Faktus.info: Uprchlíci, hateři a teroristé

Ilustrační fotografie: "Migrants in Hungary 2015 Aug 018" by Photo: Gémes Sándor/SzomSzed - http://szegedma.hu/hir/szeged/2015/08/migransok-szazai-ozonlenek-roszkerol-szegedre.html. Licensed under CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons - https://commons.wikimedia.org

Kdo jsou příznivci Pegidy? Kdy bylo v Evropě nejvíce teroristických útoků? A jak komplikovaná situace je v zařízeních pro uprchlíky ve Švédsku? To jsou jen některá z témat, kterým se věnoval projekt Faktus.info.

faktus.infoO projektu Faktus.info:

Jádrem je tým dobrovolníků zajímajících se o politiku a vše, co k ní patří (politické strany, politiky, média). Sleduje veřejnou komunikaci a strategie politického marketingu. Vyhledává relevantní informace, aby podpořil férovou diskusi o aktuálních tématech.

Jakým tématům se Faktus v poslední době věnoval?

Analýzy:

Teroristických útoků už bylo v Evropě víc – byly regionální a s méně oběťmi

 Když se dnes v Evropě řekne terorismus, automaticky se nám vybaví islám, v lepším případě radikální islám. Kdy se zrodila tato asociace a proč?

Poslední teroristické útoky v Evropě – konkrétně v  Bruselu si letos v březnu vyžádaly přes třicet mrtvých a stovky zraněných. Přitom scénář atentátů už pro Evropu není neznámý. Pachateli jsou v drtivé většině mladí muži, kteří se radikalizovali v posledních letech či měsících, v útočné skupině panují blízké až příbuzenské vztahy (o to je těžší ji infiltrovat), útok bývá obvykle masivně smrtící a  dříve nebo později se k němu přihlásí samozvaný Islámský stát, případně frakce Al-Káidy. Přesto lze říci, že v Evropě už bylo, co se týká terorismu hůře – v období Studené války, píše Marek Čejka.

Mezi příznivci Pegidy není přistěhovalectví ani islám hlavním tématem

Za krátkou existenci krajně pravicového hnutí Pegida vzniklo v Německu minimálně pět průzkumů, které se snaží profilovat jeho příznivce. Ten nejobsáhlejší s téměř čtyřmi stovkami respondentů byl realizován na Technické univerzitě v Drážďanech pod vedením politologa Hanse Vorländera a jeho kolegů. Spojením s daty portálu MUT mapujícím násilnosti proti uprchlíkům vznikla infografika, kterou naleznete v tomto článku.

M. Hrdina, H. Daňková & L. Kopecká: Kdo jsou hateři na českém internetu?

V průběhu roku 2015 v ČR došlo ke znatelnému růstu počtu nenávistných projevů na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách, jako jsou například diskuze na zpravodajských serverech. Analýza popisuje základní sociodemografii tvůrců a šiřitelů nenávistných projevů i mechanismy šíření těchto projevů v období od června do září 2015. Výzkumnou metodou byla kvantitativní analýza souborů dat doplněná o další výzkumné metody.

„Šíření projevů nenávisti jsme sledovali na sociální síti Facebook a také v diskuzích na zpravodajských serverech“ vysvětluje mediální koordinátorka projektu Hana Daňková a dodává, „v daném období nenávistné projevy směřovaly zejména proti uprchlíkům, migrantům, muslimům a islámu, přičemž se tyto kategorie často protínaly.“ Kompletní zprávu naleznete zde.

Rozhovor:

Ewa Brändholmová: Imigraci můžeme brát jako problém nebo výzvu

Faktus v rozhovoru s ženou, která vede zařízení pro nezletilé migranty přímo ve Stockholmu. Ta mimo jiné řekla, že je situace za téměř 40 let, co pracuje v oboru, podle ní nejkomplikovanější a že Švédsko bude muset namísto zamlčování kritiky zlepšit plán integrace. Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

Ověření výroku:

Přemysl Sobotka: Podle německé tajné služby by jich (fundamentalistů) mezi uprchlíky mohlo být 10 až 15 procent.

Faktus: Nejprve jsme se soustředili na německá a následně i zahraniční média, zdali se v nich neobjevila Vámi zmíněná informace. Nenašli jsme žádný takový mediální výstup.

Přesto zastavme se ještě u původu islamistických radikálů – jedná se o uprchlíky, tedy azylanty? V prostředí západoněmeckých průmyslových aglomerací jde většinou o 2. generaci, tedy potomky původně azylantů (většina z nich má dnes už jinou formu pobytu nebo občanství), kteří se v Německu narodili nebo sem přišli jako velmi malé děti (jsou tedy němečtí občané).

Ke stejnému závěru na základě profilů teroristů došel i francouzský politolog a islamolog Olivier Roy. Atentátníci v případě útoků ve Francii nebo nedávných v Bruselu (i dalších evropských atentátů staršího data) nebyli uprchlíci, naopak ti mají většinou velikou motivaci se integrovat, ale často jejich děti a ve 25 % případů pak konvertité. Celý článek najdete zde.

Faktus.info