Lord Haf-Haf: Heil Hitler a sbohem

The_Capture_of_William_Joyce,_Germany,_1945_BU6910.

William Joyce během Druhé světové války vedl anglofonní vysílání německého rozhlasu. Poslouchalo ho šest milionů Britů a když bylo po všem, skončil na popravišti za okolností, které dodnes vzbuzují pochybnosti.

Populární heslo „psovi psí smrt“ proslavili uvědomělí Čechoslováci v době budování lidově demokratického státu. Do štítu by si ho ale mohla vetknout i anglická soudní moc. Ta poslala na popraviště rozhlasového moderátora proto, že jeho propagandě mnoho lidí věřilo víc, než té z BBC.

Byl říjen 1939 a druhá světová válka teprve nabírala obrátky. Tehdy na Britských ostrovech poprvé uslyšeli charakteristický nosový a štěkavý hlas moderátora Williama Joyce. Začalo se mu posměšně říkat „Lord Haw – Haw.“ Časem si Joyce z přezdívky udělal značku. Možná nebyla nejčistší, ale nutno poznamenat, že táhla.

Narozený roku 1906 ve Spojených státech, William Joyce strávil většinu svého dospělého života ve Velké Británii. To se mu později mělo stát osudným. Jako mladík studoval v Irsku na katolické koleji. Stal se hlasitým zastáncem připojení Irska k Velké Británii, což mu vyneslo vražedný útok ze strany Irské republikánské armády. Další útok přišel v roce 1924, kdy se Joyce podílel na přípravě shromáždění Konzervativní strany. Odnesl si z něj dvě rány. První zasáhla tvář a krk, rozťatý žiletkou. Ta druhá, hlubší, zasáhla duši: útočníkem prý byl „židobolševik.“ Následující setkání s britským fašistou Oswaldem Mosleym Joyce nasměrovalo na cestu, která skončila roku 1946 na propadle šibenice. Ačkoliv se s Mosleym kvůli své brutální rétorice poměrně záhy rozešel, v totalitně smýšlejících kruzích zůstal už natrvalo.
Jak se blížila válka, uvědomoval si Joyce, že jemu i jeho ženě hrozí, že budou zatčeni podle britské vládní směrnice, která nařizovala vyřazení „nepřátelsky smýšlejících osob“ z veřejného života. Emigroval do Německa a v roce 1940 získal německé státní občanství.

Záhy se stal zaměstnancem Goebbelsova propagandistického ministerstva a nejpopulárnějším moderátorem anglického vysílání. Jeho vysílání využívalo vynikající práce německé odposlechové a dešifrační služby (xB-Dienst). Lord Haw – Haw citoval z dopisů námořníků rodinám, znal jména, podrobnosti. Nutno navíc poznamenat, že ctihodná BBC v době druhé světové války rozhodně neplnila žádnou „veřejnoprávní úlohu.“ Dělala prostě a jednoduše propagandu a informace, které přinášela, byly stejně nedůvěryhodné, zkreslované a lživé jako informace jakéhokoliv jiného média ve státě, nacházejícím se v podmínkách totální války. Situace dospěla tak daleko, že pokud se chtěli Němci dozvědět pravdivé informace o své zemi, museli poslouchat anglický rozhlas. Když se chtěli pravdu – nebo alespoň něco pravdě podobného – dozvědět Britové, ladili Německo. Ve svých nejlepších rocích měl Lord Haw Haw za Kanálem šest miliónů pravidelných posluchačů. A to přesto, že poslech cizího rozhlasu byl ve Velké Británii zakázán stejně jako v Německu, jakkoliv postihy nebyly tak drakonické.

Na začátku května 1945 se William Joyce s posluchači rozloučil větou „Heil Hitler – a sbohem.“ Potom se pokusil zmizet v poválečném zmatku, ale byl zraněn a zatčen. Britové ho jako vlastizrádce postavili před soud a obvinili z vlastizrady. Jeho obhajoba, založená na tom, že nikdy nebyl poddaným anglického krále, tudíž nemohl zradit vlast, neměla ve mstivé poválečné atmosféře šanci uspět. Byl odsouzen k smrti. Stal se předposledním člověkem, popraveným ve Velké Británii za jiný zločin, než vraždu. Rozsudek nikdy neprošel revizí.

Mnoho hlasů říká, že výkon trestu smrti na Williamu Joyceovi nebyl aktem spravedlnosti, ale pomstychtivosti. Faktem zůstává, že mnoho rozsudků smrti z poválečných dob označily pozdější soudy za justiční vraždy (Alfred Jodl, admirál Saalwächter). Joyce zůstává prototypem zrádce. Ačkoliv nepatří mezi ty postavy, které by svými činy vzbuzovaly úctu, je to patrně nespravedlivé. A to i po skoro sedmdesáti letech vrhá temný stín na Velkou Británii a jí tolik oslavovanou svobodu slova.