Asociace nezávislých médií a Krameriova cena ještě jednou

Takzvaná Asociace nezávislých médií (ANM) letos už potřetí rozdávala Krameriovy ceny. Je zvláštní, že na jejích stránkách se dočteme pouze to, že jejími zakladateli jsou bývalý policejní ředitel Stanislav Novotný, „mediální analytik“ Petr Žantovský, zřizovatel dezinformačních webů Lajkit a AC24 Ondřej Geršl a také obdivovatel zfalšovaných Protokolů sionských mudrců a konspiračních teorií, ať jsou sebešílenější, zřizovatel dalšího dezinformačního webu NWOO Jan Korál.

Pokud o sobě tato organizace nesděluje nic, než co je na jejích stránkách, nelze než předpokládat, že tam tyto osoby působí dále. Z omylu nás ovšem vyvedl Tomáš Kňourek, člen Rady Českého rozhlasu a letošní porotce Krameriovy ceny, když v Parlamentních listech popuzeně reagoval na kritický příspěvek České televize o letošním udělování Krameriovy ceny s argumentem, že Ondřej Geršl už dávno nemá s ANM nic společného. Škoda jen, že ono údajné „dávno“ trvalo asi čtyři měsíce, jak vyplynulo z březnového rozhovoru Petra Žantovského pro DVTV. Žantovský v interview řekl, že asociace chce působit seriózněji, takže v březnu změnila vedení. V radě (kde byla proboha kdy řeč o nějaké radě ANM?) prý už nejsou ani Geršl, ani Korál. Do vedení nově přišel Jaroslav Bašta. V případě Jana Korála ovšem Žantovský připustil, že v ANM asi [sic!] nadále působí jako tajemník – ale to je prý čistě organizační funkce.

Asociace nezávislých médií ráda hovoří o otevřenosti, bylo tedy na místě, aby i ona byla otevřenější a laskavě sdělila, která ta nezávislá média to tedy sdružuje. Není ani známo nic bližšího o jejím vedení než to, co občas někdo utrousí – a ještě tak, že to vypadá, že si ani sám není příliš jist.

Zatím ANM vypadá spíše jen jako spolek podle známé věty „my hoši, co spolu chodíme“. Ukazují na to její provázanosti. Tak například Petr Žantovský působil dříve v již zaniklém Geršlově časopise Vědomí, kde spolu publikovali články například Jan Schneider, Erik Best, obdivovatel Aeronetu Jiří Fencl či slovenský konspiracista a kotlebovec Ľubomír Huďo.

Letos oceněný Jozef Leikert byl děkanem fakulty masmédií na nechvalně známé Panevropské vysoké škole v Bratislavě, kde po léta spolupracoval s proslulým německým podvodníkem a podnikatelem v oblasti kšeftování s vysokoškolskými tituly Peterem Linnertem (ten je zapleten do obludných plagiátorských afér právě na PEVŠ, které se provalily letos). Je jistě jen náhoda, že Petr Žantovský na této škole v roce 2015 habilitoval – a Leikert byl předsedou habilitační komise. Na téže škole o rok později habilitovala Žantovského manželka Irena. Leikert je shodou okolností zároveň spolupracovníkem další Žantovského firmy Medias res.

Krameriovu cenu letos obdržel čerstvý funkcionář ANM Jaroslav Bašta (poměry v ANM tak začínají připomínat situaci v komunistické Unii českých spisovatelů, kde cenami také nejprve obmysleli sebe a až potom jiné, jako například právě Petra Žantovského, který s UČS rád a často spolupracuje).

Asociace nezávislých médií sídlí na adrese Soukenická 1199/3, stejně jako Žantovského vzdělávací firma CS Institut, propojená s obskurní kyjevskou Meziregionální akademií řízení personálu, s níž Žantovský už po léta prostřednictvím různých pofiderních vysokých škol spolupracuje. Stejnou adresu sdílí také Slovenský dům, jehož předsedou je Vladimír Skalský, jeden ze stálých porotců Krameriovy ceny[1]. Vladimír Skalský byl také – jistě jen náhodně – uveden jako doktorand v životopise Ireny Žantovské, který předložila při žádosti o habilitaci na PEVŠ. A na které škole že to byl pan Skalský doktorandem? No přece na Mezinárodní akademii řízení personálu Kyjev…

Antisemita a tajemník ANM Jan Korál reprezentuje napojení ANM na KSČM. Působí totiž také jako hospodář tzv. Výboru národní kultury, který sídlí na stejné adrese jako komunistická strana v ulici Politických vězňů.  Zároveň je Korál ve vedení organizace Ne základnám, která stála za prvními (povedenými) pokusy Ruska ovlivňovat veřejné dění v ČR prostřednictvím různých iniciativ a demonstrací.

