K lžím o kontrarevoluci posloužilo i natáčení filmu Most u Remagenu

Blíží se 50. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, které proběhlo v srpnu 1968 pod velením SSSR. Záminkou byla údajně probíhající kontrarevoluce v Československu. Sovětským aparátčíkům se totiž nelíbila demokratizace v naší zemi, kterou známe pod názvem Pražské jaro 1968. K lžím o probíhající kontrarevoluci řízené USA posloužilo i natáčení filmu Most u Remagenu.

Most u Remagenu je americký válečný film, který v roce 1969 natočil režisér John Guillermin. Film byl natáčen v roce 1968 převážně v Československu. K napodobení bombardování byly použity záběry z řízené demolice Starého Mostu. Skutečný most hrající ve filmu stojí v Davli na řece Vltavě blízko soutoku se Sázavou. Pro účely filmu byl most nadzdvižen o cca 3 m, byly nakašírovány věže a vyhlouben tunel na pravém břehu Vltavy. Tunel byl v letech 1972-1974 zazděn. Při obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy (mimo Rumunska) v roce 1968, byly záběry tanků, Wehrmachtu i Američanů z natáčení tohoto filmu a pořízené kameramany takzvaných „spřátelených armád“, použity jako propagandistický důkaz nutnosti vojenského zákroku proti Československu.

 „Den před sovětskou okupací se v Davli zrovna točil útok obrněné pěchoty na most. Jak Vít Olmer vzpomínal, střílelo se ze břehu na břeh. „Není to absurdní, střelba uprostřed Čech a v míru,“ říkal si tehdy student pražské FAMU, když pozoroval natáčení. Druhý den se ovšem filmová iluze stala drsnou realitou. Do tehdejšího Československa vjely tanky „spřátelených armád Varšavské smlouvy,“ píše web Extrastory.cz. „Sovětské propagandě se nakonec záběry tanků, rekvizit zbraní, uniforem wehrmachtu i Američanů hodily. Použila je k šíření lží o údajné přítomnosti západních armád v Československu a o vyzbrojování odpůrců socialismu americkou tajnou službou,“ dodává článek.

Existují o očití svědci. „V osmašedesátém jsem pracoval jako řidič Ústřední vojenské hudby, která sídlila – stejně jako čestná a strážní jednotka – v pražských kasárnách na náměstí Republiky,“ vzpomíná Josef Váňa pro Aktuálně.cz. Právě čestnou jednotku totiž američtí filmaři požádali, aby jim v jejich nepřítomnosti ohlídala vojenskou techniku – v tomto případě tanky. Marné bylo vysvětlování Čechoslováků, že jde o tanky k filmu Most u Remagenu a že Američané točí zrovna jinde. „Sovětský velitel jen hulákal, že jde o bojové tanky a žádné filmové, že on tomu přece musí rozumět. Nemělo cenu mu odporovat,“ vysvětloval pamětník Váňa pro Aktuálně.cz. O tom, že tanky amerických filmařů sloužili jako „důkaz“ přítomnosti amerických vojsk v Československu v propagandistických dezinformacích o okupaci se ukázalo sedmlet později. Tehdy vezl Váňa sovětského inspektora do Karolových Varů. „Vůbec jsem nechápal, proč se o tom najednou rozpovídal. Možná proto, aby posílil své sebevědomí ´osvoboditele´ Československa. Protože jsem ale věděl, jak to ve skutečnosti s tanky při natáčení amerického válečného filmu bylo, zmocnil se mě v tu chvíli nepopsatelný vztek. Nebral jsem si tenkrát moc servítky a sovětskému náčelníkovi naopak něco řekl o švindlířském filmování jejich televize nedaleko Davle. Ještě víc ho ale asi šokovalo, že ho poučuje obyčejný šofér, který se měl podle něj jen držet volantu a mlčet, když on náčelník hovoří. Takže zařval, že lžu a abych okamžitě zastavil, protože on s kontrarevolucionářem – řidičem ve vozu nepojede,“ popisuje konflikt Josef Váňa.

  „Moskva v každém případě využila natáčení filmu Most u Remagenu jako další propagandistický argument v přípravách na vojenské obsazení Československa,“ říká v jiném článku pro Aktuálně.cz historik Daniel Povolný z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. „Ať už měli být adresáty této dezinformace obyvatelé budoucích okupačních států Varšavské smlouvy, anebo Čechoslováci. Když si to tenkrát většina lidí u nás přečetla, tak se tomu jen smála, protože tu žádné americké tanky – až na těch pár kvůli filmování – pochopitelně nebyly,“ připomíná Povolný. Potíž byla ovšem v tom, že lži uvěřili východní Němci, Poláci, zřejmě Maďaři a bezpochyby Sověti.

 Zpracoval: Jan Cemper
Jak nám můžete pomoci se dozvíte zde.
Líbil se vám článek? Podpořte nás a staňte se naším patronem!
Jan Cemper