Bludné balvany za rok 2015: MUDr. Hnízdil i Český Rozhlas

Český klub skeptiků Sysifos již po osmnácté uděloval ceny za matení veřejnosti. Komu a proč byly Bludné balvany tentokrát uděleny?

Zlatý Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2015 – MUDr. Jan Hnízdil za diskreditaci psychosomatické medicíny v očích odborné i laické veřejnosti

Náš laureát na svých přednáškách s chutí vysvětluje, že „věda není nic jiného, než potvrzování pravdy lidových přísloví.“ Zdalipak se najde pořekadlo anticipující laser či tomograf?

Doktor Hnízdil rád utíká mimo lékařskou oblast, šíření apokalyptických vizí z jeho úst nezní o nic méně děsivě, než od jiných proroků. Děsivější je však to, co provádí ve svém oboru.

„Štítná žláza se jmenuje štítná, protože je to emoční štít,“ zaznívá z úst lékaře následováno povídáním o tom, kterak jsou problémy štítné žlázy podstatně častější u žen. Muži si svoje emoce totiž vybijí na fotbale nebo v hospodě. Pánové s problematickou štítnou žlázou, s nimiž se pan doktor v minulosti potkal, mají v sobě snad bez výjimky určité ženské rysy. Jak asi působí na psychiku muže sdělení, že je zženštilá bačkora, je ale jenom slabým odvarem toho, co musí zažívat onkologičtí pacienti, či rodiče vážně nemocných dětí, když se dozví, že si za nemoci svoje či svých dětí, mohou sami. Myšlenky jako: „Nenávidíš se, a proto umřeš – to seš borec, co? Takhle si sám zavařit,“ nebo: „Koukej se okamžitě začít milovat! Tvoje dítě umírá a je to jenom a jenom tvoje vina!“ musí být pro nemocného člověka či starostlivého rodiče velmi motivační – až zničující. Je chrlení podobných „pozitivních“ zpráv a lidových mouder místo skutečných diagnóz tím pravým přístupem?

Výbor Společnosti psychosomatické medicíny při ČLS (předseda MUDr. Vladislav Chvála) se proti přístupu MUDr. Hnízdila ohrazuje: „Tvrdit, že pacientovi stačí vysvětlit jeho problém a je vyhráno, je zavádějící.… Psychosomatická léčba je pěkná dřina, především pro pacienta samotného, a často i pro celou jeho rodinu. Žádné zázraky v rukou nemáme ani při respektování bio-psycho-sociální teorie vzniku a udržování nemoci. … Postoj, kterým MUDr. Hnízdil psychosomatiku naprosto devalvuje na úroveň amatérského léčitelství, je vyjádřen jeho sdělením, že je pouhý překladatel. Představuje si, že vysvětlí pacientovi ‘co mu leze krkem, co nemůže strávit, nebo čeho má plnou hlavu‘ a pacientovi se uleví.“ (http://www.tribune.cz/clanek/35438)

Zamlouvají se mu bezskalpelové operace šamanů, odhazujících místo lidských tkání kusy mrtvých kuřat. Vždyť jde přece o „mentální operaci“, a je tedy v naprostém pořádku, probíhá-li jenom jako.
MUDr. Hnízdil, zahnízděný ve „Hnízdě zdraví“ (Na Petynce, Praha 6), je také znám jako „věčně depresivní šiřitel pozitivní energie“. Jeho léčba energiemi není jen jako, energie skutečně působí, jak mu názorně předvedl kamarád-léčitel, když mu vyléčil mořskou nemoc. Neopomiňme, že skvěle s energiemi pracuje i jeho pes Skip, když je navštíví energiemi sálající Jaroslav Dušek – též nositel Balvanu.

Zlatý Bludný balvan v kategorii družstev za rok 2015 – Fakultní nemocnice v Hradci Králové za příkladnou péči o dílo Velikého Mao Ce-tunga v oblasti zdravotnictví

V padesátých letech byly v Číně obzvláště krušné časy. Následkem komunistického řízení státu chyběli lékaři i léky. Miliony obyvatel se ocitly bez zdravotnické péče a tak Velký Mao rozhodl: „Čert vezmi vědeckou medicínu, obejdeme se bez ní“, a v roce 1955 v Pekingu založil „Centrální institut čínské lidové medicíny“. Cílem bylo vytvořit levnou medicínu, složenou z fragmentů vzpomínek a informací o dávném lidovém léčitelství, používání bylinek, akupunktuře a duchovních taoistických principů nahrazených marxismem a primitivním materialismem. Soudruzi vybrali co se hodilo, čímž stvořili novou, vlasteneckou, levnou a socialistickou medicínu, jež dala lidem pocit, že je o ně vládou postaráno.

