Kauza okolo základny gangu Noční vlci rozděluje společnost našich východních sousedů. Zatímco osobnosti vyzývají úřady k činnosti, ministerstvo vnitra Slovenska se k tomu zatím moc nemá.
„V době 50. výročí srpnové okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se aktivizuje v rámci ruské hybridní války proti EU, NATO a Slovensku i ruský motorkářský gang Noční vlci, který je od roku 2014 na sankčním seznamu Spojených států. U nás jsou Noční vlci známi od dob obsazení Krymu a ruské invaze na Ukrajinu jako Putinova paramilitární avantgarda,“ uvádí se v prohlášení, které agentuře SITA poskytl literární vědec Peter Zajac.
„Majitel Jozef Hambálek zde zastřešil Noční vlky nově založeným občanským sdružením NV Evropa a sám se nechá oslovovat jako šéf jejich ‚evropského štábu’. Vznikl zde bojový prostor, ve kterém může paramilitární organizace Slovenských branců bez legálního statusu cvičit s bojovou technikou získanou pokoutním způsobem. To vše nedaleko atomové elektrárny v Jaslovských Bohunicích, což vytváří vzhledem k tomu, že Josef Hambálek má do ní otevřený vstup, značné bezpečnostní riziko zejména pro obyvatele Slovenské republiky,” konstatuje se v prohlášení.
„Žádáme proto nejvyšší ústavní činitele, prezidenta republiky Andreje Kisku, předsedu Národní rady SR Andreje Danka a předsedu vlády Petra Pellegriniho, aby učinili všechny nezbytné kroky k ukončení činnosti Nočních vlků na Slovensku, k zrušení ‚základny’ Jozefa Hambálky v Dolné Krupé a k vypořádání se s neregistrovanou organizací Slovenští branci. Zároveň žádáme, aby policie a orgány činné v trestním řízení vyšetřily ve všech souvislostech, zda při jejich činnosti nedošlo k porušení zákonů,“ uzavírá prohlášení.
Pod dokumentem jsou podepsání například Grigorij Mesežnikov, Juraj Mesík, Jaroslav Naď, Juraj Smatana, Peter Zajac, Fedor Gál, Zuzana Čaputová, Ondrej Dostál, Juraj Droba, Martin Klus nebo Ladislav Snopko.
Podle medializovaných informací si ruský motorkářský klub Noční vlci zřídil základnu v obci Dolná Krupá u Trnavy. Šéf klubu Aleksandr Zaldostanov, známý jako Chirurg, je osobním přítelem ruského prezidenta Vladimíra Putina a vztahují se na něj protiruské sankce přijaté Evropskou unií, USA a Kanadou.
Klub Noční vlci je známý ruským nacionalismem a otevřeně podporoval například anexi Krymu Ruskem a následné proruské povstání na východě Ukrajiny. Jeho členové se hlásí k pravoslavné víře, což je podle vlastních slov odlišuje od ostatních motorkářských klubů, které jsou zapleteny v kriminálních aktivitách.
Slovenská policie se zatím však k aktivitě proti této základě nemá. O objektu Nočních vlků v Dolní Krupé u Trnavy se začalo mluvit před několika dny. Policie uvedla, že vojenské stroje, které se v areálu nacházejí, jsou prý historickými exponáty, které by měly být vystaveny a přístupné veřejnosti na podzim. Část techniky je také majetkem občanského sdružení, které je členem dobrovolné požární ochrany SR a podle zákona o ochraně před požáry plní úkoly obecní hasičské jednotky.
„Pro úplnost, sdružení se ve své činnosti mimo jiné věnuje i přestavbě staré vojenské techniky na funkční hasičské vybavení související například s transportem záchranných složek při mimořádných událostech,” doplnil mluvčí policejního prezidia Michal Slivka.
Podle expertů by však právě přeměna historické vojenské techniky v jinou mohla být problematická. „Když někdo předělá vojenskou techniku na hasičskou, je v jeho schopnostech ji přeměnit i v boje schopnou,“ uvedl vojenský expert Marian Timár.
Rázný krok, který v souvislosti s ruským motorkářským klubem Noční vlci podnikl ministr obrany Peter Gajdoš z SNS, vzbuzuje pochybnosti. Gajdoš ve čtvrtek dočasně suspendoval ředitele Vojenského historického ústavu (VHÚ) a uznávaného odborníka Miloslava Čaploviče, který ve své funkci působí nepřetržitě od roku 2008. Zdůvodnil to tím, že Čaplovič zapůjčil několik vyřazených zbraní sdružení podnikatele Josefa Hambálky, který nedávno založil slovenský pobočku Nočních vlků. „Je zřejmé, že ředitel VHÚ Miloslav Čaplovič si důkladně neprověřil pozadí tohoto občanského sdružení, a tím překročil své kompetence,“ uvedla mluvčí ministerstva Danka Capáková.
Úřadům je také vyčítáno, že si léta nevšímaly organizace Slovenští branci. „Měl pouze 16 let, když se starším kamarádem odešel do Moskvy a prošel vojenským výcvikem u ruských kozáků. Poskytla jim ho organizace Stjag (Vlajka) spadající pod ruskou domobranu Narodnyj sobor (Národní sbor). I když teenageři mají většinou jiné problémy, Peter Švrček chtěl získat zkušenosti, aby založil a vedl domobranu i na Slovensku. „Byl to tvrdý výcvik a nikdo z nás na něj asi nebyl připraven. (…) Ale je pravda, že jsme z něj aplikovali mnoho věcí i u nás,” uvedl Švrček s odstupem času o začátcích sdružení Slovenští branci, které založil po návratu z Ruska v roce 2012. Kolem Švrčka se postupně vytvořilo seskupení bez registrace. Zejména mladí lidé se setkávali v lesích, kde se oděni v maskáčích a uniformách učili používat zbraně, orientovat se v terénu a dobrovolně se podřizovali ‘velitelství’. Branci tehdy mj. kladli věnce k soše Jozefa Tisa. Spolupracovali s nacionalistickým Slovenským hnutím obrody, které se hlásí k odkazu totalitního slovenského státu,“ píše deník Sme.