Milá Evropo.. tady občané České republiky. Chceme ti něco říct.

Zdroj: Pixabay.com

Máme za to, že hlas této výzvy by měl ve veřejném diskurzu zaznít, ač může působit pateticky a snad až přespříliš idealisticky.

V souvislosti s reakcemi českých politiků na uprchlickou krizi jsme se rozhodli tento otevřený dopis občanů ČR publikovat v kompletním znění a bez jakýchkoli následných úprav.  (Poznámka redakce).

Milá Evropo,

možná posloucháš deklarace našich politiků a myslíš si, že jsme trochu pokrytci a že si nevážíme členství v Unii. Možná to vypadá, že jsme zapomněli na bolestnou historii, když naši spoluobčané museli nedobrovolně opustit zemi: 80 000 Židů během holokaustu, miliony Němců, často antifašistů, po skončení války, 25 000 Čechoslováků po roce 1948 a téměř 300 000 lidí po roce 1968.

Snad si klepeš na čelo, co se to najednou děje v zemi, která dala světu Karla Čapka, Tomáše Garrigua Masaryka a Václava Havla. Kde se v Češích vzalo tolik nerozhodnosti, skepse a zbabělosti? Kam se poděly myšlenky solidarity, velkorysosti a humanismu? Neboj. S naší zemí to není tak špatné. To je jen dojem, který vyvolává naše politická reprezentace.

Věz, že cítíme sounáležitost s lidmi, kteří byli připraveni o své domovy, nemohou v míru vychovávat a vzdělávat svoje děti a rozvíjet svoje intelektuální schopnosti. Zkrátka vést úplně obyčejný život. A jsme, stejně jako ty, rozpačití z reakcí a nečinnosti našich státních orgánů, a tak jsme se rozhodli s tím něco udělat.

Stovky z nás vyrazily na pomoc lidem v bezprostředním ohrožení života. Mohla ses s námi setkat ve Vámosszabadi, Röszke, Horgoši, Györu, Szegedu, Tovarniku, Belim Manastiru… Tisíce lidí zajišťují tuto pomoc materiálně, finančně, logisticky. Další tisíce nás Čechů posílají teplé oblečení, přikrývky, jídlo a peníze. A také nabízíme postel a práci těm, kteří do České republiky přijdou.

Jsme Evropané, kteří jsou zklamaní liknavým přístupem své vlády.Ta sobě ani občanům nechce přiznat, že pár set kilometrů od našich hranic se odehrává obrovské neštěstí, které nepřerostlo v humanitární katastrofu jenom díky činnosti neziskových organizací a dobrovolníků. Státní struktury jako armáda, civilní obrana a krizové týmy však vyčkávají. Nevíme na co.

Jsme rozpačití z přístupu českých úřadů k lidem, kteří se ocitli na našem území a jimž se nedostává zacházení odpovídajícího mezinárodním konvencím. Ale zároveň doufáme, že chování k lidem, již byli zadrženi na své cestě za svobodou a umístěni do detenčních zařízení, vyplývá jen ze špatného odhadu situace, nedostatku informací a přehnaných obav, a nikoli ze zlé vůle.

Milá česká vládo a pane prezidente, přestaňte se bát. Dejte najevo lidem, kteří jsou naší kultuře bližší, než jste si ochotni připustit, že pro nás nejsou nepřátelé. Nechovejte se k nim jako ke zločincům. Začněme raději společně řešit, jak jim můžeme pomoct. Chceme být vzdělaní, kultivovaní a štědří, a proto se tak chovejme i k lidem v nouzi. Nemějte strach, nenecháme vás v tom. Spoustu věcí můžeme udělat za vás, aby vám zbyla síla na řešení závažných politických problémů, které ohrožují Evropu.

Milá Evropo, nelámej nad námi hůl. Ujišťujeme tě, že toho dokážeme hodně!

S díky a pozdravem
občané České republiky

Zdroj: http://www.deareurope.cz/cs

redakce