Mao sám ale o tuhle péči nestál. „Stále neochvějně věřím, že máme propagovat čínskou medicínu. Osobně v ní nevěřím. Nepoužívám čínskou medicínu,“ prohlásil Mao Ce-tung podle svědectví svého osobního lékaře Li Zhisui, který byv vychován v duchu západní medicíny odmítal učení čínských lékařských knih (viz Li Zhisui: „Soukromý život předsedy Maa“).

Velký Kormidelník však pochopil, že nejen uspokojil masy, ale také pomohl vytvořit skvělý vývozní artikl. Ten podporuje čínská vláda dodnes.

Nyní u nás prožíváme čínskou ekonomickou invazi a její součástí se náhle stává i Tradiční čínská medicína. Její ambulance funguje od září 2015 v Královehradecké fakultní nemocnici. Nikoli v nějakém soukromém alternativním centru, jako dosud. Fakultní nemocnice slouží také ke vzdělávání lékařů ve vědecké medicíně. Té medicíně, jejíž nedostatek vedl k vytvoření náhražky známé dnes jako Tradiční čínská medicína. Tato náhražka, založená na čchi a meridiánech, je dnes přesto pro Evropany lákavá − navzdory své absurditě a nedostatku relevantních důkazů o jejím objektivním působení tak, jak nám zastánci Tradiční čínské medicíny předkádají.

V této fakultní nemocnici mají údajně v úmyslu Tradiční čínskou medicínu zkoumat. Na to jsme skutečně zvědaví. Co se asi stane, až naši výzkumníci, podobně jako stovky jiných ve světě, dojdou k tomu, že Tradiční čínská medicína nefunguje ani zbla tak, jak se tvrdí? Zavřou u Prymulů krám? Řeknou investorům: Sorry, mýlili jsme se? Anebo budou po kahudovsku mnohá desetiletí tvrdit, že další výzkum je nutný a přitom dál léčit pacienty, dle příruček pekingských soudruhů?

Udělujeme Balvan za byznys s Tradiční čínskou medicínou, kterou ač Veliký Mao zavedl, dokázal se jí vyhnout.

Kritická literatura k tématu (zveřejněno též na www.sisyfos.cz):

Jiří Heřt: Alternativní medicína a léčitelství, s. 54 – 70
Tomáš Cikrt – dva články ve Zpravodaji SISYFOS 3/2015, 4/2015

Stříbrný Bludný balvan kategorii jednotlivců za rok 2015 – Prof. M.D. Tp.D. PhDr. Ján Šramo, Ph.D. za renezanci neomylné antropologické biotypologie; s úžasem nad jeho akademickou kariérou

Ján Šramo vystupuje od roku 1992 jako lékař a psycholog, veleúspěšný obnovitel zapomínané disciplíny − antropologické biotypologie (dále typologie). Její věhlas se šíří po Česku i Slovensku, praktické aplikace se nabízejí ve více než deseti poradnách. Spokojení klienti rádi zaplatí, jsouce zbaveni stresu z nejistoty. Přívrženci založili občanské sdružení Melius, které typologii propaguje, pořádá semináře a vydává publikace; vyšly tu i tři Šramovy knihy. Typologie je představována jako rigorózní, neomylná věda:

„Má kořeny v nejstarších kulturách.“… „Nepracuje s dojmy a pocity, ale tvrdě matematicky do sebe zapadá. Je mimořádně přesná a současně nejstarší diagnostickou metodou. Typologie je tedy vše, co je na člověku vidět, je budoucností lidstva.“

„Každá vlastnost v přírodě se musí projevit znakem a tvarem“

„Na základě objektivně kriterických informací získaných pozorováním a vyhodnocováním znaků projevujících vlastnosti, lze získat absolutně přesné, validní údaje, které pomohou řešit stavy povahy, zdraví, nemoci, společenských aktivit i sociálních kontaktů ve všech oblastech lidských zájmů a činností.“

„Ještě se nestalo, že když pacient dodržel úplně všechny pokyny, přesně je realizoval, aby si nepomohl.“

K diagnostice není třeba pohovorů, dotazníků ani testů. Stačí vyhodnotit vnější znaky lidského těla − tvar a výšku postavy, tvary lebky, rukou, nosu očí, uší, rtů, obočí, zubů, hustotu a barvu vlasů atd. atd. Typologie se člení na více než 30 disciplín − daktyloskopii (dlaně, prsty), frenologii (tvary lebky), chirologii (tvary ruky), irisgrafii (znaky na očích), grafologii (písmo) atd. Pracuje s téměř 500 000 znaky, u nichž se rozlišují atributy, jako velikost, tvar, úhel, ostrost atd. Není to úžasné?

