Dezinformace na Facebooku se stala spouštěčem etnických násilností na Srí Lance

Během posledního měsíce a půl můžeme, nejen v souvislosti s Facebookem, číst a poslouchat hlavně o zneužívání soukromých uživatelských dat na politické cíle.

Nedávný případ ze Srí Lanky, o kterém píše The New York Times dokazuje, jak jednoduše mohou dezinformace na sociálních sítích přispět k násilnému vyhrocení etnických sporů.

Srí Lanka je multietnický stát, na němž působí mnoho církví, sekt a náboženských institucí. Podle posledního sčítání lidu z roku 2011 se 70,2 % obyvatel hlásí k buddhismu, 12,6 % a k hinduismu, 9,7 % k islámu, 6,1 % ke katolicismu a zbytek k jiným náboženstvím.

Ani etnické soužití po získání nezávislosti v roce 1948 nebylo na Srí Lance bezproblémové. Od roku 1983 do roku 2009 probíhala v zemi občanská válka mezi většinovými Sinhálci (74,9 % populace), kteří jsou převážně buddhisté a menšinovými převážně muslimskými a hinduistickými Tamily (11,2%), kteří povstali proti centrální vládě.

Ani po skončení konfliktu však etnické napětí ze Srí Lanky nezmizelo. Z části ho podněcují i ​​dezinformace na sociálních sítích, které šíří (nejen) extremisté.

Koncem února se na sociální síti Facebook objevila falešná zpráva, podle níž policie zabavila 23 tisíc tabletek na sterilizaci v muslimské lékárně ve městě Ampara na východě Srí Lanky. Zpráva podsouvala informaci, že muslimové chtějí bez jejich vědomí sterilizovat Sinhálce a změnit tím etnické poměry v zemi. Na Facebooku okamžitě propukly protimuslimské vášně.

Situace se ještě více vyostřila, když v restauraci v Ampaře jeden ze zákazníků, během večeře, našel něco v jídle. Začal si nahlas stěžovat v Sinhláštině. Protože se nacházel v tamilské oblasti, majitelé mu nerozuměli. Po chvíli se zákazník vrátil se skupinou lidí, která začala na jednoho z majitelů verbálně útočit a obviňovala ho, že zákazníkovi k jídlu podstrčil sterilizační tabletky. Majitel sinhálsky nerozuměl, proto na otázky neodpovídal, aby proti sobě dav ještě více nepoštval. Ve snaze uklidnit dav lámavou sinhálštinou řekl: „Nevím, ano dal?“ Dav to pochopil jako přiznání majitele, zmlátili ho a zničili mu celý podnik.

Jeden z přítomných incident nahrál a zveřejnil na internetu. Video se s údajným „přiznáním“ rychle rozšířilo a mezi Sinhálci a potvrdilo jejich přesvědčení, že proti nim muslimové chystají něco nekalého. Majitel podniku si po incidentu ostříhal bradu, aby ho lidé nepoznali a skrývá se. Stále má však aktivní účet na Facebooku.

Napětí ještě vzrostlo 3. března po smrti M. G. Kumarasingheho. Účastníci dopravní nehody islámské víry ho zbili, muž pak na následky poranění zemřel. I v tomto případě lidé na Facebooku šířili konspirace, že šlo o součást muslimského spiknutí proti Sinhálcům. Incident v Amparu a smrt Kumarasingheho začali využívat sinhálští nacionalisté, kteří na Facebooku začali burcovat protimuslimské nálady.

Nacionalista Amith Weerasinghe například zveřejnil video, ve kterém se procházel po ulicích města Digana a ukazoval, které obchody patří muslimům a je třeba je zničit. Facebook bohužel toto video a ani podobné nenávistné příspěvky nevymazal. Facebook také nzasáhl v případě postu jednoho z uživatelů, který napsal: „Zabijte všechny muslimy, nenechte uniknout ani nemluvňata a psy.“

Nevraživost se zakrátko přenesla z Facebooku i do ulic některých srílanských měst. Rozbouřené davy ve městech (ve východních a v centrálních částech ostrova) ničili mešity, muslimské obchody a domy. Výtržníci během několik dní trvajících nepokojů zabili tři lidi, zničili 445 muslimských domů a 24 mešit.

V reakci na výtržnosti srílanská vláda dočasně zablokovala sociální sítě a webové stránky některých nacionalistů. Včetně Weerasingheho, kterého později policie zatkla za vyvolávání nepokojů. Vláda v současnosti zvažuje zpřísnění legislativy o nenávistných projevech a fake news.

Facebook neustále zvyšuje počet lidí, kteří by měli nahlášené příspěvky kontrolovat. Zvýšil i počty sinhálský mluvících zaměstnanců.

Tedy i události ze Srí Lanky opět rozvířily debatu o úloze Facebooku bojovat proti nenávistným a rasistickým projevům a rovněž o účinnosti tohoto boje. Na příkladu Srí Lanky je totiž zřejmé, že s takovými projevy se setkáváme po celém světě. Politici, novináři i aktivisté (nejen) v této zemi Facebook dlouhodobě kritizují za nečinnost proti nenávistným projevům, kterým tím poskytuje prostor, a které mohou přerůst až v otevřené násilí.

Podobné dezinformace jako na Srí Lance už stáli na počátku nepokojů v Indii v roce 2012 či v Mexiku v roce 2017. Dezinformace na sociálních sítích pomáhají i legitimizovat a živit genocidu Rohingů v Myanmaru.

Napsal Štefan Ižák pro web Antipropaganda
Přeložil: Jan Cemper
Líbil se vám článek? Podpořte nás a staňte se naším patronem!
Jan Cemper