Podporovatelé Miloše Zemana si stěžují, že jejich „kůň“ je nespravedlivě obviňován ze lži, a hovoří o kampani. Dovolím si proto připomenout jeden soudní výrok z roku 2013, který nám ukáže, co je na jejich tvrzení pravdy a co můžeme čekat v druhém kole prezidentských voleb.
Jde o usnesení Nejvyššího správního soudu v řízení proti Státní volební komisi (odpůrce 1), Miloši Zemanovi (odpůrce 2) a Vratislavu Mynářovi (odpůrce 3) z 19. února 2013. Navrhovatel tehdy požadoval, aby byla vyslovena neplatnost voleb, protože kampaň i argumentace Miloše Zemana byla vedena lživě s cílem zdiskreditovat druhého kandidáta Karla Schwarzenberga.
Nejprve ocitujme argumenty navrhovatele:
- [3.] Miloš Zeman proto překroutil názor Karla Schwarzenberga na odsun sudetských Němců a na tomto tématu dál stavěl. Vedle pravdivé informace o členství otce manželky Karla Schwarzenberga v NSDAP volební tým Miloše Zemana tvrdil, že v rodovém sídle, kde manželka Karla Schwarzenberga pobývá, visí obrazy s hákovými kříži a hajlujícími lidmi. Ve skutečnosti ovšem její rodina tuto nemovitost prodala již v roce 1730. Miloš Zeman rovněž lživě tvrdil, že Karla Schwarzenberga podpořil v listu Süddeutsche Zeitung předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu B. P. Poté, kdy B.P. tuto informaci popřel, Miloš Zeman uvedl, že zmíněná podpora nevyšvla v Süddeutsche Zeitung, ale v Britských listech. Ty však informaci rovněž popřely.
- [4.] Miloš Zeman rovněž nepravdivě nařkl Karla Schwarzenberga, že vyhnal ze zámku Čimelice svou přítelkyni T.B., která se však podle svého vlastního prohlášení ze zámku odstěhovala v osmdesátých letech cca devět nebo deset let předtím, než byl zámek restituován Karlu Schwarzenbergovi.
- [5.] Konečně pak navrhovatel poukázal na inzerát v deníku Blesk ze dne 25. 1. 2013, obsahující lživé argumenty s negativním obsahem o Karlu Schwarzenbergovi, jehož poškodil. Tento inzerát navíc neměl v rozporu s § 35 odst. 3 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, uvedeny informace o zadavateli a zpracovateli této propagace.
Protistrana argumentovala takto:
- Odpůrci 2) a 3) popřeli, že by došlo k porušení zákona o volbě prezidenta republiky a že by odpůrce 2) zkreslil slova Karla Schwarzenberga týkající se odsunu sudetských Němců. Informace týkající se rodového sídla manželky Karla Schwarzenberga byla převzata z relevantního zdroje, přičemž odpůrce 2) vyslovil adekvátní politování, jakmile se předmětná informace ukázala jako nepřesná. Sám navrhovatel navíc uznal, že informace o členství otce manželky Karla Schwarzenberga v NSDAP byla pravdivá. Také informaci týkající se B.P. odpůrce 2) čerpal z relevantních zdrojů. Skutečnost, že se tyto zdroje ukázaly jako ne zcela přesné, nezpůsobuje protiprávnost předmětného vyjádření. Navíc odpůrce 2) opakovaně uvedl danou věc na pravou míru zejména v debatách vysílaných Českou televizí. Vyjádření odpůrce 2) o T.B. nelze označit za lživé, ale nanejvýš nepřesné, protože T.B. zámek v Čimelicích skutečně opustila. Dále odpůrci 2) a 3) popřeli, že by měli cokoliv společného s vydáním inzerátu v deníku Blesk ze dne 25. 1. 2013, za jeho obsah proto nenesou jakoukoliv odpovědnost.
Soud sice návrh nakonec zamítl, přesto se však vyjádřil jasně.
- [24.] Pokud proto navrhovatel namítá, že volební kampaň M. Zemana a jeho týmu se snažila prezentovat K. Schwarzenberga jako podporovatele sudetských Němců a „kandidáta ne ryze českého“, soud konstatuje, že tento způsob kampaně se sice může někomu jevit jako nevkusný či nekorektní, nicméně nelze jej bez dalšího současně označit i za protiprávní. Každá negativní kampaň je totiž zcela přirozeně zaměřena na zdůraznění slabých míst oponenta, byť se jedná o slabá místa třeba i jen zdánlivě. V tomto kontextu viděno většina tvrzení navrhovatele spadá právě do této oblasti. Z hlediska právního posouzení celé věci není rozhodující, že M. Zeman hrubě zkresloval a dezinterpretoval některé výroky K. Schwarzenberga. Z hlediska právního je nicméně podstatné, že na tyto výroky mohl K. Schwarzenberg a jeho stoupenci reagovat, což také činili.