Samozřejmě, je to úžasné matení veřejnosti, návrat k dávno překonaným badatelským představám a k nefalzifikovatelné magii. Zajisté jsou případy, kdy jistý vnější znak jednoznačně ukazuje na konkrétní nemoc a lékař to má znát. Proč by se však závažné nemoci či povahové rysy měly všeobecně a zákonitě jevit ve vnějších znacích? Třeba rakovina v kresbě oční duhovky? To je naprostý nesmysl. Naopak, dnešní medicína se obrací k nezjevnému: analýzuje krev a tkáně, zkoumá elektrické signály srdce či mozku, zobrazuje vnitřní orgány, posuzuje genetickou informaci; opírá se o fyziku, chemii, biologii.

Empirie „zkušených typologů“ (kazuistiky) je sotva spolehlivá a za tzv. úctyhodnou tradicí se mohou ukrývat pověry. Četnost možných kombinací znaků a jejich atributů vede k jedinému jistému závěru − že my lidé jsme různí. Typologie nás dokáže navzájem rozlišit, identifikovat. S obtížemi může dokázat víc. Sebepečlivější práce diagnostiků není validní, je spíše věštěním tam, kde jsou sporná východiska.

Je tedy antropologická biotypologie pavědou? Z dnešního pohledu ano, pokud sama sebe prezentuje jako exaktní, neomylnou vědu. Na druhé straně: v roce 2009 došlo k jejímu akademickému uznání, když paní Jiřina Bartošová obhájila bakalářskou práci „Využití antropologické biotypologie v praktickém vyučování“ na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Konzultantem byl Ján Šramo, ověnčený tituly, a oponentem byl dnešní děkan fakulty; nejspíš zná typologii a její pedagogická vyústění lépe než my.

Dodejme: Podle televizního pořadu Reportéři ČT/ “Řidič lékařem“ ze dne 7. 5. 2007 náš laureát býval řidičem bratislavského autobusu č. 39, aniž dokončil středoškolské vzdělání. Dodnes nebyla Šramova akademická kompetence objasněna.

Stříbrný Bludný balvan v kategorii družstev za rok 2015 – Rada Českého rozhlasu v Praze za odstrašující příklad zdůvodnění, proč Český rozhlas Dvojka vysílal pavědecké díly v seriálu „Kupředu do minulosti“

V seriálu „Kupředu do minulosti“ se rozhlasová dramaturgie snažila v I. pololetí roku 2015 přivést k mikrofonu ponejvíce nejrůznější pomatence, kteří tvrdí, že rozvíjejí starobylé zkušenosti a kritizují soudobé poznání jako škodlivé, anebo slepou uličku. Děje se tak prý zejména v oborech, které se týkají lidského zdraví a nemoci.

V prvním čtvrtletí minulého roku se tak dostali k mikrofonu veřejnoprávního Českého rozhlasu na stanici Dvojka lidé, kteří v předešlých letech obdrželi za své evidentní bludy Balvany Sisyfa: Milan Calábek (2001, stříbro), Ing. Jiří Kuchař (2003, zlato), Jaroslav Dušek (2007, stříbro), MUDr. Josef Jonáš (1999 a 2008, 2x zlato). V seriálu vystupovali jako úctyhodní experti, s nimiž vedla moderátorka přátelský rozhovor. Nebyl tam přizván žádný oponent kvůli tak často zdůrazňované vyváženosti. Žádný ze zmíněných řečníků se nemůže pochlubit tím, že by byli svá tvrzení obhájili na stránkách příslušných recenzovaných odborných časopisů z daného oboru, což je normálně podmínkou, aby laická veřejnost od nich mohla získat ověřené informace.

