Dunning-Krugerův efekt

Zpět k Lexikon

Dunning-Krugerův efekt

Je typ mentální zkratky. Říká, že míra odbornosti v daném oboru má vliv na schopnost hodnocení sebe i druhých. ( Wiki )

(D. Lacko): Inspirací pro první výzkum se stal případ z roku 1995 bankovního lupiče McArthura Wheelera (Kruger a Dunning, 1999), který ozbrojen a bez masky vyloupil dvě pittsburské banky. Když jej dopadla policie, Wheeler byl v šoku, neboť, jak tvrdil, „se přeci polil šťávou“. Wheeler totiž trpěl utkvělou představou, že když se pomaže citronovou šťávou, stane se pro kamery neviditelným. Ostatně, svůj názor nezměnil ani tehdy, když viděl záznamy z přepadení, které označil za podvrh (Morris, 2010).

Když si tento absurdní případ přečetl v novinách profesor psychologie na Cornellově univerzitě David Dunning, rozhodl se tomu přijít na kloub. Společně s Justinem Krugerem, který v té době dělal na téže univerzitě postgraduální studium psychologie, provedl výzkum, jehož výsledky byly publikovány v dnes velmi známém a často citovaném článku s příznačným titulem Unskilled and Unaware of It [1]. Ze začátku se tento fenomén popisoval jako Unskilled-And-Unaware Problem, sám Dunning jej nazval téměř poeticky Anozognózií každodenního života (Morris, 2010), a dnes je již všeobecně znám (a to i přesto, že jde o relativně nový fenomén, neboť byl popsán až v roce 1999) pod pojmem, který nese jména obou výzkumníků – Dunning-Krugerův efekt. Za tento výzkum také autoři dostali parodující Ig Nobelovu cenu za neobvyklé či triviální výsledky vědeckého výzkumu.

Více jsme se tomuto efektu věnovali v tomto článku:

http://manipulatori.cz/dunning-krugeruv-efekt-proc-hlupak-zustava-hlupakem/

Související:

Psychologie

redakce