- [25.] Jiná je ovšem situace u dalších pochybení, která navrhovatel ve vztahu k volební kampani vytýká. Jmenovitě jde o celostránkový inzerát v deníku Blesk, který vyšel v první den druhého kola voleb prezidenta republiky (srov. Blesk, 25. 1. 2013, s. 9). Tento inzerát obsahuje přinejmenším jedno nepravdivé tvrzení, a to o poděkování kandidáta Karla Schwarzenberga B.P. za jeho podporu (k nepravdivosti tohoto tvrzení srov. vysvětlení Miloše Zemana v prezidentské debatě na ČT 1 dne 24. 1. 2013 a následné dementi Britských listů z téhož dne, viz http://www.blisty.cz/art/67152.html). Tím byl porušen zákaz uvádět o kandidátech nepravdivé údaje podle citovaného § 35 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky. Současně byla porušena též povinnost dle § 35 odst. 3 téhož zákona, podle něhož „[p]ropagace nebo volební agitace šířené prostřednictvím komunikačních médií musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro sdělení v neprospěch kteréhokoli kandidáta na funkci prezidenta republiky“. Stejně tak byla lživá informace, šířená tentokráte týmem Miloše Zemana, podle níž jsou na zámku manželky kandidáta na funkci prezidenta republiky Karla Schwarzenberga nacistické symboly (http://www.novinky.cz/domaci/291011-zeman-se-omluvil-schwarzenbergovi-za-reci-o-hakovych-krizich.html). Za lživé pak lze považovat i tvrzení M. Zemana o tom, že Karel Schwarzenberg donutil T.B. vystěhovat se ze služebního bytu v zámku v Čimelicích. Uvedená toto tvrzení následně sama popřela (http://www.lidovky.cz/ze-me-schwarzenberg-vyhnal-z-bytu-lez-jako-vez-f4u-/zpravy-domov.aspx?c=A130123_135030_ln_domov_ogo).
- [27.] Intenzita porušení volebního práva ve vztahu k inzerátu v deníku Blesk je bezesporu mimořádně velká. Deník Blesk je nejčtenějším českým deníkem, jeho náklad se pohybuje kolem 300 000 kusů, každodenně zasahuje výrazně více než jeden milión čtenářů (http://www.mediaguru.cz/2012/08/prodane-naklady-deniku/). Inzerát vyšel v první den voleb, kandidát Schwarzenberg, v jehož neprospěch inzerát směřoval, tak neměl reálnou šanci na lži tam uvedené reagovat. Zadavatelem inzerátu byl bývalý důstojník komunistické Státní bezpečnosti, což byla klíčová represivní složka zločinného komunistického režimu (srov. zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu). Spojení zadavatele inzerátu s týmem zvoleného kandidáta Miloše Zemana však nebylo v tomto řízení prokázáno. Současně výsledek voleb ve prospěch kandidáta Miloše Zemana je tak výrazný, bezmála 500 000 hlasů (srov. oficiální výsledek voleb vyhlášený pod č. 25/2013 Sb.), že se lze domnívat, že přes vysokou intenzitu protizákonnosti nebyl inzerát s to změnit volební výsledky. Jinými slovy, přes vysokou intenzitu protizákonnosti nebyl inzerát s to zásadně zpochybnit volební výsledky. Soud se shoduje s názorem Ústavního soudu, podle něhož za porušení pravidel volebního procesu by měl být v prvé řadě sankcionován ten, kdo je způsobil. Hrozba zrušení výsledku voleb jako jedině možný důsledek je v takovém případě v rozporu s ústavním principem přiměřenosti zásah u veřejné moci (takto citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 73/04).
Shrnutí
Je tedy zřejmé, že Miloš Zeman pro ukojení svého osobního zájmu poruší i zákon. V roce 2013 ještě nebyl prezidentem, pokud však poruší zákon hlava státu, bude to mít devastující účinek na právní vědomí v zemi.
Při sledování svých cílů Zeman neváhal spojit se žurnalistickou žumpou Freeglobe, odkud jej zásoboval hlavní český antisemita a nacionální socialista Adam Benjamin Bartoš, který na demonstraci proti imigraci v červenci 2015 vyhrožoval vládě oprátkou. A. B. Bartoš podporuje Zemana i dnes.
Před pěti lety Zemana podpořil zadáním inzerátu bývalý estébák, což také výslovně zdůraznil i Nejvyšší správní soud (stejně jako v případě spolku přátelé Miloše Zemana i zde můžeme spekulovat o tom, z jakých špinavých zdrojů pocházely peníze tehdy). Dnes Zemana otevřeně podporují bývalí agenti StB Andrej Babiš, Oskar Krejčí, Martin Koller, Karel Srp, Milan Andres či Zdeněk Zbořil.