Jeden z posluchačů Českého rozhlasu, který není členem Sisyfa, se obrátil 28. 5. 2015 na Radu Českého rozhlasu, jejímž hlavním úkolem je kontrolovat, zda veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu ve svém vysílání dodržují ustanovení zákona č. 484/1991 Sb., se stížností, že v tomto seriálu porušil podle jeho názoru Český rozhlas ustanovení §2, odst. (2a): „Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.“

Stěžovatel poukázal také na dva články z webu stanice Dvojka, kde jsou autentické citace rozhovorů, jež v rámci seriálu Kupředu do minulosti vedli Milan Calábek (vysílání 17. 3. 2015) a dále MUDr. Josef Jonáš a Ing. Jiří Kuchař (vysílání 7. 4. 2015), kteří tam kritizovali vědeckou medicínu a propagovali mastičkáře. Mimochodem, Milan Calábek v 70. a 80. letech minulého století spolupracoval s nechvalně známou Psychoenergetickou laboratoří Prof. Františka Kahudy. Žádný z nich však svá tvrzení předtím nezveřejnili v odborném vědeckém časopise; všechno je to neověřená dojmologie, která nemá ve veřejnoprávním vysílání co dělat.

Zajisté lze ocenit, že Rada Českého rozhlasu zveřejnila 29. 7. 2015 své stanovisko ke stížnosti posluchače, jak jí to zákon ukládá. Rada se však mýlí v interpretaci zákona, když ve svém stanovisku tvrdí, že je úkolem Českého rozhlasu, aby „dával prostor také alternativním náhledům“. To přirozeně platí pro debatu mezi odborníky, kteří mají příslušnou erudici, a často dospívají k různým náhledům. Mohou proto o nich vést před posluchači kvalifikovanou polemiku. Nemá však žádný veřejnoprávní smysl vést takovou polemiku mezi odborníky a šarlatány, kteří pouze silně mávají rukama, ale nic z toho neprokázali studií v recenzovaném odborném časopise.

Kdyby byla Rada Českého rozhlasu kompetentní, mohla tuto elementární zásadu zveřejňovat ověřené informace prosadit – jak to ostatně posluchač ve shodě s literou i duchem zákona žádal. Místo toho ve svém zdůvodnění, podle něhož v uvedených dílech seriálu zákon porušen nebyl, citovala stanovisko vedení stanice Dvojka, které obhajuje prezentaci nekompetentních výmyslů, zatímco vědeckou metodu poznávání považuje za „různá klišé“. Jako kouzlo nechtěného pak vyznívá tvrzení, že „ani naše vysoce vyspělé zdravotnictví se neuzavírá novým metodám a postupům, novým léčebným látkám. Důkazem může být i to, že v minulých dnech byla ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové otevřena Klinika tradiční čínské medicíny, přičemž donedávna byli lidé využívající postupy čínské medicíny považováni za šarlatány”.

Radě Českého rozhlasu blahopřejeme, že se v úsilí šarlatánů a pavědců mást českou veřejnost přidala tak jednoznačně na jejich stranu, což nelze neodměnit stříbrným Bludným balvanem Sisyfa za rok 2015 v kategorii družstev.

Příloha: Seznam pavědeckých dílů v seriálu „Kupředu do minulosti“

  1. Stručný slovník pojmů k rozhovoru s panem Milanem Calábkem, 17. 3. 2015 (viz. další odkaz)
  2. Parkinson, Alzheimer, rakovina, cukrovka. Milan Calábek radí, jak tyto nemoci léčit přírodními látkami, 17. 3. 2015
  3. Milan Calábek: Fruktóza jako sladidlo ničí naše játra, způsobuje obezitu a stojí za celou řadou nemocí, 24. 3. 2015
  4. Recepty Jiřího Kuchaře a Josefa Jonáše na výrobu přírodních léčiv, 1. 4. 2015
  5. Máme zakořeněný strach z infekcí, proto jsme uvěřili v zázračnou moc antibiotik, říká Josef Jonáš, 31. 3. 2015
  6. Josef Jonáš: Přírodní antibiotika nemohou hrát prim, protože nás ovládá obrovská, do civilizace zažraná, manipulace, 7. 4. 2015
  7. Cukr si bere z našeho těla to, o co byl rafinací připravený, říká Jiří Kuchař, 9. 6. 2015
  8. Jiří Kuchař radí zdravé náhražky bílého cukru a recepty na zdravé sladkosti, 16. 6. 2015
  9. Josef Jonáš: Síla ekonomiky, lobbingu a lidských chutí je tak obrovská, že kdo nechce, tak škodlivosti cukru neuvěří, 16. 6. 2015
  10. Včelstva krmená medem spotřebují o třetinu méně zásob a jsou mnohem vitálnější, než když jsou na cukru, 22. 9. 2015

