Vždy budou mezi muslimy (a nejen mezi nimi) lidé naplnění neopodstatněnou záští a nenávistí, kteří budou naše snahy o lepší soužití ničit. Vězte, že tito lidé nepatří mezi nás a jejich zvráceným činům a projevům říkáme jasné NE. NE NAŠÍM JMÉNEM.
Svět se v sobotu 14. listopadu probudil do obrovské tragédie, která otřásla námi všemi bez rozdílu. Za muslimy mohu říci, že kdykoli se dozvíme o podobném neštěstí, říkáme si: „Pane Bože, ať za tím nejsou muslimové.“ Naše přání se nám tentokrát nesplnilo a podle všeho za pařížskými útoky stojí takzvaný Islámský stát.
Krátce po útocích vydala Muslimská obec v Praze vyjádření, v němž projevila hluboký soucit s oběťmi útoků a nepochopitelné a brutální zločiny jasně odsoudila. V průběhu sobotního dne byl v řadě médií citován předseda Ústředí muslimských obcí v ČR Muníb Hasan Al-Ráwí, který taktéž tragické útoky na civilisty z páteční noci odsoudil. Je potřeba, aby byl slyšet hlas muslimů a naše nekompromisní odsouzení a distancování se od toho, co se událo.
Osobně bych se však vyhnula formulacím, že „to nemá nic společného s islámem“. Nelze přehlížet skutečnost, že útočníci se hlásí k organizaci, která si říká Islámský stát, vykříkují Alláhu Akbar (Bůh je největší), své činy zdůvodňují s použitím islámské rétoriky a považují se za muslimy. Islám zde tedy jasně figuruje. Je však nutné neustále opakovat, že přes to všechno je v rukách teroristů nejen z takzvaného Islámského státu islámské náboženství zcela zcestně vykládáno a ostudým způsobem zneužíváno.
Je absurdní zabít více než stovku nevinných lidí jako pomstu za mrtvé v Iráku a Sýrii. Stejně absurdní bude, pokud i nadále někteří lidé budou z těchto zločinů obviňovat obyčejné muslimy a urážet je za to na ulici.
Pařížské útoky na nás dolehly obrovskou silou, protože se odehrály velmi blízko nás. Nezapomínejme však na to, že při teroristických útocích dnes a denně umírají stovky nevinných lidí jen o něco dál, na Blízkém východě. Z posledních dnů a týdnů zmiňme teroristické útoky v turecké Ankaře či sebevražedné útoky takzvaného Islámského státu v Libanonu. Nečiňme rozdílu v hodnotě lidského života, protože každý život má stejně vysokou hodnotu. Život muslima na Blízkém východě nemá vyšší či nižší cenu než život francouzského křesťana, žida nebo ateisty. Všichni jsme lidé.
Přeji si, aby nás toto neštěstí spojilo a bez ohledu na vyznání či původ jsme drželi při sobě, společně tragické útoky odsoudili a pracovali na lepší budoucnosti vzájemným dialogem a pochopením. Vždy budou mezi muslimy (a nejen mezi nimi) lidé naplnění neopodstatněnou záští a nenávistí, kteří budou naše snahy o lepší soužití ničit. Vězte, že tito lidé nepatří mezi nás a jejich zvráceným činům a projevům říkáme jasné NE. NE NAŠÍM JMÉNEM.