Nejpravdivější „pravda“ jedině od proruských webů a falešných profilů

Jeden z falešných profilů na FB. Kdopak se za ním asi skrývá?

Řada uživatelů internetu v ČR dobře ví, že zásadní „šokující odhalení, o kterých mainstream mlčí“ naleznou jen na proruských webech a ne u „presstitutů“ z tradičních médií. Jak jsou ale zaručené „pravdy“ z těchto webů šířeny?

Není třeba značné mozkové námahy k závěru, že pro šíření oněch „pravdivých odhalení“ budou sociální sítě prostředím ideálním. A to konkrétně Facebook. Není rovněž nutné dalekosáhle mluvit o existenci několika desítek proruských dezinformačních webů vydávajících se za „alternativní zpravodajství“. O nich více v článku Jak „informují“ tzv. proruské weby? Zde se ale zaměřme na to, jak se prostřednictvím Facebooku zvyšuje dopad těchto kvazimediálních projektů.

A jak již bylo zmíněno, sociální sítě jsou pro takovou činnost ideálním prostředím. Své by o tom mohla vyprávět např. jistá Adriana Lia, která má svůj profil na Facebooku. Na něm má přes 1300 přátel, mezi kterými nechybí ani známé postavy české proruské dezinformační scény. V přátelích se objevuje např. Jan Korál, který je provozovatelem jednoho z proruských webů, kde kromě přísunu „informací“ bylo možné zakoupit tričko s podobiznou Putina. Korál mimo jiné tvrdí, že Česká televize podléhá diktátu mocných zednářských a iluminátních kruhů.

Ale zpět k Adrianě. Ta na svém profilu pouze sdílí články pocházející z rodiny dezinformačních webů AC24 (ac24.cz, svetkolemnas.info, lajkit.cz).

 

Z profilu Adriany (facebook.com)

Od Adriany se tak pomocí nasdílených článků, v tomto případě z webu ac24.cz, dozvíme, že vrcholní žurnalisté přiznávají, že zprávy mainstreamových médií jsou naprostý podvrh, protože všichni žurnalisté lžou pro CIA a také se dozvíme o panické hrůze České televize.

Nicméně pohledná Adriana nelení. Onu „alternativní“ osvětu nešíří jen na svém profilu, ale články z rodiny webů AC24 jako o život sdílí do různých skupin na Facebooku. Zaručené „pravdy“ od AC24 se tak naštěstí dostávají ke konzumentům z řad fanoušků Miloše Zemana, ke členům skupiny o církevních restitucích a také jak jinak než k přátelům Ruska.

„No jo, ale to je jasné, že v prozemanovských a v proruských skupinách na Facebooku budou dezinformační weby hltat,“ řekne si pravděpodobně čtenář. Adriana tak nic neponechává náhodě a kromě typického „vlasteneckého“ setu šíří osvětu i v apolitických skupinách věnovaných v tomto případě inzerci a „bazárku“. Tam přece mainstreamem zaslepení lidé musí také prohlédnout.

Nezbývá tedy než Adrianě za její záslužnou práci poděkovat.

Podívejme se ale na tuto sympatickou mladou dívku blíže. Za tak užitečnou činnost je se s ní třeba více seznámit. Jenže profil je v podstatě prázdný. Škoda.

Nezoufejme. Adriana nám dala vodítko a při vyplňování profilu uvedla své telefonní číslo.

Ale u zadaného telefonu se Adriana nejspíše spletla. Číslo totiž patří provozovateli webů z rodiny AC24 Ondřeji Geršlovi. Ten ho uvádí při registraci domény ac24.cz viz obrázek níže. Ale samozřejmě to bude shoda okolností a Adriana je skutečná osoba, která je věrným čtenářem a šiřitelem obsahu webů AC24 a s Ondřejem Geršlem nemá nic společného. A shodné telefonní číslo bude také zřejmě jen náhoda či omyl.

Pozn. Až budou „vlastenci“ v diskusi křičet, že zveřejňuji telefonní číslo bez souhlasu, tak opravdu nic nezveřejňuji, jelikož již veřejné je a zveřejnil ho Ondřej Geršl s „Adrianou“. Resp. mnou získané informace pocházejí z veřejných a volně dostupných zdrojů.

Ale proč krásná Adriana a ne Geršl?

„Existence“ Adriany není ojedinělý případ. Celá řada aktérů české proruské dezinformační scény pro šíření relevantních výstupů využívá falešných profilů. V těchto případech se jedná vyloženě o profily, na kterých jsou vyobrazeny mladé atraktivní ženy. A zaručené „pravdy“ z anonymizovaných proruských webů přece musí být šířeny z falešných resp. lživých profilů. Logika nepustí.

A proč zrovna mladé ženy?

Odpověď je jednoduchá. Nejedno oko pravého vlastence přitáhne na fotce vyobrazená spanilá kráska více, než by ho zaujala podobizna neatraktivního důchodce např. z Vysočiny. A také žádostí o přátelství a o následný odběr se objeví bezpochyby více.