Bronzový Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2015 – MUDr. Libor Němec za kvalifikovanou propagaci a využívání diagnostických metod non lege artis

MUDr. Libor Němec, oční lékař, provozuje ve Vyškově běžnou ambulantní praxi, přičemž nabízí i alternativní diagnostickou metodu − iridologii (irisdiagnostiku). Ta prý byla v Číně užívána již před 6 000 lety. V Evropě je známa již několik set let; v roce 1836 maďarský lékař Ignátz von Peczely nakreslil první z mnoha map duhovky, zachycující projekční místa jednotlivých orgánů. Náš laureát je rovněž přesvědčen, že „každý orgán má na duhovce své projekční místo“.

Uveďme, co si o této alternativní metodě myslí jiní odborníci.

Profesor Jiří Heřt: „Jde o zcela absurdní výmysl, který nemá nejmenší opodstatnění. Podle změn v lidském oku samozřejmě lze diagnostikovat řadu chorob (diabetes, hypertenze, hyperlipidemie, Wilsonova choroba, alkaptonurie i další), ale jde o patologické změny, které nemají žádnou preferenční lokalizaci v duhovce a které postihují především jiné tkáně lidského oka jako rohovka, bělima, čočka či sítnice. Kromě toho jde vždy o celkové, nikoli orgánové choroby.“ Německý oftalmolog profesor Eugen Schreck prohlásil: „Stojíme zde před neslýchaným paradoxem a groteskou až absurditou, v celém lékařství ojedinělou, která spočívá v tom, že lidé chtějí poznávat nemoci z normální tkáně.“

Iridologie není teoreticky vysvětlitelná a nebyla potvrzena ani experimentálně. Na důvěryhodnosti jí nepřidává okolnost, že neexistuje jednotná mapa duhovky, že schéma domnělé projekce orgánů v lidském oku se u jednotlivých iridologů liší. Je ostatně podivné, že iridologie nezískala za celá staletí obecné uznání. Ani v posledních válkách, při kterých medicína velice pokročila, se taková levná a na přístroje nenáročná metoda neujala. Na rozdíl například od antibiotik.

Doktor Němec se kritickými úvahami nezatěžuje a iridologii praktikuje. Na svých stránkách ji propaguje nejen jako solidní diagnostickou metodu, ale dokonce jako prostředek prevence, protože údajně dokáže nemoc odhalit dříve než propukne. Při jejím praktikování zasahuje do dalších oborů medicíny, jako interna, neurologie, ortopedie a další.

Neomezuje se jen na iridologii, zasvěceně se kupř. vyjadřuje i ke vlivu geopatogenních zón na organizmus a doporučuje podložku, která jejich účinky ruší. Především je nadšeným propagátorem celostní medicíny, absolvoval kurzy homeopatie, akupunktury a mnohé další. Jako své učitele jmenuje nositele Bludných balvanů Mgr. Kateřinu Konrádovou a MUDr. Josefa Jonáše, přičemž opomíjí Milana Calábka, jehož Sisyfem oceněnou Univerzitu Nové doby rovněž absolvoval.

Přestože jako lékař zná přísná kritéria, která musí každá klinická studie splňovat – např. musí být experiment dvojnásobně zaslepen − svá tvrzení zaštiťuje údajnými studiemi, které tyto podmínky ani vzdáleně nesplňují a navíc zlepšení diagnózy potvrzuje pomocí krajně pochybné metody EAV.

MUDr. Libor Němec je městským zastupitelem za ANO ve |Vyškově a vykazuje rozsáhlou přednáškovou i publikační činnost. Bohužel, to vše dodává jeho nesmyslným medicínským alternativám na vážnosti a nebezpečnosti.

Bronzový Bludný balvan v kategorii družstev za rok 2015 – Rehabilitační oddělení Oblastní nemocnice Příbram, a.s. za poskytování alternativně nadstandardní zdravotní péče

„Komplexním cílem nemocnice je poskytovat stále kvalitnější zdravotní péči, rozvíjet nové metody a vysoce specializované medicínské obory“, vyhlašuje internetová stránka Oblastní nemocnice v Příbrami.

