Jiří Hlavenka k tomu napsal: „Tak se podívám na německý tisk – Google News najde 1600 článků. V naprosté většině – devět z deseti či více – převládá i v komentářích zcela střízlivé a neemotivní hodnocení. Tvrdá vyjádření tam jsou – ale například v citacích poslanců jiných stran, které si pochopitelně neváhaly přiložit polínko. Naše média to ale předkládají jako citace „tisku“, ve skutečnosti jsou citace politických protivníků Merkelové. Vůbec nejtvrdší titulek jsem našel u Die Welt: „Začátek konce éry Merkelové“ (přičemž i zde jde o citaci lidí z AfD, tedy „AfD feiert „Anfang vom Ende“). Zkuste si to sami projít, je to docela poučné: všechny noviny včetně bulvárních (Bild atd.) jsou věcné, analyzují co to znamená. Všimněte si: to, co je v Německu někde hluboko uvnitř článku jako větička politického komentátora nebo straníka, se u nás objeví na titulce – jako by to byla vystihující věc. Všimněte si ještě: zatímco německá média vyrovnaně hovoří o „úspěchu“ (SPD, AfD), česká hovoří výlučně o „neúspěchu“ (Merkelové). Přemýšlím, proč toto česká média dělají (…) Zcela tomu nerozumím. Nečekám nic než senzachtivost od Parlamentních listů, ale musí i Česká televize vybírat (a že to dalo práce a hledání) z německých komentářů to nejvulgárnější a nejvíce expresivní? Zajímalo by mně, jak to hodnotí Milan Šmíd.“

Byv takto veřejně vyzván, jsem napsal na facebook odpověď: Jak to hodnotí Šmíd? Tenhle výsledek zemských voleb jsem ve svém blogu „Rozjímání o Evropě před podzimem“ před deseti dny předpovídal a upozornil jsem tady také na specifiku spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko (třetí nejmenší spolková země s 1,5 milionu obyvatel, bývalá NDR, vždy silná pravice.)

Co se týče „masakru“, (objevil se nejen na stránkách ČT, ale i na Novinkách i jinde) Šmíd to hodnotí tak, že editoři českých médií (ti, co kompilují a editují zprávy a vymýšlejí titulky) často nemají páru o tom, o čem informují, a jsou ve vleku honby za konflikty a senzacemi, které přinášejí prokliky a čtenost. A když jim ČTK nabídne sousto tím, že z ohlasů německého tisku vybere komentář šéfa vnitropolitické rubriky Suddeutsche Zeitung Heriberta Prantla a citaci vydá s titulkem „O šoku i hrozném výsledku CDU píší německé listy“, (pozdější aktualizace změní název na „Migrace a sociální spravedlnost byly pro voliče AfD zásadní“) pak není divu, že naši dveřníci informací – nebo lépe řečeno posunovači informací – si vyberou právě slovo masakr do titulku, přestože autor komentáře dále jasně říká a ČTK to uvedla „Ale není to horor… Německá demokracie mimochodem už několik takových údajných hororů docela dobře přežila.“ (což jest přesnější překlad věty „Die bundesdeutsche Demokratie hat im Übrigen schon etlichen angeblichen Horror ganz gut überlebt“, než verze ČTK: „Německá demokracie už v pořádku přežila řadu údajných hororů.“)

Na druhé straně po počáteční vlně prvoplánově zjednodušených a katastrofických titulků česká média – včetně ČT – dodala českému publiku docela dost věcných informací, z nichž si lze udělat poměrně slušný obraz o situaci. Objevily se i některé kvalifikované pohledy na věc. Mám na mysli třeba komentář Jakuba Eberleho „Málo vítězů, mnoho poražených. Němci zvolili protest“ na idnes.cz, který má mezititulek „Neúspěch CDU, ale stěží debakl Merkelové.“

Neznalost německých realit, německého politického systému, ale i německé poválečné historie u většiny českých novinářů je ohromující (výjimkami jsou čeští zpravodajové v Německu a autoři jako Lindner, Houska, Ehl, Černý apod.) Právě na základě této neznalosti mohou vznikat v české kotlině trapné pamflety mentorující, mistrující a komentující černobíle a nekvalifikovaně německou politiku.

Řešením však není ani postoj Luboše Palaty, který dnes ráno v rádiu ZET se snažil úspěch AfD v Meklenbursku severním Pomořansku zlehčovat (jen 2% spolkových voličů obyvatel, netypická spolková země). Je třeba podívat se pravdě do očí. AfD je stále na vzestupu, velice pravděpodobně se stane ve spolkových volbách třetí hlavní politickou stranou v Německu, neboť je to „catch-all party“ sbírající nespokojené voliče všech ostatních stran.

Nedělní volby to ukázaly, právě ona Prantlova metafora „masakru motorové pily AfD“ pochází ze skutečnosti, že AfD uřízla procenta voličů všem stranám. Mnohé bude záležet nejen na tom, jak se k situaci postaví dosavadní tradiční strany, ale také, jakým směrem se dosud amorfní AfD vydá – zůstane jen u antievropanství a patriotismu, nebo se posune směrem k nacionalismu, ultrapravici, extremismu (včetně antisemitismu a volání po zrušení Benešových dekretů)?

Kancléřka Merkelová možná vstupuje do posledního roku svého úřadování. To, že by mohla být nahrazena v rámci demokratického procesu ve své straně někým, kdo provede korekci její předešlé politiky, je zcela přirozený proces demokratického vládnutí, který netřeba doprovázet pleslovským vítězoslavným povykováním nad tím, jak my jsme byli ti chytří a ona byla tak hloupá.

Publikováno na webu autora.

Milan Šmíd