Migrace pohledem ekonoma

Crimean Tatar refugees, by Carlo Bossoli, 1856. ( Карло Боссоли. Татары, путешествующие по степи.jpg ) Wikimedia

Migrace je nedílnou součástí tržního hospodářství, která má své pozitivní efekty. Jestliže tedy někdo proti migraci vystupuje, buď si není těchto efektů vědom, nebo cíleně manipuluje s veřejným míněním.

Svět kolem nás žije posledních několik měsíců jediným tématem, a to je příval imigrantů do Evropy. V této souvislosti se vynořila celá řada omylů, polopravd a mýtů, které žijí svým vlastním životem, sem tam si k nim někdo něco přidá, dezinterpretuje je, jiní se na nich rozhodli postavit svou budoucí politickou kariéru. Jedním z takových mýtů je ten, že imigranti nám berou práci. Proto se na souvislosti migrace podíváme z ekonomického hlediska.

Ve vztahu migrace (respektive imigrace) a pracovního trhu existují dvě základní zjednodušení. Jedno, jak jsme již uvedli výše, říká, že imigranti berou domácí pracovní síle práci. Tím druhým je ovšem opačný pohled, a sice že imigranti jsou pro domácí ekonomiku důležití, protože jsou schopni obsadit ta pracovní místa, která nejsou ochotni obsadit pracovníci domácí.

Ani jednu tezi nelze vyslovit bez znalosti dalších souvislostí. Především záleží na tom, jaký sklon má poptávka a nabídka na pracovním trhu. Situaci si můžeme ukázat na následujícím obrázku, kde máme zakresleno schéma pracovního trhu s nízko kvalifikovanou pracovní silou.

mig

Pokud by na domácím pracovním trhu nebyli žádní imigranti, pak by se jeho rovnováha vytvořila v bodě A. Nabídka domácí pracovní síly, která obsadila pracovní pozice s nízkými nároky na kvalifikaci, by byla poměrně malá. To by vytvořilo tlak na růst mezd na úroveň W1 a počet zaměstnaných by dosáhl L1. Jak je tedy vidět, trh práce by nedostatkem málo kvalifikované pracovní síly netrpěl.

Jestliže na tentýž pracovní trh vstoupí imigranti, celková nabídka pracovní síly se posune doprava. Na pracovním trhu vzroste objem pracovní síly. To vyvolá tlak na pokles mezd na úroveň W2 a zaměstnanost vzroste na L2. Trh práce nalezne rovnováhu v bodě B. Současně si můžeme všimnout, že s poklesem mzdy se rapidně sníží zájem domácí pracovní síly o tyto pracovní pozice. Tuto práci bude chtít vykonávat pouze L3 domácí pracovní síly. Imigranti tedy z pracovního trhu nikoho nevytlačují.

Ba naopak, pracovní síla imigrantů může mít na domácí pracovní trh pozitivní vliv. Uvědomme si, proč lidé migrují. Můžeme říci, že ze dvou hlavních důvodů. Tím prvním je hrozba nebezpečí v domovské zemi, ať už v podobě perzekuce tamní politickou garniturou, nebo přímé ohrožení života. Druhým důvodem, a na tom není nic nelegitimního, je vyhledávání optimálního uplatnění své pracovní síly, nebo, chcete-li, svého lidského kapitálu.

Ten druhý důvod můžeme označit jako migraci ekonomickou. Ekonomickými migranty jsou vlastně všichni, kteří za prací někam dojíždějí nebo mění své místo pobytu proto, že tu či onde dostanou za odvedenou práci vyšší odměnu. A je jedno, zda dojíždíme nebo měníme místo pobytu v rámci domácí země, nebo se jedná o migraci přeshraniční.

Cizinci, které nazýváme (leckdy nepřesně) ekonomickými migranty, tak přicházejí do cílové země proto, že chtějí dosáhnout lepšího ohodnocení své pracovní síly. Často jsou ochotni přijmout práci, která je v cílové zemi, v porovnání s jinými pracovními pozicemi, hůře ohodnocená, a o kterou není u domácích pracovníků tak velký zájem.

A zde již můžeme snadno dovodit pozitivní vliv těchto imigrantů na celkovou situaci na pracovním trhu, ale i na celou ekonomiku. Zahraniční pracovní síla totiž v takovýchto případech doplňuje pracovní sílu domácí. Ekonomové říkají, že zahraniční pracovník je v této situaci komplementem vůči pracovníkovi domácímu.

Takových příkladů bychom mohli najít mnoho. Od obligátního stavebnictví, přes automobilový průmysl až po maloobchod. Tržní hospodářství se mimo jiné vyznačuje tím, že vytváří konkurenční tlak. Ten následně vede k tomu, že firmy jsou motivovány snižovat své výrobní náklady, aby mohly konkurovat cenou hotové produkce. Jestliže si firma pomůže mimo jiné tím, že na pozicích, kde není vyžadována vysoká kvalifikace, zaměstná zahraničního dělníka, je schopna kýžených efektů dosáhnout. Převedeme-li to na stavebnictví, pak můžeme říci, že pomocní dělníci z Ukrajiny zlevňují stavební výrobu, tím se bude poptávat více rodinných domů a tím nalezne práci více architektů, kvalifikovaných dělníků (zedníci, obsluha stavebních strojů), ale také více pracovníků v navazujících odvětvích (výroba stavebních materiálů).

V naší společnosti se zejména se současnou uprchlickou vlnou opět zvedá strašák zahraničních pracovní síly. Často si však největší kritici imigrace neuvědomují, že nejsme pouze zemí, kam cizinci přicházejí a kde pracují, ale že podobně se chováme i my, Češi. I Češi migrují do zahraničí za prací. A i Češi mají k emigraci velmi podobné důvody, jako zahraniční pracovní síla, která přichází k nám. A stejně jako zahraniční pracovní síla pomáhá naší ekonomice, tak Češi pomáhají ekonomikám zahraničním, vesměs těm na západ od našich hranic.

Migrace je nedílnou součástí tržního hospodářství, která má své pozitivní efekty. Jestliže tedy někdo proti migraci vystupuje, existují jen dvě možnosti. Buď si není těchto efektů vědom, nebo cíleně manipuluje s veřejným míněním. Bohužel v obou případech to často platí pro politiky, a to i pro ty, kteří se s oblibou prezentují, jako klasičtí liberálové, kteří vyznávají oblíbené heslo francouzských fyziokratů „laissez-faire“.

Zdroje:

Petr Musil