Cíl si vzala za svůj i primářka zdejšího rehabilitačního oddělení, propagátorka celostní medicíny, akupunkturistka a homeopatka MUDr. Barbora Daňhová. Oddělení praktikuje i „podivuhodné“ procedury, na lékařských fakultách dosud nevyučované − detoxikační medové masáže, energetické masáže mikrosystémů plosky nohy, magnetoterapii a akupunkturu a zvláště elektroakupunkturu dle dr. Volla (EAV) na přístroji ACUCOMB AC/V2 v edici „BETTER FUTURE“, výrobku plzeňské firmy Embitron.

O EAV se na internetových stránkách Oblastní nemocnice dočteme:

„Je to moderní velmi přesná diagnostická a léčebná metoda, kterou před cca 50 lety objevil německý lékař dr.Voll.“ „Jde o vyšetření pomocí přístroje, který měří elektrický potenciál na povrchu těla v akupunkturních bodech na rukou a nohou pomocí přikládané sondy, tím umožňuje zmapovat stav všech orgánů a systémů v lidském těle. Pokud je člověk zdráv, všechny orgány a systémy v těle řádně fungují, akupunkturní body na povrchu těla (tzv. okna jimiž se dá nahlížet do nitra člověka) mají určitou přesně definovanou hodnotu el. potenciálu, kterou lze přístrojem dr.Volla změřit. V okamžiku, kdy se v těle objeví nějaká porucha, některý systém nebo orgán je postižen nemocí, dojde ihned ke změně vodivosti v příslušném bodě. Měřené body jsou rozloženy na 20ti drahách na prstech rukou a nohou a do každého bodu se promítá určitý orgán nebo některý ze systémů lidského těla. Díky EAV lze snadno určit, jakou nemocí pacient trpí, jaký léčebný postup zvolit, které léky účinně nasadit a vyřadit ty nevhodné.“ „Dá se změřit, že se pacient teprve „chystá onemocnět“ (pacient nepociťuje obtíže, ale orgány a systémy jsou již nemocné). Jedná se tedy o prevenci v pravém slova smyslu.“

„Tyto procedury samozřejmě nehradí zdravotní pojišťovna – klient si je platí sám. V našem centru však za své peníze dostane skutečnou kvalitu a navíc s tou významnou výhodou, že o něj pečují kvalifikovaní profesionálové“, chlubí se paní primářka v Příbramském deníku 5. 12. 2015.

Jak paní primářka vědě rozumí, dokládá kupř. ohromujícím tvrzením: „Homeopatie je informační léčba, lék neobsahuje hmotnou látku, ale informaci. Její úspěchy se dají vysvětlit zákony kybernetiky. “ (Příbramský deník, 31. 7. 2008.)

Ambice a kvalitu šamanské diagnostiky EAV jsme dávno rozpoznali. Firmu Embitron, která přístroj vyrábí, jsme ocenili zlatým Bludným balvanem již v roce 2001. Výrobce, poučen Balvanem, si je snad již vědom toho, že vztah výsledků k stavu tělních orgánů je jen snůškou nesmyslů. V aktuálním manuálu k přístroji proto uvádí: „Z biofyzikálního hlediska lze obecně prohlásit, že jakákoliv diagnostická interpretace změřených dat je záležitostí výlučně subjektivní a nemá žádné vědecké opodstatnění“. Nelze nezmínit další pikantní sdělení výrobce: „Dále je možné přístroj symbolicky propojit s počítačem typu PC. Je nutno zdůraznit, že jde o čistě symbolické spojení, které není spojením elektrickým a neprotékají po něm tudíž žádné elektrické proudy ani elektronické datové přenosy. Spojení rovněž není galvanické. Jde o spojení čistě symbolické, které je některými zdravotníky vyžadováno z důvodů, které výrobce přístroje nedovede vysvětlit.“

Paní primářka však nepotřebuje číst nějaké návody. Stačí, když metodu EAV, doplněnou bájemi z čínské mytologie, úspěšně komerčně používají kolegové z České akupunkturistické společnosti. Za hodinové vyšetření v ceně 1380 Kč si pacient odnese informaci, že některé okrsky jeho kůže měly v době měření elektrickou vodivost tu nižší, tu vyšší – a to ho jistě potěší.

Sisyfos - Český klub skeptiků