Opravdu si tak nelze než klást otázku, zda seriózním osobám, které se spektáklu kolem udělování Krameriových cen účastní, stojí za to, aby byly zástěrkou pro pochybné aktivity. Je zcela v logice věci, že letošnímu udělování cen byla přítomna Monika Hoření z Haló novin – ale co tam dělal třeba Roman Joch? Nedošlo mu, že se účastní klasické manipulace, jakou provozují tzv. alternativní média tím, že převezmou nějaké opravdové zprávy, aby mezi ně zařadila kremlofilní (pan Joch si jistě vzpomene) propagandu? Nevadí mu, že se účastní akce podivného spolku, který ani není schopen říci, koho reprezentuje?

 

Příloha – historie Krameriových cen

 

Krameriova cena 2016:

Jan Petránek – cena za celoživotní přínos
Jan Schneider – zvláštní cena za publicistiku

Tereza Spencerová (Literární noviny) – periodický tisk
Ondřej Neff (Neviditelný pes) – internetová žurnalistika
Robert Mikoláš (Český rozhlas) – rozhlasová žurnalistika
Tomáš Hauptvogel (TV Prima) – televizní žurnalistika

Porota:
René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu
Jaroslav Plesl, šéfredaktor MF Dnes
František Cinger, redaktor Práva
Radomír Pekárek, šéfredaktor První zprávy.cz
Vladimír Skalský, ředitel Slovenského domu
Stanislav Novotný, předseda Asociace nezávislých médií

 

Krameriova cena 2017:

Zdeněk Zbořil – cena za celoživotní přínos
Stanislav Motl – cena za publicistiku

Vlastimil Vondruška  – historik, spisovatel
Otakáro Maria Schmidt a Kristina Studničková – režisérská dvojice
Ladislav Větvička –  čtyřnásobný zlatý bloger
Jiří Skupien – fotograf a kameraman
Jaromír Nohavica – český písničkář

Porota:
René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu
Jaroslav Plesl, šéfredaktor MF Dnes
Radomír Pekárek, šéfredaktor První zprávy.cz
Vladimír Skalský, ředitel Slovenského domu
Stanislav Novotný, předseda Asociace nezávislých médií

V rámci večera byly pokřtěny také dvě knihy:
Jan Schneider – Slova nepadají do prázdna – kmotrem je Jaroslav Bašta
Petr Žantovský – Otevřené dopisy – kmotrem je Jaromír Nohavica

 

Krameriova cena 2018:

Alexandr Tomský – za dlouholeté výkony v oblasti politických komentářů

Jozef Leikert – za vynikající díla v oblasti literatury faktu

Jaroslav Bašta – za vynikající analytickou publicistiku

Pavol Dinka – za názorovou publicistiku v periodickém tisku

Dana Kyndrová – za vynikající dílo v oblasti dokumentární fotografie

Ján Kuciak – in memoriam za profesionální výkon novinářské práce, které dal nejvyšší oběť

 

Porota:
Tomáš Kňourek, místopředseda Rady Českého rozhlasu
Jaroslav Plesl, šéfredaktor MF Dnes
Radomír Pekárek, šéfredaktor První zprávy.cz
Vladimír Skalský, ředitel Slovenského domu
Stanislav Novotný, předseda Asociace nezávislých médií

 

[1] Na stejné adrese rovněž sídlí Klub českých a slovenských spisovatelů z.s. (jeho předsedou je Lubomír Brožek, zastánce Karla Sýse v nedávném diskusi o tomto komunistickém spisovateli, členy rady klubu jsou vedle Petra Žantovského a Vladimíra Skalského též další významný komunistický spisovatel Vladimír Janovic), Svetové združenie Slovákov v zahraničí, z. s., ČeskoSlovenská scéna, z. s., Slovenský literárny klub v ČR, z. s., Slovak World Network, z. s. – ve všech posledně zmíněných čtyřech organizacích je Skalský předsedou nebo alespoň figuruje v orgánech.

 

Líbil se vám článek? Podpořte nás a staňte se naším patronem!