Fakta o nelegální migraci v roce 2016

Zdroj: Pixabay / CC0 Public Domain

Během roku 2016 nedošlo v ČR k žádné eskalaci projevů či dopadů migrace, uvádí zpráva BIS. Nelegální migraci z 85 % tvořilo porušování pobytového režimu, kterého se nejčastěji dopouštěli občané Ukrajiny, Ruska, Vietnamu.

Z Výroční zprávy Bezpečnostní informační služby cituji z kapitoly o migraci:

Pro vývoj migrační situace v ČR a v celé Evropě byla v roce 2016 rozhodující realizace zpřísněných bezpečnostních opatření na hranicích některých balkánských států (ploty, zábrany, nasazení armády ad.) a uzavření dohody EU-Turecko (v platnosti od 20. března 2016). Migrační vlna, která na balkánské trase eskalovala koncem roku 2015 a v dotčených zemích způsobila fatální kolaps ochrany státních hranic a s ní souvisejících bezpečnostně-správních procedur, byla výrazně omezena.

Nekontrolovaný pohyb cizinců byl zásadně omezen na východní středomořské trase a migrace po této trase se vrátila na úroveň roku 2014. Také migrace na centrální středomořské trase dosahovala parametrů roku 2014. Tyto skutečnosti příznivě ovlivnily situaci v Evropě. Ve většině států EU (s výjimkou zejm. Řecka a Itálie) byla migrační krize roku 2015 překonána.

To plně platí i pro ČR, která se v krizové situaci ocitla v létě 2015, kdy kulminovaly počty Syřanů, Afghánců a Iráčanů tranzitujících přes území státu. Zvýšená bezpečnostní opatření ale již v říjnu 2015 eliminovala zájem uprchlíků o cestu přes ČR a počty zadržených rapidně klesly. V roce 2016 opět poklesla tranzitní migrace přes ČR, v posledním čtvrtletí roku na zcela marginální hodnoty (Podle Policie ČR bylo ve 4. čtvrtletí r. 2016 odhaleno 47 nelegálních migrantů, tj. průměrně jeden za dva dny).

V roce 2016 bylo v ČR zaznamenáno kolem 5 300 případů nelegální migrace. Z 85 % ji tvořilo porušování pobytového režimu, kterého se nejčastěji dopouštěli občané Ukrajiny, Ruska, Vietnamu, Kuvajtu ad. Tranzitní migrace, při níž byli nejvíce zjišťováni Afghánci, Syřané a Iráčané, představovala jen asi 10 % případů.

V roce 2016 došlo v rámci EU také k částečné konsolidaci řízení o mezinárodní ochraně. Disproporce mezi údaji o počtech imigrantů a podaných žádostí o mezinárodní ochranu je nicméně projevem hlubokých nedostatků ve společné azylové politice EU a v provádění Dublinského řízení.

V ČR se v minulých letech počty žádostí pohybovaly v intervalu 1 120 – 1 500 ročně s tendencí mírného růstu. Žadatelé z bývalých zemí SSSR tvoří 60 % agendy (zejm. Ukrajina, RF, Gruzie, Arménie), 18 % představují žadatelé z rizikových zemí Asie a Afriky (zejm. Irák, Sýrie, Afghánistán, Nigérie) a 22 % ostatní žadatelé (Kuba, Čína, Vietnam ad.). Dynamiku azylového řízení v ČR a migraci do/přes ČR ovlivňovala stejně jako v předcházejících letech především situace ve státech bývalého SSSR.

Během roku 2016 nedošlo v ČR k žádné eskalaci projevů či dopadů migrace. Kompetentní orgány státu rutinním způsobem řešily případy nelegální migrace i procedury související s rozhodováním o mezinárodní ochraně, s Dublinským řízením, s readmisemi a realizací návratů. Hlavními problémy této agendy jsou obtíže při prověřování identity cizinců a skutečnost, že v řadě případů nelze prakticky realizovat rozhodnutí o vyhoštění cizince.

Potenciální hrozbu pro ČR představovala v roce 2016 migrace občanů Ruska, převážně z Kavkazu, po trase Bělorusko – Polsko – SRN. Zpřísnění hraničních kontrol v Polsku a v SRN v létě 2016 zkomplikovalo tranzit tímto migračním kanálem, což mohlo vést k jeho odchýlení na území ČR. Tato hypotéza však nebyla v dalším průběhu roku potvrzena.

Mezi významné projevy migrace v ČR i v zahraničí, které BIS monitorovala, patřila i problematika liberalizace vízového režimu EU s Ukrajinou. Protože ČR je vedle Ruska, Polska, Itálie, SRN atp. pouze jednou z cílových zemí ukrajinské migrace, vyhodnotila BIS riziko naplnění migračních hrozeb vyplývajících z liberalizace (např. příliv nelegálně pracujících či podnikajících migrantů, žadatelů o azyl, „kriminálních živlů“) jako nízké.