Ale abychom se dostali do roviny skutečně bizarní, která je proruským webům a jejich okolí vlastní, Adriana získala rovněž řadu mužských ctitelů. Např. uživatelem Petrem Doubkem byla nazvána andílkem. A Petr své sympatie vůči Adrianě podtrhuje zaslanou virtuální kytičkou s dovětkem „for you“.

A svým online Don Juanům Ondřej Geršl, tedy pardon, Adriana Lia slibuje i další fotky, které prý zanedlouho přidá. Svůj slib, ale ke škodě ctitelů neplní.

Naivní touhu facebookových milovníků Adriany lze zařadit do podobné intelektuální roviny, ve které internetoví strážci Miloše Zemana bránili „prezidentův“ falešný profil v domnění, že se jedná o profil pravý. Více viz Pravý zemanovec hájí prezidenta za každých okolností.

Co k tomu říci? Samozřejmě platí, že tu jedinou pravdu najdeš jedině na proruských webech, jejichž obsah šíří falešné profily jejich provozovatelů. Tradiční média, která jsou transparentní, zprávy ověřují a nevyužívají podobných technik jako falzifikace, tak taková média samozřejmě pouze lžou a nikdy jinak. Vlastenci to prohlédli. Chtějí nezávislá a objektivní média. Ale jak ta média napíšou to, s čím vlastenci nesouhlasí, tak již nejsou objektivní a nezávislá. Vlastenci si tak svá „alternativní fakta“ musí nalézt jinde.

Mezinárodní př​esah

Dejme ale článku mezinárodní přesah a podívejme se na fenomén falešných profilů z jiného úhlu. Myšlenkami tak odcestujme např. do hlavního města vzkvétající Ruské federace, do samotné Moskvy. Z ní pochází a v Moskvě i žije krásná ruská dívka jménem Ljudmila Kiseljova. Ta má na Facebooku profil založený v červenci 2016.

Naoko tedy berme, že profil je skutečně autentický.

Na něm není jakákoliv spojitost s ČR patrná. Moskevská krasavice ho využívá a pravidelně sdílí lechtivé fotky ze stránky „salon erotické masáže“. Domnívejme se tedy, že dívka takové masáže poskytuje.

A koho sleduje a má Ljudmila v přátelích?

Prozaicky „vlevo dole“ můžeme vidět, že sleduje např. europoslance za KSČM Jiřího Maštálku.

Proč má taková mladá kočka vazbu na ztepilého soudruha?

Věřme, že profil Ljudmily je pravý a zapojme dedukci. Europoslanec Maštálka v roce 2016 z rukou samotného Vladimira Vladimiroviče Putina dostává v Moskvě Řád přátelství. Ten je nejvyšším ruským oceněním pro cizince (více zde). Přichází tak domněnka, že tento Řád, který jistě potěší duši nejednoho soudruha, může být spojen i s darem ruských soudruhů, který potěší nejen ducha, ale i tělo soudruha v podobě pikantní masáže.

A co třeba přátelé Ljudmily?

V nich nalezneme např. Vladimíra Skalského, který je rovněž aktivní na poli česko-ruských vztahů a má nemalé zásluhy. Poskytuje totiž prostory pro pravidelná setkání spolku proruských webů (více zde), jehož jsou výše zmínění Jan Korál a Ondřej Geršl spoluzakladateli. Vladimír Skalský si tak za svou bohulibou činnost Ljudmilinu erotickou masáž také dozajista zaslouží.

Nicméně je ale záhadou, proč krásná mladá Ljudmila, u které její spojitost s ČR není patrná, má v přátelích např. poslance Parlamentu ČR, či sleduje pražské komunální politiky.

Tedy ať si každý domyslí…

Na každý pád bude zajímavé sledovat, jak po publikování tohoto článku, až se dostane na ta správná místa, profil nebohé Ljudmily z Facebooku nejspíše zmizí.

Paradox na závěr

Během psaní článku si mě přidává do přátel další krasavice. Tentokrát je to Olivia Berglund s vyzývavým dekoltem.

Ale nejspíš nejsem jediný, s kým se chce Olivia kamarádit, a tak si pro jistotu do přátel přidává i jednoho ze zakladatelů portálů hlidacipes.org, který se mimo jiné věnuje rozkrývání ruských zájmů v Česku, Ondřeje Neumanna.

Jsou to tedy zapeklité situace s těmi facebookovými profily. Snad by s jejich objasněním pomohl český mediální guru a odborník na sociální sítě Jiří Ovčáček. Ten se totiž vyzná a má problematiku v malíku! Viz např. Parodie úřadu proti dezinformacím chytila na „špek“ Ovčáčka, šermoval důkazy.

Více o dezinformačních projektech a „standardech“ osob do nich zapojených naleznete níže.

(publikováno na blogu autora)

Roman Máca